Vaše erotické povídky

Již od dob dospívání a s uvědoměním si ,že jsem submisivní jsem začala hledat na internetu nějaký přijatelný návod na sebesvázání. Při masturbací jsem si sama začala podvazovat provazem prsy,různě se dráždila a trápila bradavky-kolíčky,skřipci ap.Postupně jsem se dostala do fáze,že jsem bez této stimulace jen s velkou námahou dosahovala vyvrcholení. Věděla jsem ,že existuje latex-ale nějak mě to nebralo,až při jedné příležitosti jsem měla možnost vyzkoušet si latexový korzet. Pocit to byl neskutečně krásný a při pomyšlení -jaké by to asi bylo mít na sobě víc latexu-nejlépe catsuit se mi až zatočila vzrušením hlava. V následujících dnech jsem strávila spoustu času tím,že jsem prohlížela stránky prodejcú i výrobců kombinéz.Došlo mi ,že je to docela drahá záležitost a není catsuit jako catsuit.

číst více

Takže Chlapi, je mi potěšením vám tady teď něco vyprávět. Těšte se! Myslím, že až tohle dočtete do konce, budete mi moje orgie s jednou pořádnou babou fakt závidět. Ale věřte mi, že kvůli tomu si tady hubu netřepim. To bych neměl zapotřebí. Rozhodně se neukájím něčí závistí, ukájím se úplně jinejma věcma…haha. Takže ještě jednou pánové, jde hlavně vo to, aby se vám při tom čtení fakt sexuálně přeprogramoval mozek, nažhavilo přirození a vztyčila vaše bazuka! Fuckýři, čtěte opravdu pozorně, je to v zájmu zachování mužnosti, hrdosti, pýchavosti či jebavosti, erekce a taky v rámci zachování druhu!

číst více

Tomáš pocházel z rodiny, která neměla moc peněz, a tak se během dospívání naučil sem tam něco ukrást. Na střední docela těžce nesl, když se mu jeho spolužáci občas vysmáli kvůli něčemu, co bylo obnošené nebo staré, takže si stále častěji pomocí různých fíglů obstarával stejné věci jako oni. Nikdy ho při ničem nechytili. Snažil se sledovat nějaká videa, která se tematikou drobných krádeží zabývala, a na některé věci přišel docela sám. Proč čekat, že mu u pokladny oddělají ochranný čip z oblečení, když stačil nenápadný pohyb nůžkami a výslednou dírku si pak mohl bez problému zašít?

číst více

Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje. My vzadu si rovnáme mezi sebe tu mladou, teple oblečenou samičku a nikdo v okolí nemá ani tušení, že ji dnes čeká velice kruté mučení!

číst více

Je na čase, abych vám vyprávěl celkem kuriózní příběh, který se týká mé nadřízené ale i mě samotného. Nebudu uvádět žádná jména, jelikož má nadřízená stále pracuje jako generální ředitelka jedné velké společnosti. Znám se s ní už dlouho, jsme přátelé už od střední školy a tak ke mně má velkou důvěru. Předem musím říci, že na tak vysokou pozici by se nedostala, nebýt její vytrvalosti, neodbytnosti a neústupnosti. Vždy si šla za tím, co chtěla. A to byl právě jeden z hlavních důvodů, proč jí nikdy žádný vztah nevydržel déle, než 3 měsíce. Po několika letech snažení, se na to vykašlala a za peníze, kterých měla nechutně hodně, si přizpůsobila své bydlení pro své potřeby. Jasně, mohla mít chlapů na jednu noc, kolik by jen chtěla se svojí krásou, ale o to ona nestála.

