Probudil mě celkem silný orgasmus. Manžel na mě nemá poslední dobou moc času, ale jinde to už ve svých 40 hledat nechci, tak se stává celkem běžně, že alespoň jednou týdně dostanu orgasmus samovolně ze spaní. Prostě se jen pousměju, když dávám ráno prát flíček na kalhotkách, a to je vše. Tentokrát je to ale jiné. Poprvé je to tak silné, že mě to až vzbudilo.
číst více
Jsem mladá 24 letá pohledná dívka, co odpověděla na inzerát na služebnou do jedné luxusní vily. Byla jedním z mnoha majetku bohatého manželského páru čtyřicátníků. Jelikož jsem spolehlivá, tak jsem se brzo dostala do obliby majitelů, kteří mi dali celý dům na starosti. Manželé byli velice pracovně vytíženi a tak byli často pryč, hlavně Paní. A jelikož nemohla plnit své manželské povinnosti naplno a pánovi se nechtělo navštěvovat lehké ženy, musela jsem mu být po vůli já.
číst více
(Tento příběh je pravdivý a je mým vlastním zážitkem)
Na samém konci května 1971 jsem jel se svou třídou 8.C na třídenní školní výlet na Sázavu. Jelo nás 25 a dvě úči. 13 holek a 12 kluků. Spalo se ve stanech na louce poblíž chaty, která patřila naší dívčí tělocvikářce a úče na biologii Nováčkové, která jela s naší třídní Ivanou Pečenkovou, jinak učitelkou na matiku a fyziku, s námi.
číst více
Tento příběh se stal před mnoha lety ještě s mojí bývalou ženou.Bylo léto,nádherné slunečné dny,tak jsme na několik dnů vyrazili na pískovny do východních čech.Jeli jsme tam už po několikáté a vždy tam bylo nádherně.Jsme vyznavači nudismu,tak tato lokalita byla něco pro nás.Našli jsme si jako vždy trochu schované místečko,protože u vody rádi zlobíme a sexujeme.Žena odpočívala na dece a já si šel zaplavat.
číst více
Story XVII – Na návštěvě
laura147258369@seznam.cz
„Co teď?“ zopakovala otázku Denisa.
„Teď najdeme tu smlouvu, zkopírujeme ji a doneseme mu ji, co myslíte?“ rozhlédl jsem se po holkách.
„Ale…“ chtěla navrhnout jiný postup Denisa, ale byla přerušená.
„Žádný ale. Teď jde o čas. Musí se to nějak vyřešit,“ řekla Kamila.
Denisa se okamžitě vydala do tátovy pracovny. Za moment byla zpátky a v ruce držela jakýsi papír.
číst více
Bylo mi tehdy 15 a já spolu s rodiči a se strejdou,tetou,bratrancem a jeho holkou budeme ji řikat třeba Aneta.
Když jsme dojeli na místo a ubytovali se šel jsem si lehnout jelikož jsem byl unavený.Po zhruba 2 hodinách jsem vstal.
A rodiče mi tam nechali vzkaz že jsou na pláži.místo toho abych šel zanimi jsem si zapnul mobil a začal se dívat na porno a okamžitě jsem si stahnul slipy a začel jsem si honit svého 18 cm klacka když už jsem skoro začel stříkat někdo zaklepal na dveře.
číst více
Nevím, zda se příběh, který tady napíšu, řadí do správné kategorie, ale já jsem to tak rozhodně cítila. Jako bych přítele podváděla. Pokud si tuto povídku přečtete, určitě si její kategorii vyberete lépe a podle sebe. A ještě jedno upozornění. Tohle není povídka, ve které budu dva odstavce popisovat postavy a ve třetím se bude "mrdat a jebat". Píšu to podle skutečné události, takže se všemi podrobnostmi.
číst více
Jak jsem už psala, jmenuji se Klára a je mi 20 let. Hrozně ráda kouřím mužské penisy. Někdy to prostě nemůžu vydržet a musím okamžitě dostat nějaký ocas do pusy – a to mi občas přináší problémy. Jako například tehdy, když jsem šla se svým klukem na koupaliště… Ráda jsem sexy a středem pozornosti mužů, a proto i ráda chodím na koupaliště.
číst více
Volám sa Karin, mám 15 rokov.
Robím atletiku už od svojích 8 rokov. Bola som deviatačka, keď som si mala vybrať strednú školu. Vybrala som si Športové gymnázium v Bratislave. Keďže bývam v Martine, musela som ísť na internát. Na športovom gymnáziu je tréner,ktorý tiež býva v Martine. Cestuje každý víkend domov do Martina a naspäť keďže tam má manželku.Poznali sme sa. Keďže som tam začala trénovať trénovala som s ním. Bola som s ním 2 hodine denne každý deň.
číst více
Tento příběh není tak zcela klasickou povídkou. Nejenže se skutečně stal, ale v rámci autorské licence nebylo nic navíc přidáno, ani nic zamlčeno. Lidem, kteří mají tendence moralizovat, ho ani nedoporučuji číst. Mohli by totiž utrpět morální újmu. Příběh nás zavede do léta roku 2004, a kdyby to Jan Werich už kdysi nepoužil, mohl se klidně jmenovat „O lakomé Barce“. V tom zmiňovaném roce jsem oslavil pětatřicítku a jeho počátkem se rozvedl se svou ženou, a tak trochu z nouze bydlel u svého strýce v Podkrkonoší.
číst více
Celkem 34 hlasů