Vaše erotické povídky

Na dnešek večer jsem byl domluvený s Janou, že si vyjdeme na diskotéku. Čekám už pár minut před jejím domem a váhám, jestli bych neměl zazvonit ještě jednou. Ale to už slyším kroky, jak se někdo blíží ke dveřím. Otevřela její matka a v zápětí doběhla i Jana. Měla na sobě krátkou sukýnku, těsně pod zadek a moc ji to v ní slušelo. "Tak mi teda jdeme", řekla mámě a už se hnala ven. "Dobře, ale nejpozději v jedenáct ať jsi doma. Jinak bude zle", upozornila ji paní Bílá, i když částečně humorným tónem. Věděl jsem, že její rodiče jsou trochu staromódní. Jenže ani ve snu by mě ani nenapadlo, že by tato příjemná mladá žena mohla myslet své hrozby vážně.

číst více

Klečela jsem v pokoji u stěny. Ruce jsem měla předpažené a na konečcích prstů položenou rákosku. Byla to nepříjemná pozice,ale proti tomu,co mě čekalo,to byla pohoda. Rákoska,na kterou jsem se dívala,byla dlouhá a silná,ale pružná,jak jsem na vlastní kůži při častých setkáních s ní poznala. Při výprasku mi vždycky připadalo,že se rákoska vytvaruje podle mé nahé zadnice. Podle bolesti určitě. Čekala jsem. Snažila jsem se,aby mi rákoska nespadla,za to byl také trest. Čekala jsem na macechu. Konečně,celé tělo mě již bolelo. Macecha si vzala rákosku z mých prstů a přikázala mi medovým hlasem,abych se svlékla.

číst více

Sandru sbalil Pavel přede dvěma lety na horské chatě, když s kamarády pod záminkou oslavy Silvestra vyrazili na alkoholické soustředění spojené s občasným lyžováním. Byla přesně jeho typ, dlouhonohá, dlouhovlasá černovláska s očima jako uhel, ňadry tak akorát a dokonale zaobleným zadkem. Bral ji nejdříve jen jako takové nezávazné vybočení z normálu; že ho fascinuje i osobnost tohohle sotva dvacetiletého mláděte mu došlo příliš pozdě zamiloval se jako malý , kluk. Rozchod s Helenou nebyl jednoduchý, ostatně který rozchod je jednoduchý, avšak nemohl jinak. Cítil, že Sandra je to pravé. Ve svých šestadvaceti už nepatřil k mladým býčkům, kteří celý den nemyslí na nic jiného, než do které by to zabořili a doufal, že s pomocí nové přítelkyně by zase mohl získat svou dřívější sílu. Upřeně ji pozoroval v zrcadle, jak celá promrzlá odkládá promočené svršky a chystá se do sprchy. Nechtělo se mu věřit, že už to jsou dva roky, co ji na téhle chatě po znal. Když je člověk šťastný, utíká čas neuvěřitelně rychle.

číst více

Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje. My vzadu si rovnáme mezi sebe tu mladou, teple oblečenou samičku a nikdo v okolí nemá ani tušení, že ji dnes čeká velice kruté mučení!

číst více

Ležím nahý, přivázaný s rukama za hlavou a roztaženýma nohama v matně osvětlené garáži. V garáži patřící Dagmar, postarší profesorce z našeho gymplu. Chvěji se zimou, vzrušením a strachem - na skřínce, kterou vidím mezi nohama leží nejrůznější předměty. Zvenčí slyším její přibližující se kroky chroupající v čerstvém prašanu. Pozoruji, jak ze špičky mého penisu, erektovaného šikmo vzhůru, kane velká kapka preejakulátu. Čeká ho nejlepší/nejhorší hodina a půl jeho dosavadního života. A přitom vše začalo před třemi dny tak nenápadně... Pondělí 16. 1. 2006: Měli jsme poslední hodinu dne - zeměpis. Ten nás v tomto ročníku, sextě, učila "profesorka" Dagmar. Čtyřiceti sedmi letá žena vysoké a statné i když celkem štíhlé postavy, s širokými rameny a malými prsy.

