,,Milujte se a množte se!"řekl Bůh Adamovi a Evě. Nemusel to říkat dvakrát, Adam by se množil rád, udělal by Evičce celou školku, jenže ona jej stále odmítala. Celé dny mu utíkala po Ráji, až byl večer schvácen a usnul vysílením. Jenom se mu smála:,,Adame, polaskej mě, no tak, Adame, poznej hebkost mého lůna!" Takto jej provokovala a jezdila mu nenechavou ručkou po celém těle, jenže Adam spal a neměl sil.
číst více
Afrodita a Piacere netrpělivě očekávaly svého dnešního milence Kerberose, ale ten zřejmě nespěchal. Od Hádova odchodu už uplynula dlouhá doba a Kerberos nikde. Bohyně už ztrácela trpělivost. Celý den se těšila na milování s Kerberosem a Piaceres. Tekla už jen při představě dlouhého, tlustého údu, který bude nalitý touhou. A on nikde!
číst více
V Ráji se nic neděje. Bůh si někde něco tvoří, Adam je bůhvíkde a ty sedíš pod stromem a přemýšlíš, co by se dalo dělat. Zrovna si češeš své nádherné, dlouhé vlasy a užíváš si ten pocit, kdy ti dopadnou na hebkou pokožku, když se nad tebou ozve:
„Zdravím tě, první z lidí…Vidím, že Bůh své ovečky neumí ani pořádně zabavit…“
Když zvedneš hlavu, uvidíš nad sebou hada. Krásného, majestátného, temně černého hada, jemuž zlatě září oči.
číst více
Jmenuji se Adriana. Je mi 24 let a živím se malováním portrétů na zakázku. Nevydělám sice moc, ale uživím se. Malování je mojí velkou vášní. Kamarádi tvrdí, že mojí jedinou. Svým způsobem mají pravdu. Dosud jsem nenašla nikoho, kdo by mě zaujal natolik, abych ho vzala na vědomí jinak než jako kamaráda nebo jako případný model pro můj další obraz.
číst více
V prvním díle povídky byl uprchlý vězeň Charlie proměněn džinkou z kouzelné lampy v ženu. Dostal nejen tělo s eroticky neobyčejně citlivými intimními partiemi, ale také ženské myšlení a velice silnou sexuální touhu. Příběh končí ve chvíli, kdy k chatě, kde se Charlie, nyní už Carla, skrývá, přichází policie, která po něm pátrá.
číst více
Když Kristýna ulehla poprvé do manželského lože už si byla jistá, že ve výběru partnera na zbytek (jeho) života udělala chybu. Velkou chybu. Tak zaprvé, ten chlap smrděl. Nikdy předtím si toho nevšimla, nejspíš se před schůzkou s ní vždycky umyl. To dnes neudělal. Zadruhé, jeho tělo vypadalo jako ovesná kaše. Jeho povrch pokrývaly hrbolky, vředíky, rudé skvrny. A to si zatím svlékl jen košili. Opravdu nechtěla vědět, jak to bude pokračovat níž.
číst více
Žila byla jedna holčička, která nosila všechno oblečení červené. Tato holčina se jmenovala Karla Kulková a každý čtvrtek chodila ke své babičce. Už od mala to byla rozverná holka a po lesní pěšině za svou babičkou chodila jen tak nalehko v červených krátkých kraťáscích a červeném nátělníku. Toho si nemohl všimnout rakouský přistěhovalec Wolfgang, který žil v chatce, kolem které Karla Kulková chodila k babičce.
číst více
Spala na zadním sedadle zabalená jen v dece a prožívala sen. Zdálo se jí, že se k ní ve tmě přibližoval muž, který se poté změnil v ďábla a nakonec ve vlka, který jí šel po krku… Vykřikla hrůzou, otevřela oči a zrychleně oddechovala.
„Už jsme tady.“
číst více
Ptáci poplašeně vzlétli, když se muž zastavil, aby se vydýchal. Byl na útěku před policií už druhý den a za tu dobu si ještě moc neodpočinul. Nemluvě o tom, že by se pořádně vyspal, nebo se najedl. Ale nechtěl-li strávit příštích pětadvacet let za mřížemi, neměl jinou možnost. Koneckonců, nebýt toho opilce, který se svým náklaďákem narazil do vězeňské dodávky převážející Charlieho spolu s několika dalšími odsouzenými do Blackfortské věznice, už by se dávno díval na svět přes zamřížované okno.
číst více
Bylo 26.června ráno a Johnu Robertsovi se zdál velmi dlouhý a krásný sen.Začalo to tím,že jako první věc viděl svatbu své dcery Lucy a jejího přítele Paula,která se odehrávala před čtyřiceti lety.Sen pokračoval plynulým tempem dál.Tentokrát se mu zdálo,jak si vyzvedává svoji ženu Grace a dceru Lucy z porodnice Sv.Františka a drží ji v náručí.
číst více
