Vaše erotické povídky

Píše sa rok 2233 nášho letopočtu. Obrazne povedané, pretože táto doba už prestáva byť tou "našou", už ju neovládame. Zem prestala patriť ľudom. Na prvý pohľad sa nič zvláštne nedeje. Tie stvorenia sa správajú ako ľudia, robia to čo ľudia ba dokonca vyzerajú ako ľudia. Ale ! Už dávno prestali byť ľuďmi. Po planéte Zem sa túlajú rôzne schránky z mäsa a kostí. Normálnejšie bytosti a aj tie, nie až tak normálne. Dedukujete správne, človeka ako sme poznali napríklad v roku 2014, takého už na ulici nestretnete. Je ich síce pár vystavených v múzeu, no tí Vám veľa nepovedia. Aspoň teda nič o tom, prečo sa svet zmenil na úložisko divných hávedí.

číst více

Již od dob dospívání a s uvědoměním si ,že jsem submisivní jsem začala hledat na internetu nějaký přijatelný návod na sebesvázání. Při masturbací jsem si sama začala podvazovat provazem prsy,různě se dráždila a trápila bradavky-kolíčky,skřipci ap.Postupně jsem se dostala do fáze,že jsem bez této stimulace jen s velkou námahou dosahovala vyvrcholení. Věděla jsem ,že existuje latex-ale nějak mě to nebralo,až při jedné příležitosti jsem měla možnost vyzkoušet si latexový korzet. Pocit to byl neskutečně krásný a při pomyšlení -jaké by to asi bylo mít na sobě víc latexu-nejlépe catsuit se mi až zatočila vzrušením hlava. V následujících dnech jsem strávila spoustu času tím,že jsem prohlížela stránky prodejcú i výrobců kombinéz.Došlo mi ,že je to docela drahá záležitost a není catsuit jako catsuit.

číst více

Muži chodí do nevěstinců, tak zvaných bordelů, velice často. Osobně znám mnoho mužů a drtivá většina z nich navštívila bordel alespoň jednou v životě. Tohoto faktu využívá trh, který je druhem těchto služeb naprosto přesycen, byť to skrývá pod různé názvy skryté pod rouškou tajemství. Opačně však nabídka zoufale chybí. Ženy by přece do veřejných domů nechodily, říká se. Nebo chodily? Myslím, že chodily, jen nemají kam! Proto jsem se rozhodla vyhovět i těmto slečnám, vdaným ženám, bohatým paničkám i stárnoucím vdovám, prostě všem zástupkyním něžného pohlaví, a otevřela jsem pro ně zcela speciální dům rozkoše.

číst více

Možno trošku nezvyčajné, ale určite nie neexistujúce povolanie. Áno, robím to aj ja, obštastňujem osamelé, dostatočne doma neukojené, či sklamané ženy. Vydaté, slobodné, zasnúbené, matky alebo bezdetné, mladé, staré - to je jedno. Za peniaze alebo aj zadarmo (Keď je dobrý týždeň a ona sympatická, prečo nie - ale len prvykrát, uvádzacia akcia. Prečo? Lebo každá sa vráti a s ňou aj peniaze). Prídem, okúzlim, pomaznám, poriadne vytrtkám a idem spokojne domov. Tak nejako to funguje už istý čas a či som spokojný? Maximálne ! Milujem túto prácu. Deň čo deň stále iná dáma, slečna. Nieje nič lepšie ako sťahovať nohavičky a zakaždým cítiť inú vôňu, vidieť inú vagínu, počuť stále iné, rôzne hlasné výkriky blaha.

číst více

Jsem ženatý, submisivní, perverzní, bisexuální a z pohledu většiny nejspíš vymaštěný úchyl. Ano, přiznávám, už jsem zkoušel kde co, ale jak má člověk věčně odolávat nejsilnějšímu pokušení? Před lety jsem četl krátkou povídku o dvou puberťačkách, které se setkaly s možností, mít na jeden večer zcela k dispozici mentálně zaostalého (ale jinak zcela zdravého a dobře stavěného) muže pro své pobavení. Mohly si s ním dělat beztrestně naprosto vše s jistotou, že se to nikdo nikdy nedozví. Dívky se toho chopily zprvu nejistě, ale nakonec se příběh změnil v brutální šikanu bez hranic. To zvíře dříme v každém z nás, je jen otázka času a příležitosti kdy se probudí. Příběh mě zaujal a jako submisiv jsem se často viděl v roli idiota neschopného rozlišovat co se s ním děje. Ta představa mě fascinovala a vzrušovala. Ano, tušíte správně - nakonec jsem neodolal.

číst více

Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje. My vzadu si rovnáme mezi sebe tu mladou, teple oblečenou samičku a nikdo v okolí nemá ani tušení, že ji dnes čeká velice kruté mučení!

číst více

Ležím nahý, přivázaný s rukama za hlavou a roztaženýma nohama v matně osvětlené garáži. V garáži patřící Dagmar, postarší profesorce z našeho gymplu. Chvěji se zimou, vzrušením a strachem - na skřínce, kterou vidím mezi nohama leží nejrůznější předměty. Zvenčí slyším její přibližující se kroky chroupající v čerstvém prašanu. Pozoruji, jak ze špičky mého penisu, erektovaného šikmo vzhůru, kane velká kapka preejakulátu. Čeká ho nejlepší/nejhorší hodina a půl jeho dosavadního života. A přitom vše začalo před třemi dny tak nenápadně... Pondělí 16. 1. 2006: Měli jsme poslední hodinu dne - zeměpis. Ten nás v tomto ročníku, sextě, učila "profesorka" Dagmar. Čtyřiceti sedmi letá žena vysoké a statné i když celkem štíhlé postavy, s širokými rameny a malými prsy.

číst více