Ona : U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer, a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už sice šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, mi ho úplně odcizili. Já jsem si ve svých třiceti letech nechtěla připadat na odpis, ale co dělat, když už se mnou víc jak rok nespal?
číst více
Dveře se otevřely a dovnitř nakoukl sluha a oslovil mě. „Šejk Ali Vás přijme pane velvyslanče.“ Sebral jsem svůj diplomatický kufřík a vešel jsem do dveří. V koženém křesle za stolkem seděl snědý mohutný muž. Oblečený byl v černé kalhoty, krátkou košili a vestu, tedy rozhodně méně formálně než já ve svém obleku na míru. Vyzval mě, abych si sedl naproti němu a já tak učinil.
číst více
Po odchodu babičky jsme zůstali v domě sami. Seděli jsme kolem stolu jako zařezaný a koukali na sebe. Musím říct, že se chce sílu, k něčemu takovému se přiznat. Já jsem měl v jednom jasno. Já bych nedokázal nikomu říct o tom, jak jsem postupně vyzkoušel kundičky svých třech sester. A doufal jsem, že to zůstane jen mezi námi čtyřmi. Ale teď mi nebylo jasné, jak se bude situace dále vyvíjet.
číst více
Kamarád, který patřil k místní smetánce, slavil 45 narozeniny a já jsem byl mezi pozvanými na velkou párty, která se konala v jeho vile a přilehlé zahradě s bazénem v sobotu od 13 hodin. Dostavil jsem se krátce po třinácté, popřál mu k narozeninám a předal malý dárek a pro paní domu květiny. Lída, jeho žena, byla velice krásná a příjemná žena, která dělala ředitelku jedné reklamní agentuře. Pavel, oslavenec, byl velice úspěšný právník.
číst více
Včera večer mi volala Květa, jestli mám nějaké plány na víkend? Na jejím dotazu by nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyla půlnoc a její hlas nezněl tak rozechvěle, jakoby právě přemáhala nějaké vzrušení. Druhý den ráno jsem jí volal nazpět, že nic nemám a co ten včerejší uvzdychaný telefonát měl znamenat? Už byla zpět ve své kůži, jen se smálaa a prý uvidím, když přijedu k ní na chatu.
číst více
To byl teda vodvaz…včera jsem s kámošema zase jednou po dlouhý době děsně zachlastal… všichni nalitý jak nějaký prasata po výživný „šlichtě z ječmene a sladu“, totálně knocked out. Uff. Vyhodili nás z poslední otevřený nálevny v okolí, asi tak na časovým rozhraní mezi posledníma zavíračkama v jakž takž slušnejch hospodách a násilnejma přesunama vožralejch do ne moc slušnejch nonstopáčů. Fujtajbl (!), ještě teď je mi blbě, když si na to chlastání vzpomenu.
číst více
Bylo to jednou, byli jsme dohodnuti že si půjdeme trochu připít. Sehnali jsme lahvi a šli ke mě. Všichni jsme se těšili, i když nás lehce tlačil čas a on, ona a já by jsme u mě přespali, ale to nebylo možné. Museli jsme to vzít šupem. Nejdřív jsme si přiťukli, pak další skleničku a další... A najednou jsme (byl jsem na mol, nevím jak) skončili všichni tři na posteli.
číst více
Bylo už k půlnoci jedné vlahé letní noci, když se ze zákrutu cesty vynořil muž. Lampy lemující cestu si ho měřily vyzývavým pohledem, avšak on se nenechal vyvést z míry. Kráčel klidně a vyrovnaně, jist svou věcí. Míjel prázdná okna domů, ze kterých padaly vodopády břečťanu a růží, bázlivě zavírající květy před okolní temnotou. Okenice byly zavřené, záclony zatažené. Dveře zamčené před nezvanými hosty - všechno spalo.
číst více
Má kamarádka šla obětavě navštívit nemocného kolegu. Dílem byla zvědavá co mu vlastně může být, protože vždycky jen překypoval zdravím, dí1em doufala, že ho při této přátelské návštěvě "klofne"!
A taky že ano. Pozval ji do pokoje, uvařil kávu, nalil skleničku a řekl, že si jen potřeboval odpočinout od své šéfové; která po něm chtěla, aby jí vždycky v polední pauze lízal píču.
číst více
Síla myšlenky, část 1.
I.
Probuzení
Jakoby z dálky slyším pravidelné pípání. Ten rytmus mi něco připomíná. Víčka mi u sebe drží nezvyklou silou. Pokouším se je otevřít, ale zpočátku se mi to nedaří. Až po chvíli, která mi připadá jako věčnost, se mi podaří prohlédnout úzkou štěrbinou, ale rychle oči zase zavírám. Toho světla je nějak moc. Po chvíli to zkouším znovu, tentokrát opatrněji.
číst více
