Byl podzim. Lesy byly barevné, jako obsah mojí skříně, ve které jsem měla sexy prádlo. Zazvonil mi mobil. Zdvihla jsem své nahé tělo a odkráčela ho zvednout. No jasně, Honza a Martin... Moji výteční kámoši... Už od osmnácti si s nima dopřávám sexuální požitky...
číst více
"...vlezte mi všechny na záda!" Práskl jsem dveřmi, zavřel se ve svém pokoji a fláknul sebou na postel. Ani nevím, proč jsem se vytočil kvůli takové prkotině jako vhodná barva trička k černým riflím. Ale ženský se do mě pustily jako piraně - jako bych snad měl jít fotit pro Cosmopolitan nebo co. No nic. Naberu si trochu čerstvého vzduchu do hlavy a bude to zase ok.
číst více
Síla myšlenky, část 2.
V.
Návštěva
Druhý den ráno jsem se dozvěděl od sestřičky, která měla denní službu, že Jana onemocněla, nic vážného, nějaká chřipka či co. Jen se omlouvá, že svůj slib musí odložit. Při tom, jak to říkala, bylo zřejmé, že moc dobře ví, o jaký SLIB šlo.
Najednou znovu ten hlas v hlavě: „Kdyby chtěl, klidně bych Janu zastoupila, ale teď přes den to asi stejně nepůjde. Holky z noční vyprávěly úplné romány. Škoda…“
číst více
Byl čtvrtek odpoledne, dřepěl jsem doma a nadával jako špaček. Byl jsem tou dobou bez práce. Snažil jsem se uvažovat, jak se co nejrychleji dostat z té mizérie, na nic kloudného jsem nepřišel, a tak jsem se přemístil do kuchyně a postavil vodu na kafe.
Vtom zadrnčel zvonek u dveří. Vyšel jsem do předsíně, a když jsem otevřel dveře, málem jsem šel do kolen. Na chodbě totiž stála Lenka, kamarádka mý holky. Už často jsem si na ni vzpomněl, když jsem teď býval dopoledne doma pořád tak sám.
číst více
Jmenuju se Jana a je mi 22 let. Chodím dva roky s Kájou, kterému je o dva méně. Kája moc holek v životě neměl (já jsem jeho 3) a je z toho špatnej, myslí si, že je něco míň, než ty kurevníci ze školy.
Máma se podruhý vdala, takže mám doma nevlastního tátu, se kterým se moc nebavím, je takovej divnej, ale s mámou jim to klape dobře. Všimla jsem si už dřív, že Kájovi se moje máma líbí a zavalila jsem vlnou otázek. On se dost styděl, ale přiznal to.
číst více
Znali jsme se všichni od malička a bydleli jsme v jednom činžáku. Já, Petr, Pavel a Lucka. Chodili jsme spolu už do mateřské školky a od první třídy na základku. Většinu volného času jsme trávili spolu. Jeden bez dalších dvou se pomalu nikam nehnul. O Lucku jsme se starali jako správní strážci, aby se jí nic nestalo. Léta utekla a najednou jsme byli na druhém stupni. Z Lucky se pomalu stávala pěkná holka, se vším, co k ní mělo patřit.
číst více
Noví spolubydlící přijeli druhý den dopoledne, seznámili se s námi, představili se a matka s dcerou na nás oba udělaly vzrušující dojem. Tipli jsme si, že si sem obě přijely jen pořádně užít a zašukat si a mužskou část měly sebou jen pro posluhu. Tak jsme čekali, jak se to vše vyvine.
Manželka, Nina, asi 35 let, celkem výstavní kus, manžel, Igor, asi 45-50 let, pod pantoflem, dcera, Gita, celá matka, asi 17 let a syn, Laco, asi 14 let.
číst více
Sešly jsme se v pěkném hotýlku a dostaly pokoj ve druhém patře...co pokoj, byl to přímo takový rozkošný apartmánek.Do něj se vcházelo z pavlače, neboť kdysi dávno to byly ty známé pavlačové domy....ale dnešní podnikatelé z nich udělali nádherné apartmánky.
Nahoru jsem vyšly jako 2 kamarádky, ale přede dveřmi ses zastavila a než jsi dala klíč do zámku, otočila jsi se.
číst více
Byly zrovna vánoční prázdniny, když mě moje nejlepší kamarádka Nikola pozvala k nim na menší pyžamovou párty, protože jí rodiče nedovolili oslavu 16. narozenin. Byly jsme tam čtyři: já, Nikola a naše spolužačky ze základní školy, Helena a Nela. Dům byl prázdný, protože Petřini rodiče byly u příbuzných a Nikčin bratr Petr šel do hospody hrát s kamarády karty.
číst více
Zvoní budík. Zalepenýma očima pohlédnu na digitální display. 5. červenec 2206, sobota, 9:00 hod. Protáhnu se a výjimečně radostně vyskočím z postele. Po delší době mě čeká příjemný den. Jinak je to samá práce a povinnosti. Jdu do koupelny a pečlivě si upravuji tělo. Oholím si každičký chloupek na těle, jen na kundičce nechám uzoučký proužek. To prý dřív měli muži rádi. Apropó muži. Škoda, že už jich na Zemi moc není.
číst více
