Už čtyři hodiny klečela svázaná a čekala, až se její pán vrátí domů. Doufala že to bude brzo, protože uzlíky provazu jí tlačili snad všude. Byla svázaná od krku až dozadu k rukám, kde se provaz přetáčel dopředu okolo jejího hubeného bříška a svazoval pevný uzel na její mušličce a další uzel na análku a pak byl provaz provlečen až ke kotníkům, které také svazoval.
číst více
Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje.
číst více
Kvůli ledvinovejm kamenům jsem musel jednou zajít na vyšetření počítačovou tomografií. Ten přístroj je takovej divnej oblouk, trochu podobnej mostu, pod kterým člověk projíždí na pojízdným lehátku a tam do něj bušej RTG paprsky, který pak ten počítač skládá do řezů, 3D modelů a tak různě. Kdo to zažil ví, kdo to nezažil, nevadí, každopádně se všichni budete divit, co se mi jednou stalo. Ty vole, tak to byl nářez. Já, takovej slušnej chlap!!--more-->
„Pojďte dál, odložte si hodinky, kovové věci a svlékněte se do půl těla“, pověděla mi na uvítanou celkem pěkná mladá paní doktorka, co mi otevřela dveře ordinace. Přišlo mi sice zvláštní, že se se zájmem dívá, jak se svlíkám, ale radši jsem tomu nevěnoval moc pozornosti. Hlavou se mi honily úplně jiný starosti. Měl jsem ze samotnýho tomografickýho vyšetření trochu obavu, ten přístroj vypadal sice skvěle a moderně, ale přesto na měl z toho neviditelnýho RTG záření šel trochu strach. „Běžte dál, ničeho se bát nemusíte, to vyšetření není nepříjemné. Lehněte si na záda na to lehátko…“ řekla mi ta doktorka povzbudivě. Lehl jsem si teda.
Ahoj, tenhle příběh se mi opravdu stal, když mi bylo 45 let a dodnes na něj vzpomínám skoro každý den. Tak tedy jak jsem již psala, tenkrát mi bylo 45 let a můj manžel o 10 let starší úspěšný podnikatel mi nabídl, abych s ním jela na prezentaci jeho výrobku, kamsi na Slovensko. Děti nemáme a čas, který trávíme spolu je opravdu vzhledem k manželovým povinnostem minimální, proto jsem ráda souhlasila i když to bylo obchodní jednání a já tušila, že pobyt strávím sama někde na hotelovém pokoji.
číst více
Vždycky mě vzrušovala představa, že mně někdo ovládá. Říká mi, jak si to mám dělat, nebo mě nutí klečet, či snad děkovat za trest, když jsem neposlušná. A co teprve oslovení jako děvko, štětko nebo kurvičko.
Byl to obyčejný lednový den a skrz žaluzie pronikala trocha světla do jinak potemnělého pokoje. Ležela jsem v posteli, s rukou v kalhotách.
číst více
Stojím před tabulí která má směřovat návštěvníky finančního úřadu do jednotlivých oddělení, a začínají se mi trochu třást kolena. V kapse mám dopis, v obálce s červeným pruhem. Je to předvolání ke kontrole účetnictví mojí firmy. Jak vznešeně napsané pozvání, ale ve skutečnosti přece oni musí vědět, že jsem jenom já, drobný český živnostník, a moje účetnictví za pět let dozadu, se vleze do pěti velkých šanonů, které vleču sebou. Mám se dnes dostavit do kontrolního oddělení, nebo …a následuje výčet sankcí, které mi hrozí.
číst více
Píše se rok 1942 a moje země je okupovaná německou nacistickou armádou.
Jmenuji se Marie a je mi 23 let. Válka trvá už několik let, které se zdají být dlouhé jako věčnost. Vleklá válka plná umírání, nedostatku a nemocí.
Naštěstí bydlím na venkově, kde je život přeci jen o něco mírnější než ve velkých městech.
Jak jsem ale už řekla, ani vesnicím se nemoci nevyhýbají, a tak se stalo, že jsem musela navštívit svou nemocnou matku.
číst více
Nezkušené děvče se přihlásilo, tak že si sama podala inzerát, v kterém upřímně vylíčila svá přání a zároveň i strach. Snad ta naivita a milá upřímnost inzerátu upoutala jeho zájem, i když si nemohl stěžovat na nedostatek otrokyň. Jeho odpověď byla tak nic neříkající, ale tak strohá, že ji nezbylo než poslechnout. (Nakonec se přece chtěla naučit poslouchat!) Také ji lákala ta neurčitost a suverenita, s kterou počítal, že uposlechne.
číst více
Sedím na kraji postele a v hlavě mám jen jedinou myšlenku, myšlenku na ni. Ona je tak dokonalá, tak krásná a sexy.
Je jako princezna. Ty jsi ta princezna!
Přemýšlím a vybavuje se mi každá křivka tvého těla, tvé smyslné a sladké rty. Vzpomínám, jak pode mnou sténáš, až mě z toho zabolel.
Vyčítám si každou vteřinu dne, kdy jsem po tobě vyjel a začal žárlivé scény.
"Kurva! Jsem takový debil!"
číst více
Jmenuju se Lída a chtěla bych vám vyprávět o tom, jak jsem se seznámila se svou přítelkyní Kamilou. Máme se moc rády. Obě jsme rozvedené, protože nám v průběhu manželství došlo, že jsme si své dlouholeté kamarády vzaly spíš jen tak ze společenské povinnosti a že nás ve skutečnosti přitahují ženy.
číst více
