Sandru sbalil Pavel přede dvěma lety na horské chatě, když s kamarády pod záminkou oslavy Silvestra vyrazili na alkoholické soustředění spojené s občasným lyžováním. Byla přesně jeho typ, dlouhonohá, dlouhovlasá černovláska s očima jako uhel, ňadry tak akorát a dokonale zaobleným zadkem. Bral ji nejdříve jen jako takové nezávazné vybočení z normálu; že ho fascinuje i osobnost tohohle sotva dvacetiletého mláděte mu došlo příliš pozdě zamiloval se jako malý , kluk.
Rozchod s Helenou nebyl jednoduchý, ostatně který rozchod je jednoduchý, avšak nemohl jinak. Cítil, že Sandra je to pravé.
číst více
Bylo nad ránem a Anna se vracela z domů z noční služby. Autobus zastavil a ona vystoupila. Domů to neměla zrovna blízko. Jediné štěstí bylo, že šla dost osvětlenou ulicí a tak se nebála. Přesto se nemohla zbavit dojmu, že ji někdo sleduje. Problém ovšem byl, že tento dojem už u ní přetrvával několik dní, ale nikde nic a nikde nikdo.
Probudila se poměrně unavená kolem poledne. Noční služby nemá moc ráda a moc se tedy nevyspí. Anna vylezla z postele a začala se rovnou oblékat, jelikož musela na nákup.
číst více
Paní Helena už od revoluce pracovala v jedné soukromé firmě. Její majitel chytil příležitost za pačesy a podnikání se mu celkem dařilo od začátku, takže si mohl dovolit udržet stavy zaměstnanců a dokonce přes dvacet let zaměstnávat Helenu. V jiných firmách by jí taktně naznačili, že když překročila padesátku, už není dostatečně atraktivní, a pak by ji vyhodili. Ale pan Jedlička byl férový chlap a za ty roky její dobrý kamarád. Helena každé ráno jezdila do práce tou samou tramvají. Většinou si četla noviny, protože aktuální rozhled také patřil k její práci, ale někdy nenápadně okukovala ostatní cestující. A za ty roky si tam všimla spousty známých tváří. Skoro nikdy s nimi nemluvila, ale od vidění je znala. Občas se na sebe dokonce navzájem usmáli.
číst více
Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje. My vzadu si rovnáme mezi sebe tu mladou, teple oblečenou samičku a nikdo v okolí nemá ani tušení, že ji dnes čeká velice kruté mučení!
číst více
Jmenuji se Nicoletta. Tehdy když to začalo, bylo mi dvacet let. Rozešli jsme se spolu, ale v dobrém, šlo o to, že nám oběma něco chybělo. Určitě nešlo o sex, ten byl naprosto perfektní a navíc po tom zjištění, že máme společnou zálibu - úchylku. Sadomasochismus. Vždycky mě bolest tak trochu vzrušovala, ale až on mě naučil jí využít. Byl a stále je masochista. Věděla jsem, že musím od něj chtít pravidelná setkání, jen jemu v tomhle uvěřím, prozatím.
číst více
Byla hluboká noc. Za oknem klidně zářil měsíc a svými paprsky barvy stříbra ozařoval plochu pokoje. Na první pohled v něm nebylo nic zvláštního. Dvě lůžka, každé na jiné straně pokoje, na každém jedno tělo. Bratr a sestra. Jejich stáří se lišilo o čtyři minuty. Před šestnácti lety totiž přišli na svět jako dvojčata. Vyrůstali spolu v naprosté shodě a sourozenecké hádky u nich neměly místo, jak tomu bylo v jiných případech. Nikomu se to nezdálo divné, proč také. Byl to prostě zářný příklad dobré výchovy. Nikoho by nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Ivan ležel na zádech, byl vzhůru a naslouchal jejímu pravidelnému oddechování.
číst více
Od té doby, co jsem jednou zašel do sexshopu a přinesl odtamtud nádhernou sadu kořených důtek černé barvy, potom vlítnul na manželku a ošukal ji jako tank a zbil ji těmi důtkami, se tyto černé krásky staly symbolem erotiky v našem vztahu. Objevili jsme nové obzory a po patnácti letech soužití, kdy se pověstná jiskra začala vytrácet nejen z běžného denního života, ale i z ložnice, jsme ji dokázali znovu zažehnout. A pořádně žhavou, s tím stoprocentně souhlasím já i moje žena. Jsem přirozeně dominantní a jí se moc zalíbila role mé otrokyně. Ale teď vám budu vyprávět, jak proběhlo to naše první seznamování s důtkami.
číst více
Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody.
číst více
Rakosky jsou z ratanu rakosoviteho, ktery roste v Malajsku ale i na Filipinach a hojne se uziva k vyrobe nabytku, proutenych zidli ap., ale i k vypraskum. Hlavne v domacnostech, ale i ve skolach! Byl jsem tam tak to potvrzuji! Filipiny jsou prevazne ..
Stare Americke prislovi rika, pravda je nekdy podivnejsi nez vymyslenina! (the truth is stranger than fiction) Zde v USA se Velikonoce slavi vypraskem jen v nekterych Ceskych rodinach, trpicich na tradice! Americane tuto ceskou tradici vubec neznaji! Ale je zde zase jiny zvyk. Jmeniny se zde taky neslavi a v kalendari kupodivu zadne jmena ani nejsou!
číst více
Od doby co jsem si domluvil schůzku a vydal se na cestu se ve mně mísí různé pocity očekávání, vzrušení, chtíče, ale i trošku strachu a různých obav. Konečně jsem na místě a naštěstí i přesně na čas. Stojím u zvonku a odhodlávám se zazvonit. Zvoním. Po chvíli se otevřou dveře a madam mi naznačí abych vešel, dveře hned zavírá. Krásná žena, lehce přes třicet, má na sobě sexy obleček zdůrazňující její přednosti a vysoké kozačky, vypadá stejně jako v inzerátu.
číst více
