S ovocem je to tak, že ho nikdy není akorát. Jednou je ho málo a jindy zase tolik, že člověk neví, co s ním. Dojde-li k takovému případu, je mi obvykle líto nadbytečné ovoce vyhodit nebo nechat shnít. Tehdy přebytky rozdávám, ovšem tak, že si zájemci musí sami natrhat. Jednoho léta se to stalo se švestkami. Bylo jich tolik, až se větve ohýbaly.
číst více
Jedu ve svém autě s tmavými skly. Vzadu v kufru leží spoutaná a nahá moje otrokyně, ta neposlušná a nadržená děvka. Přikázal jsem jí, když jsem ráno odcházel z domu, aby mi uvařila něco výtečného a uklidila celý dům, než se odpoledne vrátím. A co jsem jsem po svém příchodu domů uviděl? Neumytou podlahu a jí, jak leží roztažená na pohovce v obýváku, pouští si pornofilm a projíždí si píču tím největším umělákem co má!
číst více
Potřásla jsem mu rukou, abych mu popřála k jeho narozeninám, naklonila se k němu a dala mu lehkou pusu na tvář. Najednou jsem cítila, jak se ve zlomku sekundy jeho ruka přesunula na moje záda a přitáhla mě. Byla jsem teď tváří přímo proti němu a vpíjela se do jeho očí. Na nic nečekal a začal mě líbat. Snažila jsem se bránit, ale držel mě tak pevně, že jsem se nemohla ani hnout a jeho jazyk byl tak hluboko v mých ústech, že mi bránil vydat jedinou hlásku.
číst více
Tohle není povídka, jako ostatní. Následující text, jen s drobnými obměnami kvůli utajení, popisuje skutečnou situaci, jež vznikla díky této stránce a zejména díky povídce Sousedka. Dlouho jsem přemýšlel o zveřejnění tohoto mého krásného zážitku na webu, ale pak jsem se rozhodl. Vždyť tato stránka mi tento zážitek přinesla, tak se s ní o něj také musím podělit. Již ani přesně nevím, kdy to bylo. Vím jen, že jsem již nějakou dobu provozoval Sexmanii, ale že ještě bylo docela pěkné počasí.
číst více
Zastavili jsem na parkovišti před jejím panelákem. Řekla mi, abych chvíli počkal v autě, že se ihned vrátí. Poté se sebrala a odešla ven. Bylo už krásně po dešti a jaro se začalo předvádět ve své kráse. Za chvíli se vrátila s úsměvem na tváři. Držela cosi zabalené v nějakém hadru či co. "Tak pojď, jdeme, už mám co jsem potřebovala" zasmála se a táhla mě za ruku ven.
číst více
Představa o dominách je většinou taková, že to jsou ženy zralého věku, minimálně kolem pětatřiceti, mají zachovalé tělo, podmanivou přitažlivost a hlavně si neskutečně užívají ovládání a ponižování mužů. Oslnivá krása nebývá tou základní podmínkou, většina domin, co jsem potkal, byla jen průměrně hezkých. Svoje nedostatky schovávaly pod výrazné líčení a černé linky, což k té vší kůži a latexu prostě tak nějak patří.
číst více
Jsem ženatý, submisivní, perverzní, bisexuální a z pohledu většiny nejspíš vymaštěný úchyl. Ano, přiznávám, už jsem zkoušel kde co, ale jak má člověk věčně odolávat nejsilnějšímu pokušení?
Před lety jsem četl krátkou povídku o dvou puberťačkách, které se setkaly s možností, mít na jeden večer zcela k dispozici mentálně zaostalého (ale jinak zcela zdravého a dobře stavěného) muže pro své pobavení. Mohly si s ním dělat beztrestně naprosto vše s jistotou, že se to nikdo nikdy nedozví.
číst více
Pan Omáčka byl se mnou moc spokojen a dobře nám zaplatil. Než za mnou však začali chodit dlaší zákazníci, vymohl si, že bude první, kdo mě ošuká do zadku. Zase sem při tom ležela přikurtovaná, tentokrát ale čelem dolů. Byla sem zvědavá, jaký to bude. Nejdřív mi tam nacpal oslintanej prst a to bylo docela nepříjemný. Když mi tam ale strkal pinďoura, tak řekl, ať se uplně uvolním a povolím svěrače, jako když kadím.
číst více
Stopovanie – časť 2
Telo mám ako v jenom ohni a nemyslím na inšie ako na oddych. Konečne budem v posteli, pomyslel som si. A dúfam, že ma nenechá spať s týmito železnými putami. I keď sa mi išlo zle, lebo štupeľ v zadku mi moc prekážal, veľmi rád som sa vzďaľoval z tejto strašnej izby. Spálni dominovala veľká posteľ a vstavané skrine so zrkadlami na dverách, ktoré dobre zobrazovali celú posteľ.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
