Jmenuji se Jan, je mi 18 let a bydlím se svým otcem a patnáctiletou sestrou Ivanou. Matka se s otcem rozvedla před deseti lety a založila si novou rodinu, pořád se ale často vídáváme. Ve zlém se s naším otcem ani s námi nerozešla. Otec si občas nějakou tu kamarádku přivede domů, ale spíše si svůj sexuální život žije mimo domov a nás vychovává sám.
číst více
Obchodní schůzka, někdo by si řekl, jaké otrava, ale já ne. Miluji svou práci a stejně tak rádase potkávám s novými sponzory, ráda cítím jejich zájem. Vždycky jsem byla taková. Vybratkostýmek.. udělat dětem svačinu políbit mou krásnou ženu a hurá do práce. Ano ženu, mámtu nejkrásnější ženu na světě, možná ne nejkrásnější ale o tom až později. V sále jsem první,nevadí, mám čas si vše v klidu připravit. Letáčky dám na všechna místa. Jsem přesvědčená otom, že slečnu z marketingového oddělení nejmenované firmy přesvědčím.
číst více
Kvůli ledvinovejm kamenům jsem musel jednou zajít na vyšetření počítačovou tomografií. Ten přístroj je takovej divnej oblouk, trochu podobnej mostu, pod kterým člověk projíždí na pojízdným lehátku a tam do něj bušej RTG paprsky, který pak ten počítač skládá do řezů, 3D modelů a tak různě. Kdo to zažil ví, kdo to nezažil, nevadí, každopádně se všichni budete divit, co se mi jednou stalo. Ty vole, tak to byl nářez. Já, takovej slušnej chlap!!--more-->
„Pojďte dál, odložte si hodinky, kovové věci a svlékněte se do půl těla“, pověděla mi na uvítanou celkem pěkná mladá paní doktorka, co mi otevřela dveře ordinace. Přišlo mi sice zvláštní, že se se zájmem dívá, jak se svlíkám, ale radši jsem tomu nevěnoval moc pozornosti. Hlavou se mi honily úplně jiný starosti. Měl jsem ze samotnýho tomografickýho vyšetření trochu obavu, ten přístroj vypadal sice skvěle a moderně, ale přesto na měl z toho neviditelnýho RTG záření šel trochu strach. „Běžte dál, ničeho se bát nemusíte, to vyšetření není nepříjemné. Lehněte si na záda na to lehátko…“ řekla mi ta doktorka povzbudivě. Lehl jsem si teda.
Je to poprvé, co jsem se odhodlal některý z mých zážitků sepsat a předhodit tygrům, tak prosím o shovívavost. Vše, co se tady dočtete, se opravdu stalo, takže doufám prominete, že jsem záměrně pozměnil jména aktérů. Text je psán hovorově, proto pokud vám toto vadí, radši byste se do něj pouštět neměli.
číst více
Ahojte, volám sa Lucia a chcem vám predstaviť prvú príhodu mňa a môjho manžela za cestou okorenenia nášho sexu, ktorý je po rokoch vzťahu (10 rokov sme pár, zobratí sme kratučko) síce stále skvelý, ale spoločne sme sa rozhodli, že nedovolíme, aby nám zovšednel, a tak začneme experimentovať skôr, aby sme mali stále chuť aj na seba navzájom.
číst více
Celá udýchaná jsem zazvonila u Dinčiných dveří ve třetím patře.Ani jsem nečekala na výtah, protože jsem už měla zpoždění ohledně ještě rychlovky s Kájou. „To je dost, že už jdeš, myslela jsem, že mne necháš ve štychu“ pravila Dinča, když mi otevřela. „Jak bych Ti mohla nechat oba ocasy jen pro Tvoji píču, to bych asi nepřenesla přes srdce“ jsem jí se smíchem odpověděla. Šla jsem za ní do obýváku, kde seděli dva muži. Při mém příchodu vstali a představili se. číst více
Seděla jsem zkroucená pod stolem,ústa plná toho ruskýho penisu a jakoby zdálky jsem slyšela,jak se mrzák s rusem dohadují o ceně.Pusa už mě bolela a hlavou se mi honily myšlenky,"proč zrovna já".V hlavě jsem měla vymetýno,byla jsem uřvaná a unavená.
Pomalu mi začínalo být jedno,co se bude dít.
číst více
Píše se rok 2100 a lidská rasa už osídlila jak Měsíc, tak Mars. Mezi Měsícem a Marsem létají pravidelné spoje každého půl roku tam a nazpátek. Dva a půl měsíce letu, to je pro každého dlouhá doba. Pro cestující obřího kajutového raketoplánu Luminia to byla také velmi dlouhá doba. Jednoho dne si v naprostém klidu seděl inženýr Marek v jídelně a díval se ven skrze průzor na rozsáhlé pláně Sluneční soustavy. Díky centrifůze, která vevnitř lodi udržovala alespoň částečnou gravitaci, mohl zavřít oči a vzpomínat na svůj rodný dům, duhu po dešti a vůni jarních květin.
číst více
Zabořil jsem se pohodlně do měkkého sedadla a zkoumavým okem jsem si prohlédl řidičku. Byla to vysoká, štíhlá žena, asi čtyřicetiletá, její rovné dlouhé černé vlasy už prokvétaly šedivými prameny. Pod tmavomodrým bavlněným tričkem neměla zřejmě nic, ani nebyl důvod, uchechtl jsem se v duchu pobaveně. Jestli měla nějaká prsa, tak to byly maximálně jedničky. Tričko volně splývalo přes černé elasťáky, ovšem kvalitu těchto partií jsem nemohl náležitě vychutnat...
číst více
Druhý den jsem byla celá rozlámaná. Kluci však vypadali velmi šťastně a uspokojeně. A to mi velmi lichotilo.
Když jsem se vzbudila, ležela jsem na obrovském letišti a chlapi nikde. Zvědavě jsem se začala rozhlížet po pokoji. Nebyla jsem ještě s revizí hotová a už se otvíraly dveře a dovnitř nakukovala hlava jednoho mého kolegy. Když uviděl, že jsem vzhůru, zavolal na ostatní a ti hned přiběhli.
číst více
