Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Síla myšlenky, část 5.
XIII.
Výlet na nudapláž
Když jsme dorazili domů, Adélka už vykukovala ze dveří svého bytu, evidentně natěšená na nové zážitky.
„Co si mám vzít s sebou?“
„Co bys tak mohla potřebovat,“ odpověděla Kamila, „deku nemusíš, tu bereme my, tak jen ručník, něco na opalování a samozřejmě svoje nahaté tělo.“
číst více
Byli jsme spolu s Hansem teprve asi dva měsíce, když jsme šli na rande na Vyšehrad. Na to, že byl listopad, bylo docela teplo. Procházeli jsme se po hradbách, sbírali popadané kaštany a povídali. Zvonkohra odbíjela 6 hodin, byla už tma. Když tu začalo drobně poprchávat. Rychle domů, dolů z Vyšehradu. Déšť nás však zastihl před Cihelnou bránou. Rozhodli jsme se schovat, než se to přežene.
číst více
Záda mě bolí, asi jako každého z nás. Poslední dobou už to ale přesahovalo všechny meze. Brufen sice na chvíli pomáhá, ale i praktická lékařka mi doporučuje masáž. Popadl jsem tedy Zlaté stránky a začal hledat. A hele- hned v naší ulici, sice na úplně opačném konci, ale je to blízko. Super, brnknu tam.
„Prosím“ ozvalo se na druhé straně.
„Dobrý den, mohl bych se k Vám objednat na masáž?“ zahuhlal jsem do telefonu.
číst více
Po dlouhé době mne kamarádka vytáhla k dalším známým na chatu, že tam bude veselo u ohně a spousta dobrých lidí. Měla pravdu, bylo tam plno, hráli a zpívali, popíjelo se snad vše co teče. Já byla už unavena a tak mne uložili v jedný malý místnosti a prohlásili, že se neví s kým se probudím, protože si údajně každej lehne tam, kde je místo. V ten moment mi to vůbec nevadilo, jistě, dlouhá cesta, trocha pití, vidina spánku a zábrany jsou ty tam.
číst více
Ahoj, po delší době dávám další díl k přečtení. Musím se přiznat, že inspirace na tuto povídku přišla od jednoho z Vás, čtenářů, proto pokud budete mít nějaké nápady, rozhodně mi dejte vědět (laura147258369@seznam.cz). Vaše Laura
Začal nám druhý týden prázdnin, od kterých jsem čekal opravdu hodně. Je to už několik dní, co jsem poznal svoje vlastní sestry v úplně novém světle. Náhodně jsem zjistil, že všechny tři (Kamila, Denisa, Eva) jsou tak trochu nymfomanky, které navíc strašně vzrušuje incest.
číst více
Jednoho dne se mi postavil a já nevěděl, co s tím. Trvalo mi to teda dost dlouho, než jsem pochopil co a jak, ale ke konci puberty už jsem byl docela zkušenej „honič“. Teda – ne že bych se nějak srovnával s kámošema, nějak na žádnou soutěž nebo srovnávání nenastala vhodná situace, ale já byl prostě od tý doby takhle spokojenej. Bylo to taky o hodně lepší než nějaký poluce během snů o úlevě při močení do pisoáru a podobných hovadinách, které mi produkoval můj nadrbanej, a zároveň stále úplně nepoučenej mozek.
číst více
Radka s Květuš se jednoho jarního jitra sešly a rozhodly se, že se projdou a zajdou si lesem na nedalekou mýtinu natrhat petrklíče. Obě měly rády na stole čerstvou kytičku drobných žlutých kvítků, připadalo jim to naivně romantické a jaksi to evokovalo prostředí domova. Když už jsme u té naivity, ani Radka, ani Květa zrovna moc rozumu nepobraly.
číst více
Skončila škola a začaly tolik toužené prázdniny. Ve středu přišla mamka z práce a povídala, že volala teta Mirka, jestli bych tam na měsíc nemohl přijet, protože strýc bude šest neděl v zahraničí a aby nebyl dům opuštěn, když bude chodit do práce. Docela jsem to uvítal, protože jsem tam měl i několik kamarádů a bylo tam výborné koupání v nedalekém písníku, kam chodilo moře pěkných holek.
číst více
Po skončení školy jsem nastoupila do jedné firmy jako asistentka hl.manažera, kterým byl asi 35letý inženýr, sportovního typu a příjemného jednání. Jako 18tiletá holka, pěkného vzhledu a těla, jsem se pomalu rozkoukávala a zapracovávala do svých pracovních povinností. Měla jsem ještě ze všeho v hlavě zmatek, ale všichni kolegové byli velice ochotni mi ve všem poradit, jen když mohli být na chvíli v moji blízkosti.
číst více
