Vaše erotické povídky

Pár rokov dozadu som odmaturoval a hľadal si prácu. Moc to nešlo a tak som sa rozhodol, že začnem aspoň s absolventskou praxou na úrade. Bolo tam fajn. Pomáhal som tam piatim ženám a to bolo mne ako vtedy 18 ročnému chalanovy velmi príjemné. Bol som tam na 5 hodín denne, no piatu som tam bol vzdy sám, pretože všetky odišli na obed. V jeden deň som už od rana bol poriadne nadržaný a nevedel som už, čo so sebou.

číst více

Síla myšlenky, část 5. XIII. Výlet na nudapláž Když jsme dorazili domů, Adélka už vykukovala ze dveří svého bytu, evidentně natěšená na nové zážitky. „Co si mám vzít s sebou?“ „Co bys tak mohla potřebovat,“ odpověděla Kamila, „deku nemusíš, tu bereme my, tak jen ručník, něco na opalování a samozřejmě svoje nahaté tělo.“ „Tak jo, ale já ještě vezmu nafukovací matračku, ráda se opaluju na vodě. A mám velkou, na ní se dvě určitě vejdeme,“ dodala s jiskřičkou v očích. „A co já?“ ozval jsem se. „Ty nás budeš hezky postrkovat a plavat s námi, dokud nenajdeme nějaké skryté, hodně zarostlé místečko, kde nás nebude moc vidět,“ rozhodla Kamila. „Jo takhle sis to vymyslela, hm, ale proč ne,“ a zajel jsem si rukou do rozkroku ve stylu Michaela Jacksona. Obě vyprskly smíchy.

číst více

S manželom Martinom sme sa vybrali na víkendový pobyt do kúpeľného mesta. Keďže sme už nejaký ten rôčik spolu radi si okoreníme náš sexuálny život exhibicionizmom. Oboch nás to veľmi rajcuje a sex potom je fantastický. Na hotel sme dorazili hodinu pred check-inom. Na recepcii nám povedali, že si môžeme zložiť kufre ale chyžná ešte musí vymeniť bielizeň na posteli. Keď sme dorazili na izbu hneď ma napadlo prvé šibalstvo. Od postele bolo priamo vidieť do sprchy. Hodila som očkom na Martina a navrhla mu či by sa nechcel ísť osprchovať. On neváhal ani sekundu a za chvíľu sa jeho nahé sexi telo vrtelo pod sprchou. Dlho netrvalo kým dorazila chyžná. Hneď sa pustila do práce, keď v tom si všimla nahé telo môjho muža. Ja som sa tvárila, že som zaujatá televíziou. Chyžná pokračovala vo svojej práci a s úškrnom a neustále sa vracala pohľadom na môjho muža. Keď si to všimol Martin, chopil sa situácie a začal utierať svoje telo tak aby ho bolo čo najlepšie vidno.

číst více

Byli jsme spolu s Hansem teprve asi dva měsíce, když jsme šli na rande na Vyšehrad. Na to, že byl listopad, bylo docela teplo. Procházeli jsme se po hradbách, sbírali popadané kaštany a povídali. Zvonkohra odbíjela 6 hodin, byla už tma. Když tu začalo drobně poprchávat. Rychle domů, dolů z Vyšehradu. Déšť nás však zastihl před Cihelnou bránou. Rozhodli jsme se schovat, než se to přežene.

číst více

Záda mě bolí, asi jako každého z nás. Poslední dobou už to ale přesahovalo všechny meze. Brufen sice na chvíli pomáhá, ale i praktická lékařka mi doporučuje masáž. Popadl jsem tedy Zlaté stránky a začal hledat. A hele- hned v naší ulici, sice na úplně opačném konci, ale je to blízko. Super, brnknu tam. „Prosím“ ozvalo se na druhé straně. „Dobrý den, mohl bych se k Vám objednat na masáž?“ zahuhlal jsem do telefonu. „Ano, hodí se Vám to ve čtvrtek ve 3 odpoledne?“ odpověděla. „Ano, dobře, přijedu, díky“