číst více

Jmenuji se Nicoletta. Tehdy když to začalo, bylo mi dvacet let. Rozešli jsme se spolu, ale v dobrém, šlo o to, že nám oběma něco chybělo. Určitě nešlo o sex, ten byl naprosto perfektní a navíc po tom zjištění, že máme společnou zálibu - úchylku. Sadomasochismus. Vždycky mě bolest tak trochu vzrušovala, ale až on mě naučil jí využít. Byl a stále je masochista. Věděla jsem, že musím od něj chtít pravidelná setkání, jen jemu v tomhle uvěřím, prozatím. "Ozvu se já tobě, ale ne dřív jak za dva měsíce, ať si ten rozchod ujasníme", řekl, když jsme udělali tečku za naším vztahem. Byl starší, ale to mi nevadilo. Po dvou měsících jsem čekala, že se ozve, jak řekl. Nic. Vypustila jsem to tedy z hlavy, když po 11 týdnech koukám doma na televizi a najednou zvoní telefon. Číslo neznám, přijímám tedy trošku rozpačitě hovor.

číst více

Od té doby, co jsem jednou zašel do sexshopu a přinesl odtamtud nádhernou sadu kořených důtek černé barvy, potom vlítnul na manželku a ošukal ji jako tank a zbil ji těmi důtkami, se tyto černé krásky staly symbolem erotiky v našem vztahu. Objevili jsme nové obzory a po patnácti letech soužití, kdy se pověstná jiskra začala vytrácet nejen z běžného denního života, ale i z ložnice, jsme ji dokázali znovu zažehnout. A pořádně žhavou, s tím stoprocentně souhlasím já i moje žena. Jsem přirozeně dominantní a jí se moc zalíbila role mé otrokyně. Ale teď vám budu vyprávět, jak proběhlo to naše první seznamování s důtkami.

číst více

Tak si tak hovím ve vaně po náročném pracovním dnu a čekám, až přijde manžel také z práce, protože se už nemůžu dočkat na krásné milování. Dnes mě to už drží od rána a v práci jsem si to musela odskočit třikrát během dne udělat, jinak bych asi některého klienta byla schopna ojet. Najednou slyším bouchnout dveře v chodbě a srdce mi zaplesalo, protože to bylo znamení, že Dušan je už z práce doma. A už slyším: „Danuško, miláčku, kdepak jsi?“ Tak jsem se mu ozvala, že čekám ve vaně. Během několika vteřin už stál u mne jen ve slipech, totiž, stáli tam oba a byl to pro mne krásný pohled. Lehce jsem mu stáhla slipy a jeho bojovník vyskočil a málem mi vypíchl oko. Jemně jsem mu ho zmáčkla a zatáhla za něj Dušana do vany. Máme velkou vanu s vířivkou a vodními tryskami, a tak se v ní oba rádi vyvalujeme a hodně často milujeme.

číst více

Byla hluboká noc. Za oknem klidně zářil měsíc a svými paprsky barvy stříbra ozařoval plochu pokoje. Na první pohled v něm nebylo nic zvláštního. Dvě lůžka, každé na jiné straně pokoje, na každém jedno tělo. Bratr a sestra. Jejich stáří se lišilo o čtyři minuty. Před šestnácti lety totiž přišli na svět jako dvojčata. Vyrůstali spolu v naprosté shodě a sourozenecké hádky u nich neměly místo, jak tomu bylo v jiných případech. Nikomu se to nezdálo divné, proč také. Byl to prostě zářný příklad dobré výchovy. Nikoho by nenapadlo, že by to mohlo být jinak. Ivan ležel na zádech, byl vzhůru a naslouchal jejímu pravidelnému oddechování.

číst více