Už několik dní si po netu píši s tajnou láskou z mé střední školy (jménem Luboš). Po dlouhém dohadování a hledáním termínu naší schůzky, kdy se konečně uvidíme a pokecáme osobně než jen před net. Nakonec sme každý ve svém diáři našli volný večer.Stalo se to zrovna včera. Okolo 20hodiny večer jsme se sešli na půli cesty od našich domů. Objali jsme se a na přivítanou si dali přátelskou pusu. Po prohození pár slov typu: jak se máš, co děláš jsme se vydali najít nějakou lavičku na kterou by jsme si sedli a mohli poklábosit.
číst více
Na takový den, jaký mi připravily Simona a mamka, se nedá zapomenout a to jsem ještě vůbec netušil, co zažiju s mamkou ještě den příští. To už jsem musel po snídani do školy a snad abychom dohnali ty dva zameškané dny, tak jsem se ze školy dostal až kolem čtvrté hodiny odpoledne a domů až dokonce po čtvrté. Bohužel jsme vyfasovali i spoustu úkolů a tak jsem měl před sebou učení až do večeře. To všechno však vzalo za své, když jsem dorazil domů, otevřel dveře a vešel do chodby.
číst více
Moje 20té narozeniny jsem oslavovala v nedalekém městečku v baru, v úzkém kruhu svých přátel. Bylo už hodně po půlnoci, když jsme se chystali na cestu domů. Při odchodu jsem potkala JEHO !! Představil se jako Marek, měl krásné hnědé oči a jemné udržované ruce. Proč popisuji zrovna ruce ? Podle rukou se pozná jaký muž je, zda na sebe dbá apod. Okouzlil mne. Rozloučila jsem se s přáteli a odešla s Markem ještě k jejich stolu.
číst více
Dovolte my, abych se Vám ze začátku celého příběhu (románu) představil. Jmenuji se hrabě Maxmilián Ludvík IV. a jsem jediným a prvorozeným synem hraběte Ludvíka III. Moje sestra se jmenuje hraběnka Rosalinda, ale zkráceně jí říkáme Rosa.
Můj životní příběh se začal psát v roce 2005. Narodil jsem se za sněhové bouře kdesi v srdci Paříže.
Z mého dětského světa jsi nepamatuji ani ň, no nedivte se, když jsem byl ještě malé mimino. Ale pamatuji jsi, na svou první zkušenost, která odstartovala celý můj život.
číst více
U stolku v restauraci seděly Vendulka a Jitka a sdělovaly si týdenní zážitky z práce a ze svého osobního života. Při svém vyprávění ani nezaregistrovaly spotřebu vína, které postupem času vypily. Číšník, který je obsluhoval, mohl na nich oči nechat a pořád se pohyboval v jejich okolí, aby jim mohl splnit jakékoli přání.
číst více
Přijal jsem novou sekretářku. Za ta léta už jsem se vyléčil z nabírání prsatých blondýn oblékaných podle poslední módy. Sice většinou neodepřely, samozřejmě za patřičné navýšení prémií, poskytnout mi sexuální povyražení, ale práce obvykle nestála za nic. A aby firma šlapala i v době hospodářské recese, potřebuji k ruce někoho, kdo zastane práci rychle a bez chyby - vyřídit, zařídit, zavolat, odvolat atd.
číst více
"Auuuuu" ozvalo se místností. A za chvíli znovu. A tomuto dívčímu zaúpění, předcházelo tenké hvízdnutí. Byl to bič. U zdi, roztažené do X a vyčerpáním pověšené za vrchní část řetězů, se téměř bezvládně snažilo krčit dívčí tělo. Dívka měla na sobě cosi, co před časem připomínalo šaty. Teď to byly spíše cáry hader visící na jejím těle, kterými na některých místech prosakovala krev z čerstvých ran.
číst více
„Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným!”,řekl jsem si spolu s básníkem,když jsem pozoroval,jak za okny řádí rozběsněné živly.„No to snad néé!”,ozvalo se mi za zády,kde se Eva na posteli probírala staršími výtisky NEI Reportu.Po krásném milování jsme byli dosud bez oděvu a vůbec se nám nechtělo oblékat.
číst více
Když mi bylo osm, tak jako každé dítě jsem si občas hrála na doktora. Měla jsem 3 kamarády, se kterými jsem chodila plavat do vzdáleného rybníka. Plavali jsme nazí a samozřejmě jsme si prohlíželi jeden druhého. Já vždy byla doktorkou a pečlivě jsem prohližela mým kamaradům jejich malé penisy. Oni mě zase meřili teplotu a strkali své penisy do mého podpaží a stébla trávy do mé malé neochmýřené kundičky.
číst více
V domě bylo ticho. Karla prošla halou a zastavila se o obýváku. Postřehla téměř neznatelnou vůni po milování. Se šibalským úsměvem se posadila do křesla. Spiklenecky mrkla na přicházející Martu. Ta se jen slastně usmála. Copak její Petr, to je třída! Když do ní vjede jeho ocas ... při té představě přimhouřila oči blahem. Pak si začaly povídat. Večerní oslava se protáhla a tak Marta navrhla kamarádce, aby u nich přespala. Karla souhlasila. Noční ticho se sneslo na dům i zahradu. Všichni spali. Tedy skoro všichni. Marta nemohla usnout. Pořád měla před očima mladého Pavla. Kluk jako panna.
číst více