Když jsem nastoupil na střední školu, začal jsem se poohlížet po ňáké dívce, kterou bych si zotročil. Vzhledem k tomu, že v naší třídě bylo 21 holek a 7 kluků včetně mě. Bylo z čeho vybírat. Sám nejsem ošklivý a úplně nezajímavý typ pro ženy, ale uvědomoval jsem si dobře, že nehledám namyšlenou dívku, o kterou budu muset neustále bojovat a dokazovat jí své kvality a snášet její rozmary a nálady a která bude vyžadovat sex, který mi nevyhovuje,
číst více
Probudila jsem se celá rozbolavělá. Ležela jsem na špinavé děravé dece, v prázdné místnosti bez oken. Chtěla jsem se zvednout, ale nešlo to. Ruce i nohy jsem měla svázané silným hrubým provazem. Rozrazili se dveře a vešel asi 30-ti letý muž jen v těžkých botech a ošoupaných džínách, okolo kterých měl masivní opasek se spoustou podivných nástrojů.
číst více
Doktorka mi rukou držala masku na tvári a svojimi hlbokými očami uprene pozorovala, ako sa mi maska jemne kníše. "Teraz budeš môj asistent a spolu sa postaráme o sestričku. Urobíme jej to tak, ako to ma rada".
Sestrička ma zatiaľ odpútala od kresla a s uspokojením sa zadívala na môj dvíhajúci sa penis. Rozbalila nový kondóm, vložila si ho medzi pery a obratne mi ho pusou navliekla.
číst více
Stopovanie – časť 1
Toto je príbeh, na ktorý by som najradšej zabudol, ale tak ľahko to nepôjde.
Práve som ukončil štvrtý semester filozofie a mal som pred sebou tri voľné mesiace. Tak ako vlani som ich chcel stráviť cestovaním po Európe. Vlani som bol v Škandinávii a tohto roku som si chcel pozrieť Benelux. Nejaké peniaze som mal usporené a niečím prispeli rodičia po úspešných skúškach. Nechcel som zbytočne vyhadzovať peniaze za vlak či autobus a tak som išiel stopom. Už vlani sa mi to osvedčilo, keď som v pohode precestoval celú Škandináviu.
číst více
Někdy už mi ředitelování leze na mozek. Jakoby nestačily stížnosti rozlícených rodičů na učitele, kteří nepochopili génia jejich ratolesti – haha, ještě do toho donáší učitelský sbor jeden na druhého. Zasloužili by profackovat stejně tak, jak dělám s deváťákama. Na ty nic jiného než pádná ruka neplatí. Sice si z ní dělají stejně málo jako z planých řečí, ale aspoň se u toho člověk zbytečně nerozčiluje. Učitelky to s nimi nemají opravdu lehké. Nedivím se, že zejména některé méně zkušené kolegyně se po hodině, rovnající se očistci, strávené v devítce rozbrečí. Už i několik výpovědí jsem musel rozmlouvat.
číst více
Píše sa rok 2233 nášho letopočtu. Obrazne povedané, pretože táto doba už prestáva byť tou "našou", už ju neovládame. Zem prestala patriť ľudom. Na prvý pohľad sa nič zvláštne nedeje. Tie stvorenia sa správajú ako ľudia, robia to čo ľudia ba dokonca vyzerajú ako ľudia. Ale ! Už dávno prestali byť ľuďmi.
číst více
„Tak co,jaké to bylo?”,ptala se mě Jitka,když jsem jí druhý den zavolala,že může přijít.„Bylo to příšerné a zároveň krásné!Ještě teď mě všechno bolí!Ale takový orgasmus asi už nikdy nezažiju!”, popravdě jsem odpověděla.„Nepovídej!Vlastně povídej!”,vyhrkla Jitka a třásla se nedočkavostí.
„Jak to začalo,to přece víš!Tak jsem se nechala od Petra přemluvit a šla jsem k němu. Když mi sliboval orgasmus,na který hned tak nezapomenu,myslela jsem,že se jenom holedbá!Ale měl pravdu!”,začala jsem zeširoka.„Tak mě nenapínej a povídej!”,Jit-ka byla netrpělivá.
číst více
Ahoj, jmenuji se Ester a je mi 13 let. S rodiči a moji mladší sestřičkou Aničkou, které je 11 let, jsme se přestěhovali do nového domu. A tak jsem začala chodit i do nové školy. V předchozí škole jsem byla hlavní roztleskávačka, takže jsem očekávala, že budu mít důležité postavení i v nové škole. Šla jsem tedy na roztleskávačské zkoušky a všichni učitele mě chválili a seznámili mě s dosavádní hlavní roztleskávačkou Beatou.
číst více
Síla myšlenky, část 8.
XVII.
Den „D“
Čekání se nachýlilo ke konci. Zatím v omezeném personálním obsazení jsme uskutečnili naši první „léčbu“ a reakce obou zpěvaček i hercova předčily všechna naše očekávání. Pro větší věrohodnost všichni tři prošli naoko léčebným procesem včetně narkózy a několikadenního pobytu v obvazech, ale po sejmutí obvazů propuklo u nich téměř šílenství. Obě dámy vyběhly nahé na chodbu a výskaly a poskakovaly jako malé děti.
číst více
Jsem to snad neměl půl roku nebo co, nadrbanej jsem až hanba a chvílema se mi už dělaj mrákoty před očima, např. když spatřím nějakou pořádnou babu. Hlavně přes den, v práci, když kolem projde Julie, zastaví se Markéta, tak to jsem kolikrát jak na trní. Bych ho snad ze zoufalství strkal i mezi matračky, cokoliv (!), co by mi aspoň na chvilku pomohlo zbavit se toho hroznýho přetlaku. A já vám vážení povím, proč tohle kurva vzniklo!
číst více
Celkem 3 hlasů