číst více

Stopovanie – časť 3 Konečne som mal úľavu pre moje unavené svaly a kĺby. Poriadne som si povystieral ruky a nohy a ľahol si pohodlne na válendu. Podarilo sa mi dokonca sňať aj povrazové nohavičky a tak ma teraz už nič netlačilo ani nedráždilo. V rohu miestnosti som si všimol malý stolík, stoličku a skrinku. Našiel som tam dostatok jedla a pitia. Keďže som cítil hlad a smäd dôkladne som sa posilnil. Cítil som, že mám konečne možnosť sa oslobodiť. Rozhodol som sa, že keď Pavla príde musím využiť moment prekvapenia a premôcť ju. I keď mi prikázala aby som si potom spútal nohy putami, dúfal som, že som dosť šikovný na to, aby som sa dokázal rýchlo otočiť a chytiť ju rukami. Bol som presvedčený, že som o mnoho silnejší a premôžem ju len rukami. Keď sa mi ju podarí chytiť ľahko ju zvalím na zem a zviažem jej ruky. Potom ..... to už bude iná pesnička. Ako som takto v duchu spriadal plány ozvalo sa zabúchanie na dvere a v nich sa otvoril malý priezor. „Odpočinok už skončil, spútaj si nohy a ľahni si na brucho“ zaznel jej rázny povel.

číst více

Stopovanie – časť 2 Telo mám ako v jenom ohni a nemyslím na inšie ako na oddych. Konečne budem v posteli, pomyslel som si. A dúfam, že ma nenechá spať s týmito železnými putami. I keď sa mi išlo zle, lebo štupeľ v zadku mi moc prekážal, veľmi rád som sa vzďaľoval z tejto strašnej izby. Spálni dominovala veľká posteľ a vstavané skrine so zrkadlami na dverách, ktoré dobre zobrazovali celú posteľ. Keď som uvidel, že na posteli, skrini ani nikde na stenách nie sú žiadne mučiace ani zaisťovacie zariadenia veľmi som sa potešil. Hodila ma dolu tvárou na posteľ. „Teraz ťa čaká ešte jedno prekvapenie a potom ti to urobím tak ako ešte nikto predtým.“ povedala so smiechom Pavla. Obišla posteľ a otvorila skrinku vedľa postele. Bolo tam neskutočne veľa povrazov rôznych druhov, farieb a dĺžok. „Spravím ti klasickú bondáž – teda uviazanie, aby si rozumel, a potom ti to urobím do konca!“ Prinútila ma vstať a postaviť sa pred posteľ.

číst více

Jednou odpoledne, zrovna jsem odcházel z práce, jsem dostal pozvánku od kamarádů na jednovečerní akcičku. Přivátal jsem to s radostí, protože už to bylo celkem dlouho co jsem něco takového podnikl a navíc oznámená sestava lidí předurčovala, že půjde o akci velice vydařenou. Sraz byl domluvený na 20 hodinu v bytě Jany. Zrovna ho koupili s přítelem, prý taky dobrý týpek, a šlo o opravdu pěknou novostavbu v Brně. Spolu s nimi měla dorazit i Klára za což jsem byl více než rád.

číst více

Stopovanie – časť 1 Toto je príbeh, na ktorý by som najradšej zabudol, ale tak ľahko to nepôjde. Práve som ukončil štvrtý semester filozofie a mal som pred sebou tri voľné mesiace. Tak ako vlani som ich chcel stráviť cestovaním po Európe. Vlani som bol v Škandinávii a tohto roku som si chcel pozrieť Benelux. Nejaké peniaze som mal usporené a niečím prispeli rodičia po úspešných skúškach. Nechcel som zbytočne vyhadzovať peniaze za vlak či autobus a tak som išiel stopom. Už vlani sa mi to osvedčilo, keď som v pohode precestoval celú Škandináviu. Vyrazil som v sobotu ráno z rodného Zvolena a odpoludnia som už bol pri Hradci Králové. Tam pri diaľničnom privádzači som čakal na ďalšieho ochotného vodiča. Po necelej polhodine stopovania zastal nový Ford. Keď som uvidel plzeňskú značku veľmi som sa potešil. V aute sedela príjemná pani stredného veku. Ochotne ma zobrala a ponúkla sa, že ma odvezie až za Plzeň. Bývala v malej dedinke Kozolupy.

číst více