Vaše erotické povídky

Konečně padla. S úlevou jsem vypadnul z práce a hrnul se na autobus. Ten byl na zastávce, kde nastupuju, ještě relativně prázdný, ale stejně jsem zůstal stát. Sedím celý den v práci, potřeboval jsem si trochu protáhnout nohy. Při jízdě jsem pozoroval ubíhající ulice, při zastávce zase nastupující davy. Samozřejmě mě z toho davu zajímaly hlavně ženy a dívky. Některá menší, jiná vyšší, tamta má krásný kozičky, tamhleta neskutečný zadeček, no prostě i na narvaném autobusu se dá najít něco pozitivního.

Přebírám se starými fotografiemi a v mysli mi poletují útržky situací, při nichž byly všechny tyto fotografie pořízeny. Rodinná setkání, svatby, pohřby, výlety, portréty. Svědectví prchavých okamžiků. Každá chvíle, každý okamžik připadá člověku v dané chvíli jako prostor v čase, který trvá věčně. Plynutí času, nestálost okamžiku si člověk uvědomuje až zpětně, kdy se k nějaké časové epizodě vrací v myšlenkách. Existenčně silné chvíle, které zásadním způsobem ovlivňují náš život zůstávají pod tenkým povrchem naší paměti a jsou připraveny se kdykoli vynořit, buď proto, aby potěšily, nebo aby pronikavě zabolely. Našel jsem fotografii Jiřiny, kterou kdosi pořídil ještě před naší svatbou. Ozval se impuls bolesti duše. Jiřina měla tehdy úžasnou fantazii a do našeho vztahu přinášela stále něco nového. Ve své nekonečné hravosti vymýšlela stále nové situace, kterými překvapovala nejen mne, ale i samu sebe. Mohl bych o ní bez nadsázky říci, že byla režisérkou našeho vztahu. I když však něco pečlivě naplánovala, nikdy nemohla vědět, jak situace dopadne, neboť do hry nečekaně vstupoval prvek náhody. Tento prvek náhody Jiřinu obzvláště vzrušoval, zatímco u mne způsoboval určitou nervozitu.

číst více

Byl pátek a já si lámal hlavu, co s Marcelou večer podnikneme. Nenapadlo mě nic duchaplnějšího, než ji pozvat do kina. Sice bych si ji raději konečně přitáhl domů a hezky si s ní užil, ale zatím jsem neměl odvahu jí to navrhnout. Chodíme spolu teprve měsíc. Ona je o dobré dva roky starší a i když nejsem panic, ona má zkušeností rozhodně více. Teď je však moje a podle toho, jak mě vášnivě líbá, myslím, že ani já jí nejsem lhostejný. Když jsem ji představoval ostatním klukům od nás ze čtvrťáku, dostalo se mi nejednoho chlapského uznání. Marcela je opravdu kusanec. Když mrkne okem, může mít jakéhokoliv chlapa, ale vybrala si mě a já jsem na to patřičně hrdý. Ale i můj pták se už nemůže dočkat, až se s ní seznámí osobně.