Musel jsem jít konečně k holiči, protože moje vlasy už mi lezly nejen do očí, ale taky do pusy při jídle, bylo mi vedro a lechtaly mě na krku. Jel jsem domů ze školy a kousek před zastávkou, kde vystupuju, jsem zahlédl nové pánské kadeřnictví. Řekl jsem si, že to teda vyzkouším, když už všichni na moje vlasy nadávají. Vešel jsem dovnitř, cinknul zvonek a bylo tam prázdno. Za chvilku zezadu zpoza plenty vyšla pěkná kadeřnice, asi něco kolem třiceti let.
číst více
Jednoho dne byly jsme v restauraci na obědě se třídou, ale přišli jen Ti co chodí s námi na oběd. Bylo to mezi opuštěnými a novými kolejemi a probíhala akce, kde byly stánky u hlavní cesty a pak probíhal takový menší program stranou s pár lidma. Dělaly voloviny nezajímavé a tak jsme si šli projít novou část campusu. Cestou stále někdo něco nabízel a děvčata docela pila.
číst více
Nástup ke strážníkům. Je krásné červnové dopoledne roku 2000 a já se toulám bez cíle městem a přemýšlím,co bude dál.Městský úřad v Ústí n.L.zrušil náš odbor a já jsem se ocitla bez práce.A jak se tak courám po Masaryčce,vidím u hotelu velký poutač:“ Pojď mezi nás“ s fotografií městského strážníka.Přečetla jsem si co,kdy a kde a šla jsem si pro informace.
číst více
Právě jsem položila telefon a podívala se na ostatní kamarádky, které napjatě čekaly můj verdikt. Kývla jsem a všechny do jedné začly ječet radostí a objímat mě. Večer se měla konat velká akce u jednoho kluka z vyšší třídy a všechny tam chtěly jít. Já jako dobrá dušička jsem všem zajistila účast. Domluvily jsme se na sraz před mým vchodem kolem 7 večer.
číst více
Tento příběh se stal před třemi roky. Bylo mi v té době necelých patnáct let. Byl jsem panic, ale neuvěřitelně nadrženej. Mými nejlepšími kamarádkami byly dvě holky na facebooku - Nikola a Lucka, s kterýma jsem si psal denodeně. Blížili se prázdniny a já nevěděl, co budu o prázdninách dělat, když Nikola navrhla, abychom šli stanovat. Souhlasil jsem tedy. A tak jsme se v polovině července potkali na vlakové zastávce nedaleko u Prahy...
číst více
Stare Americke prislovi rika, pravda je nekdy podivnejsi nez vymyslenina! (the truth is stranger than fiction) Zde v USA se Velikonoce slavi vypraskem jen v nekterych Ceskych rodinach, trpicich na tradice! Americane tuto ceskou tradici vubec neznaji! Ale je zde zase jiny zvyk. Jmeniny se zde taky neslavi a v kalendari kupodivu zadne jmena ani nejsou!
číst více
V místnosti je pološero, naprostý klid. Ležím na posteli, ponořená do světa myšlenek, odpočívám. Oči bezděčně bloudí po pokoji a v tom pohled padne na dveře z ložnice. Spatřím Tebe, stojíš ve dveřích a tiše mě pozoruješ. V obličeji se zračí radost z pohledu, který se Ti naskytl. Potichu přicházíš blíž a Tvé rty vykouzlí úsměv. Skláníš se ke mně a nastává dlouhý, něžný polibek. Vše vypadá tak nevinně.
číst více
KAPITOLA DEVÁTÁ: O SPÍCÍM ZÁMKU
Ve stejné chvíli jako Růženka, či snad o vteřinu později, to není důležité, usnul také celý zámek. U brány zbrojnoška opřena o halapartnu a další ve zbrojnici a na schodech, ve strážní věži a u brány vězení. V kuchyni kuchařka a její pomocnice, jedna ruce v těstě, další nad polévkou, třetí u kamen... Komorná, která právě stlala postel, zůstala nad ní nahnutá, jako by zkameněla. Ve stáji usnula kovářka uprostřed kování a grošovaná klisna s hlavou skloněnou a svěšeným pyskem tiše oddechuje ve spánku. Usnula i voda ve fontáně.
číst více
Můj strejda byl tak vášnivý gembler že ho to po čase stálo všechno.Nadělal si pujčky,dluhy kam se jen podíval přišel o práci k tomu rozvod a exekuce na barák co vlastními rukama stavěl.O barák přišel tak jako o manželku dceru a dospělého syna.Kde je mu dnes konec neví ani moje teta ani věřitelé co ho hledají.Jsme rodina a držíme při sobě tak se k nám má teta se setřenkou nastěhovaly.
číst více
Žádost
„Pane učiteli, chtěl jsem se na něco zeptat. Asi víte, že pojedu na celý léto do Anglie,“ přišel za mnou do kabinetu Vašek.
„No, to vím, Vašku, a ty s tím máš nějaký problém?“ – „No, já se bojím, že se tam nedomluvím...“ – „To si ze mě děláš srandu? Ty, se samýma jedničkama z angličtiny?“ – „Angličtina ve škole je něco jinýho. Pořád děláme dokola to samý, aby se to všichni naučili. Chtěl bych se toho naučit víc...“
Změřil jsem si toho kluka pohledem a skončil u očí, které koukaly částečně prosebně, ale bylo v nich i něco jiného. Nedokázal jsem přesně vyluštit, co to znamená.
číst více