číst více

Asi jsem zvrhlá, ale nemůžu si pomoct, dělá mi to dobře. Jak jsem to v sobě vlastně objevila? Asi dva roky už chodím s Rudou. ale milování s ním mi po pár měsících úplně zevšednělo. Pokoušela jsem se to zachránit vymýšlením nových poloh, ale přesto mě to nudilo čím dál tím víc. Často jsem mu jenom podržela, kdybych se nestyděla, mohla jsem si při tom docela klidně číst noviny. Až jednou mě navštívil Pepa, můj dobrý kamarád.

číst více

Skončila škola a začaly tolik toužené prázdniny. Ve středu přišla mamka z práce a povídala, že volala teta Mirka, jestli bych tam na měsíc nemohl přijet, protože strýc bude šest neděl v zahraničí a aby nebyl dům opuštěn, když bude chodit do práce. Docela jsem to uvítal, protože jsem tam měl i několik kamarádů a bylo tam výborné koupání v nedalekém písníku, kam chodilo moře pěkných holek. Tak jsem řekl, aby jí řekla, že v sobotu odpoledne přijedu. Teta byla štíhlá padesátka pěkné postavy a dělala hlavní sestru na interně. Strýc byl šéfmontér automatických tkalcovských stavů a většinu času trávil po montážích. Děti neměli, asi na ně neměli čas je udělat, i když teta by stála za hřích. Jako 16ti letý kluk jsem na ni mohl vždy oči nechat. V sobotu jsem dorazil a v neděli strejda odjel do Japonska.

Promnula krvavě rudé rty, na kterých stále cítila sladkou chuť lízátka, jež svírala mezi prsty. Její smaragdové oči utkvěly na mladíkovi, jehož soustředěný pohled na stránky knihy vypovídal, že nemá ponětí o jejím zájmu. Tato část knihovny byla takřka liduprázdná. Občas, sem tam prošel zbloudilý návštěvník, který stejně jako oni dva hledal informace z oboru advokacie. I když by se měla plně soustředit na obsah svazku a pracovat na své diplomové práci, její mysl byla vzdálená od čehokoli racionálního. Snoubila se s touhou, jež rozpalovala každý centimetr porcelánové pokožky. Z úst jí vyšel tichý sten. Mladík se pohnul a vzhlédnul. Na okamžik se jejich pohledy střetnuly. Tmavě hnědé oči tak skvěle doplňovaly ostré rysy jeho tváře. Byl to opravdu pohledný muž. Nikdy nebyla jedna z těch, které jdou do kolen, jen když se na ni někdo tak uhrančivý podívá. Nemohla pochopit, co to s ní je. I přes to, že o ni neprojevil žádný zájem, cítila žár svého klína. Zmateně uhnula pohledem zpět do poznámek a reflexivně si vložila do úst jahodové lízátko.

číst více

Řídím si takhle jednou moje krásný meta-lízově azurový fáro na šestý avenue, a jsem docela znuděnej. No to víte, ještě abych nebyl. V práci byla akorát a jenom pruda, pruda a zas a jenom pruda. Ještě, že je přede mnou víkend! Hurrá. Sice mě ještě dneska večer čeká oslava narozek mýho dobrýho kámošem Fandy, ale to je poslední „povinnost“ tohohle tejdne. No, vlastně, abych pravdu řek, tak se mi tam do tý jeho vypečený společnosti ani moc nechce. Od tý doby, co si vzal tu svoji Pipinu, tak to už prostě není ON, a taky s ním už není žádná prdel. Jo dřív, to byly časy! A tak si tak přemejšlím, zda tam zajet nebo ne, a…

… a hle! Co to moje unavený oči nevidí! Nádherná kozatice u cesty. A tváří se, že stopuje, tý krávo! Může se na mě vyusmívat z podoby. Ha ha. Že bych tu slečinku někam hodil? „Tak kampak to bude, krásná slečno?“ („sVlečno!“, pomyslel jsem si v hlavě…)