Vesnické prázdniny 5
Několikrát jsem vydechl, utřel si obličej a začal se smát...babička mě můj ochablý úd vzala do pusy a hezky jej lízala. Já jen oddechoval a užíval si hezký pocit.
Za malou chvilku jsem se uklidnil, a rozhlédl se po obýváku. Kámoš stále klečel za Růžou a souložili zezadu. Všiml jsem si, že Růža už jen vyšpulila zadek, hlavu zabořila do polštářů a krásně prohlá v zádech funěla do sedačky....
číst více
Jednoho letního odpoledne jsem se procházela po městě a potkala bývalého spolužáka ze základní školy.Jmenoval se Standa,byl sympatický,ani ne moc hezký,ale něco na něm bylo a mě se líbil.Prohodili jsme pár vět a pozval mě na kafe.Zašli jsme do nejbližší hospůdky a povídali si o životě.Bylo nám 23 a cítili jsme se hrozně dospělí a zkušení.
číst více
Když mi bylo sedm let, nepřežila matka dopravní nehodu, a tak jsme zůstali s otcem sami. Otec byl vysoký bankovní úředník a nevedlo se nám špatně, ale bylo vidět, že nám chybí ženská ruka. Začal jsem chodit do školy a doma nám pomáhala starší paní s úklidem a vařením. Když mi bylo dvanáct, tak mi jednoho dne otec oznámil, že má delší dobu přítelkyni, která je moc milá, má dceru o rok mladší a rád by nás seznámil. Domluvili jsme se na termínu a připravili doma malou oslavu. Protože bylo krásné a teplé počasí, tak jsme vše připravili u bazénu. Bylo to velice intimní místo, kam nebylo odnikud vidět.
číst více
Stalo se to asi před týdnem, s Luďkem a Radimem jsme se sešli, protože přijel náš bývalý spolužák z Prahy. Petr nás vždy dobře pobavil. Zapadli jsme do jedné pizzerie, dali si pár piv a kecali o všem možném. Petr musel jet půlnočním vlakem zět do Prahy, brzy ráno měl ještě něco vyřizovat ohledně školy, tak jsme ho doprovodili na nádraží a šli k Radimovi domů, jehož rodiče odjeli na chatu, bydlel docela blízko.
číst více
Mená používam aké používam, ale s pôvodným príbehom nemajú nič spoločné, ide len o urýchlenie popisu a vzhľadu, keď sa človek osloví Ginny, alebo Hermiona, väčšina ľudí vďaka filmom príde na um tá istá predstava a i keď viem, že v písaných príbehoch je lepšie, keď si každý spraví svoju predstavu. Ja nerada vymýšlam mená a ešte menej dlhé popisy o veľkosti pŕs a podobne. Zase vás prosím, aby ste mi názory písali na mail ginny@centrum.sk
číst více
Vstoupil jsem do toho nočního podniku v Jokohamě se značně smíšenými pocity. Ale říkal jsem si, že jako zástupce své firmy budu v Japonsku už pouze tři dny, když předešlé tři dny uplynuly v samých chvatných a úporných jednáních a tak je nutno se trochu porozhlédnout. Byl jsem na Dálném východě poprvé a moc jsem se těšil, co vše uvidím, zatím jsem však neviděl vůbec nic.
číst více
Během svýho pobytu na koleji v cizím městě jsem sice občas nějakou roštěnku sbalil, dotáh si ji na kolej a parádně si užil, nebylo to ale přesně to, co jsem hledal, chtěl jsem prostě pořádnou ženskou a už dlouho na ulicích pokukoval po starších, zralejch ženskejch, prostě zrovna tyhle mě dost rajcujou (!), a tak jsem si řek, že to zkusím. Mláďátka alias pipinky nevyzrálý mě už totiž hódně nudily. Příští den jsem si koupil inzertní noviny a našel si rubriky seznámení „Ona hledá jeho.“
číst více
Martin měl za pár dní narozeniny a jako každoročně se chystal uspořádat pořádnou párty se spoustou chlastu. Měl v úmyslu pozvat všechny spolužáky a pak taky spoustu kámošů z hokeje, základky a od sousedů. No, vypadalo to na spoustu, ale fakt hromadu lidí, ale aspoň bude zase jednou pořádná sranda. Vytáhnul papír a napsal na něj, kdy a kde se ta jeho oslava koná.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Bylo takové období, kdy nás s přáteli uchvátilo pořádání karetních večerů. Tyto pánské dýchánky se odehrávaly v jedné malé klubovně stranou všeho ruchu, abychom mohli cele propadnout karetní vášni.
Jednou však došlo k menšímu nedorozumění. Chyběl nám čtvrtý do hry a tak jsme oslovili jednoho známého, o kterém jsme věděli, že si také rád zahraje.
číst více