I. Probuzení
Když se zmenšíte na velikost mravence a vlezete do duše kola třeba od auta, pak takové kolo umístíte do beztížného prostoru a roztočíte, jako mravence vás bude odstředivá síla přitahovat k vnitřní straně vnějšího pláště a vy budete přitahováni „dolů“ stejně jako na Zemi. Pojem nahoře a dole pak ovšem dostane poněkud složitější význam.
číst více
Všichni čtyři jsme seděli na zemi, na koberci v obýváku a poslouchali jsme Evčino povídání. Když skončila, podívala se na nás a zeptala se nás, jestli si to necháme pro sebe, protože slíbila holkám, že to nikomu nepoví.
Všichni jsme ji ujistili, že si to necháme pro sebe, že se nemusí ničeho bát.
„No vidíš.“,
číst více
Je sobota večer a čekám,že každou chvíli mi příjde od ní smska. Zatím nic a tak sedím na gauči a sleduji nějaký film, nic co by mne bavilo. Mobil se konečně rozbrní a já se už nemohu dočkat. Vycházím ze svého domu a skoro až běžím do nedalekého klubu.
Vejdu prvními dveřmi, kde mne zastaví Bruno:"Á Leo! Už si jdeš zase pro nějakou mladou pičku?"směje se mi:"Za chvíli nám dojdou holky, budeš muset brát i čůráčky" Změřím si ho pohledem a kousavě odpovím:"Čůráčky nechám tobě, jak Tě znám a s ní je to tentokrát něco víc, ale uznávám. Šuká mrdoslavně."
číst více
František se probudil do krásného dne. Jeho žena Pavla, trávila víkend na povinném školení, a tak přemýšlel, co bude dělat. Půjde na pivo? Nebo raději zvolí zajímavý hokejový zápas? Z myšlenek jej náhle vytrhl telefon. Volala mu jeho tchýně Eva. Zvedl ho a hned uslyšel její sladký a veselý hlásek:
„Ahoj Franto, co děláš?“
„Právě se probouzím, potřebujete něco, Evy?“
číst více
Jmenuji se Kuba je mi 17 let, jsem sportovní postavy, 176 vysoký tmavovlasý bisexuál. Jeden večer jsme se se spolužáky domluvily že půjdeme chlastat. Začali jsme v parku, jako obvykle když už jsme měli všichni popito, tak jsem ukecal kámoše Filipa na trávu. Filip má svalnatou postavu od fotbalu, je vysoký asi jako já a je celkem pěknej v obličeji. Na poprvé s ním ta marihuana nic moc nedělala, takže jsme se akorát zasmáli a dobrý.
číst více
V životě jsem docela rád zkoušel sestry. Dvakrát se mi stalo, že jsem chodil s holkou a o pár let později i s její mladší sestrou. Jednou se mi podařilo dostat obě dvě najednou, ale to byla výjimka, způsobená alkoholem a tím, že obě byly jak bisexuální, tak nadržené. Před šesti lety jsem pak začal chodit s Káťou, usadil se a na ostatní holky až na občasné představy zapomněl.
číst více
Jenda a Pavlína měli takový hodně divoký vztah, pravou Itálii. Ne, že by Pavlínu Jenda zrovna mlátil, to v žádném případě, to by se totiž smrtelně urazila, odešla od něj a udělala by takové tornádo, že by jeho pověst byla totálně v háji a už by si v tomhle městě neškrtnul. Byla jako vítr, jako bouřka, při všech hádkách lítaly společně pronajatým bytem věci, práskaly dveře a okna se třásla v rámech hlasitostí toho řevu.
číst více
Ráda tady čtu vaše povídky, a tak jsem zkusila taky něco napsat. Prosím hodnoťe, abych věděla, že má smysl pokračovat nebo ne.
Nevím co jsem udělala, nebo neudělala, ale zazvonili mi u dveří 2 chlapy, prý jsou od policie. Ihned musím s nimi. Nedovolili mi se ani převlíct. A hned mě naložili do auta a odváželi pryč. Když jsem se zeptala, co to má znamenat, hrubě mi jeden odsekl, ať držím hubu, že se všechno včas dozvím.
číst více
Dana jsem potkala před lety a hned to mezi námi jiskřilo. Byli jsme oba zadaní a jiskření naštěstí nezpůsobilo problém zvaný nevěra. Další 4 roky jsme se tak nějak míjeli. Až nedávno jsem ho zahlédla na jedné fotce z nějaké akce a napsala mu e-mail. Ihned se ozval. Bylo znát, že plamínek našeho přátelství stále plápolá. Naše e-mailová korespondence byla stále intenzivnější a napovídala, že naše přátelství už asi není jen přátelství, že se za ním skrývá něco velkého a velmi intenzivního.
číst více
Dívčí výchovná škola
Přesně takový byl nadpis inzerátu, který mne zaujal v novinách. Seděl jsem ve svém oblíbeném křesle, v útulném pronajatém bytečku na okraji Ostravy. Učil jsem v Ostravě na střední škole třetím rokem občanku a tělocvik. Je mi 34 let, jmenuju se Marek Pejn. Jsem jedináček a po střední policejní škole, když jsem se rozhodl jít k vojákům, se vídáme jen zřídka. Rodiče bydlí na Vysočině, jezdit za mnou nemohou a já nemám moc času.
číst více
