Jsem Manora, černá princezna afrického kmene. Když mi bylo šestnáct byla jsem dána jako budoucí nevěsta na převýchovu do kmene Zatabelů. Měla jsem se stát nevěstou tamního krále Mubudy. Převýchova spočívala v tom, že jsem se musela naučit jazyk tamního kmene, jejich zvyky a stát prostě jednou z nich. Jako králova druhá a mladší manželka, král samozřejmě už jednu měl, jsem měla nejprve sloužit pro jeho potěšení a teprve pak, až si král najde další mladší choť s ním spoluvládnout.
číst více
Ty brďo, kdes vzala to pěkný tričko, to muselo stát pěkný prachy vykřikla Kristýna, když se u rybníka objevila stejně stará kamarádka Líba. Sama jsem si na něj vydělala, chlubila se Líba. Pojď k nám, naši nejsou doma, něco Ti ukážu zvala Líba svou kamarádku. Doma pustila kazetu, na které několik mlaďoučkých, sotva ochlupených holčiček kouřilo ocasy starým pánům, ty jim pak lízali malé pičky a nakonec je svými ztopořenými ocasy vyšukali a semenem postříkali jejich malá kůzlátka.
číst více
Seděl jsem u stolu a světlo svíce matně osvětlovalo knihu vězňů. Dnes jsem měl vyšetřovat jednu obzvláště zatvrzelou kacířku. Pročítal jsem se spisem a přemýšlel o postupu výslechu. Už ráno jsem se rozhodl, že tento případ si nechám až na konec dne. V kobkách pod klášterem bylo chladno a já si přitáhl plášť pevněji k tělu. Většina výslechů dnešního dne byla nudná a já se na večerní složitý oříšek docela těšil.
číst více
Odopla mi masku z tváre a vzrušeným hlasom povedala: „Na chvíľku si ju požičiam“ Stiahla si latexové rúško a pritisla si ju na spotenú tvár. Začala zhlboka dýchať. Bolo zároveň počuť tlmený mľaskot, ako vášnivo cmúľala a sala veľký cumeľ vložený v maske. Druhou rukou si siahla do rozkroku a pomaly zasunula ukazováčik v latexovej rukavici do vlhkej šušky. Chvíľu sa takto nežne prstila, jej dych bol čoraz rýchlejší a rukavica čoraz vlhkejšia a lesklejšia.
číst více
Ahoj jmenuji se Petr. A povím vám příběh, který jsem zažil myslím roku 1987. Tehdy mi bylo 18. Byl jsem angažovaný jako svazák a pomáhal jsem při vedení pionýrského oddílu u nás ve vesnici. Jednou na podzim mě na ulici oslovil ředitel základní školy, ve které jsem se dříve učil. Zeptal se mne jestli umím lyžovat. Když se dozvěděl, že umím.
číst více
Je to už hodně dlouho, ale vzpomínám na ten večer dodnes. Tančili jsme spolu na párty, držel mě a hladil jako nikdo jiný a já jsem tála… Pak mě doprovodil na autobus, vášnivě políbil, a dál už nebylo nikdy nic. Ale pokaždé, když na něj vzpomínám, opájím se představou, co všechno se mohlo dít…
číst více
Dnes som prišiel domov zo školy unavený a unudený ,to asi s toho tepla.Som skutočne rád že už začínajú letné prázdniny. Pre 17..ročného chalana ako som ja je to vykúpenie ..pri tomto ma hneď napadlo že sa dnes hodím do bazéna a nič iné nebudem robiť :) .Už som bol v plavkách keď vidím že bazén je už zabratý mojou staršou sestrou a našou sesternicou .
číst více
V pátek hned po ránu jsem se vypravil pomoci své švagrové,která večer volala,že jí zlobí v domě elektrika a že je sama doma.Vypravil jsem se pomoci i přesto,že
lektrice moc nerozumím.Nechtělo se mi ale žena mě nutila,že její setře musím nějak pomoci.Ona byla opravdu sama doma,jelikož švagr byl na druhé straně republiky v lázních.Když jsem přijel dali jsme si kávu a ona mi v rychlosti vysvětlila oč jde a nezapomněla dodat,že "on si vál šunky v lázních a já jsem tu na vše sama".
číst více
Zavolal mi jednou přítel, že jeho manželka odjela na služební cestu a mohl bych ho večer navštívit. Věděl jsem, že si krásně užijem, ale to, co jsem opravdu zažil, to mně ani ve snu nenapadlo.
Nemohl jsem se ani večera dočkat. Krásně jsem se vysprchoval a oblékl si pohodlné sportovní kalhoty a svetr. Když jsem si vzpomněl na svého přítele, s kterým jsme si už od dětství honili své penisy a často se procházeli v přírodě a místo za ruky jsme si drželi naše ptáky, začalo mi cukat v kalhotech a objevovala se nepříjemná boule. Konečně jsem byl u dveří, zazvonil jsem a oni se otevřely.
číst více
Vlak dorazil do cílové stanice s desetiminutovým zpožděním. Prošla jsem soupravu, překontrolovala zavření oken a dveří, pozhasínala, hodila si přes rameno řemen kabely a vystoupila na perón. Foukal studený vítr, proletovaly kapky, bylo otázkou času, kdy se rozprší naplno. Nejezdila jsem tuhle túru ráda, bylo po půlnoci a musela jsem přes půl města. Dřív mě brával do auta vlakvedoucí, ale pak si chtěl jednou sáhnout a já mu řekla, ať toho nechá, že nemám zájem a od té doby šlapu po svých.
číst více