Vaše erotické povídky

Jmenuju se Jana a je mi 22 let. Chodím dva roky s Kájou, kterému je o dva méně. Kája moc holek v životě neměl (já jsem jeho 3) a je z toho špatnej, myslí si, že je něco míň, než ty kurevníci ze školy. Máma se podruhý vdala, takže mám doma nevlastního tátu, se kterým se moc nebavím, je takovej divnej, ale s mámou jim to klape dobře. Všimla jsem si už dřív, že Kájovi se moje máma líbí a zavalila jsem vlnou otázek. On se dost styděl, ale přiznal to.

číst více

Jednoho dne byly jsme v restauraci na obědě se třídou, ale přišli jen Ti co chodí s námi na oběd. Bylo to mezi opuštěnými a novými kolejemi a probíhala akce, kde byly stánky u hlavní cesty a pak probíhal takový menší program stranou s pár lidma. Dělaly voloviny nezajímavé a tak jsme si šli projít novou část campusu. Cestou stále někdo něco nabízel a děvčata docela pila.

číst více

Radka s Květuš se jednoho jarního jitra sešly a rozhodly se, že se projdou a zajdou si lesem na nedalekou mýtinu natrhat petrklíče. Obě měly rády na stole čerstvou kytičku drobných žlutých kvítků, připadalo jim to naivně romantické a jaksi to evokovalo prostředí domova. Když už jsme u té naivity, ani Radka, ani Květa zrovna moc rozumu nepobraly.

číst více

Jmenuju se Klára, je mi 17 let a ráda bych se podělila o svůj nejsilnější sexuální zážitkek.. Mám takový zvyk, že si to každé ráno musím pěkně udělat.. Bez toho, abych si po probuzení pěkně vyprstila kundičku nestojí pak můj den za nic. Vždycky se probouzím úplně mokrá a moje ruka sahá automaticky mezi stehna, většinou ani neotevřu oči, nic nevnímám, jen zahájím svůj každodenní rituál. Podobně to začalo jednoho rána loni v létě..

číst více

Bylo úterý, naprosto normální odpoledne a já jsem se po škole měla sejít se svým klukem. Jsme spolu už nějakou dobu, rádi si užíváme, ale nejradši zkoušíme úplně nové věci. Vyzvedl mě na zastávce, dali jsme si dobrý oběd, kafe a pak jsme se procházeli kolem obchodů a užívali si přítomnosti toho druhého. Párkrát mi nenápadně sáhnul na zadek a když se nikdo nedíval, pořádně mi ho zmáčknul. Věděla jsem, že to chce a já jsem to chtěla taky.

číst více

Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit. Veronika - osoba je podle skutečné postavy. Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.

číst více

Sousedka je fakt šťabajzna, nemůžu si pomoct. Už jsem si za těch pár měsíců, co bydlím v novém bytě, vypracoval takový rituál, kdy ji sleduji ráno, jak cupitá k autu - to mám ideální výhled na její kroutící se zadek, a pak i odpoledne kouknu, jak se vrací - to z prvního patra vidím přímo do výstřihu. Ježiš, já bych ji mrdal, říkám si vždy, když ji vidím. Kolik jí může být? 35? 40? Těžko říct, ale pečlivě udržovaná postava, dost výrazné líčení a oblečení se jinak než vyzývavé nazvat nedá, prostě kusanec ženské.

číst více

Ahoj volám sa Adam, mám 18 rokov a chodím na gymnázium. Som ešte panic a v mojej triede máme veľa pekných báb, len škoda že majú frajerov. Veď už len pri každom pohlade na nich sa mi postaví a napadajú ma všelijaké myšlienky. Blížil sa koniec 3. ročníka a my sme sa rozhodovali kam pôjdeme na koncoročný výlet. Bolo tu už vela nápadov, ako ísť niekde na chatu do hôr či k moru.

číst více

Pár rokov dozadu som odmaturoval a hľadal si prácu. Moc to nešlo a tak som sa rozhodol, že začnem aspoň s absolventskou praxou na úrade. Bolo tam fajn. Pomáhal som tam piatim ženám a to bolo mne ako vtedy 18 ročnému chalanovy velmi príjemné. Bol som tam na 5 hodín denne, no piatu som tam bol vzdy sám, pretože všetky odišli na obed. V jeden deň som už od rana bol poriadne nadržaný a nevedel som už, čo so sebou.

číst více

Síla myšlenky, část 5. XIII. Výlet na nudapláž Když jsme dorazili domů, Adélka už vykukovala ze dveří svého bytu, evidentně natěšená na nové zážitky. „Co si mám vzít s sebou?“ „Co bys tak mohla potřebovat,“ odpověděla Kamila, „deku nemusíš, tu bereme my, tak jen ručník, něco na opalování a samozřejmě svoje nahaté tělo.“ „Tak jo, ale já ještě vezmu nafukovací matračku, ráda se opaluju na vodě. A mám velkou, na ní se dvě určitě vejdeme,“ dodala s jiskřičkou v očích. „A co já?“ ozval jsem se.

číst více