Všechno to začalo někdy před dvěma měsíci a 3 roky ,když se k nám domů přistěhovala středně stará tak asi 28 let nádherná dívka s postavou kterou bych přiřadil k většině MILFkám. Bylo mi zrovna 14, měla velké kozy asi tak Ečka a o zadečku mluvit nemusím. Když jsem jí první den spatřil, pozdravil jsem jak se sluší a hned co udělala bylo to že se předklonila, aby pohladila našeho psa. Takový neskutečný pohled na její veliké kozičky v obrovském výstřihu jsem snad ještě nezažil.
číst více
Jmenuji se Kristýna a je mi patnáct let. Mám vlnité blond vlasy po pás, tmavě hnědé oči a vyšší, štíhlou postavu. Jsem dcerou majitele známé firmy, proto mi nikdy nic nechybělo. Na základce jsem mívala nejhezčí oblečení, nejdražší vybavení, byla jsem prostě jednička. A dost namyšlená jednička. Asi by to tak bylo dodnes, kdyby…
číst více
Společná dovolená v Chorvatsku
To, co budu povídat, se odehrálo před léty v době, kdy se jezdilo masově do Chorvatska, když už nebyl zapotřebí devizový příslib. Udržovali jsme se ženou přátelské styky s rodinou o poschodí níže. Byli jsme oba páry ve věku kolem 45 let a obě rodiny máme doma dcery taky ve stejném věku kolem 17 let.
číst více
Tento příběh není tak zcela klasickou povídkou. Nejenže se skutečně stal, ale v rámci autorské licence nebylo nic navíc přidáno, ani nic zamlčeno. Lidem, kteří mají tendence moralizovat, ho ani nedoporučuji číst. Mohli by totiž utrpět morální újmu. Příběh nás zavede do léta roku 2004, a kdyby to Jan Werich už kdysi nepoužil, mohl se klidně jmenovat „O lakomé Barce“. V tom zmiňovaném roce jsem oslavil pětatřicítku a jeho počátkem se rozvedl se svou ženou, a tak trochu z nouze bydlel u svého strýce v Podkrkonoší.
číst více
Martinovi je zrovna 14 let a je v osmého ročníku na základní škole. Je štíhlé nesportovní postavy. Je 170 cm vysoký, má hnědé vlasy a oválný obličej. A určitě překrásný úsměv, kterým oslní každou holku. O ty nikdy neměl nouzi, i když ještě není zletilý, tak už jich vystřídal několik. O Martina je velký zájem, protože vypadá velmi dětsky, knírek ani chlupy mu viditelně zatím nikde nerostou. Aby udržel své tělo v co nejlepším pořádku, tak se každý týden pečlivě všude tam, kde nějaké chloupky má holí, aby byl úplně čistý a holý.
číst více
Chtěla bych se s vámi podělit o nevšední zážitky, které jsem zažila loni v létě se svou kamarádkou Bárou. Před vzrušujícím výletem do přírody, který jsme spolu podnikly jsem ani netušila, že máme obě dvě stejné zájmy. Krátce řečeno, nevěděla jsem, že je taky na holky. Naše dobrodružství mělo začít v jednom kempu Jižních Čech. Do kempu jsme přijely až pozdě večer. Hned po rozbití stanu a vybalení všech věcí, jsme se rozhodly jít osprchovat.
číst více
Tak jsme s kolegou Karlem přemýšleli, kam letos vyrazíme na dovolenou. Známe se spolu již od studií a již třetí rok pracujeme oba u jedné firmy jako manažeři a velmi se nám daří. Na dovolené jsme byli spolu již loni na Malorce a velice se nám vydařila. Tak jsme si sedli k internetu a začali hledat, kde je ještě co volného a zajímavého. Zavítali jsme do Chorvatska a v jedné malé vesničce na pobřeží jsme narazili na nabídku dovolené v krásných bungalovech a krásném prostředí za velice přijatelné ceny. Bungalovy byly zasazeny v husté zeleni s výhledem na moře.
číst více
V mých představách existují oblasti, kterým vládnou muži. Na celé zemi není žena, která by se před nimi skryla. Jejich chápání světa je jednoduché. Mít a zároveň vlastnit ženu, která by byla poslušná manželka, milenka, a přítelkyně. Existuje jen málo míst, kde by se žena mohla cítit v bezpečí. Pár měst, kde si pokojně žijí a nemusí se bát.
číst více
Pokaždý, když si na to vzpomenu, tak mi tělem projede vrušení a zvlhnu. V hlavě mi zní song od divokého západu - prošukaná noc mě hřeje víc, než pětiletá whisky a mám co dělat, abych si to nezačala dělat ve studenský pracovně, kde vlastně celá historka začíná.
Můj spolužák je děsně sexy, takovej ten nevinnej koloušek k sežrání, kterýho si prostě musíte dát na TO DO list :) Nebylo úplně snadný ho sbalit, ale snaha se vyplatila.
číst více
I. Zrození
Za dveřmi je ticho, nejspíš ještě spí. Na etiketě těch prášků ostatně stálo 2-3 hodiny. To je dobře, říkám si, usnádní mi to práci. Zvednu petlici a s vrzáním starého železa otvírám kovové dveře. Nahmatám vypínač a rozsvítím. Vše je stejné, jako když jsem odcházel, určitě se neprobudila. Odložím tašku na podlahu a přistoupím k ní. Leží na vrstvě dek, rozestřených na betonové podlaze a mělce dýchá. To bude tím těžkým pozdemním vzduchem. Alespoň je tu teplo, přímotop už se rozjel. Tak se na ni podíváme...
číst více