Byl to den jako každý jiný, jako vždycky jsem zamířil na hokejový stadion za svými přáteli. Bylo parné léto, takže lidé kolem postupně začali jak se tak říká "odhazovat svršky". Šel jsem po ulici a v dálce se už rýsovala hokejová hala, opět mě polil ten zvláštní pocit, který ve mě tohle místo vzbuzovalo, protože jsem věděl co mě tu čeká. Tajně jsem si totiž tady rozjel románek s jedním hráčem.
číst více
Veronice táhlo na dvacetpět, za prací se před časem přesunula do Prahy. Ne, nemohla si stěžovat. Plat měla vysoký, vyšší než většina jejích kamarádek a to bylo vždycky měřítko. Po dlouhé době se vracela na víkend domů, podívat se za rodiči. Ani neměla čas se převlíct z pracovního. A tak se teď blížila okreskou, na sobě halenku, minisukni, černé silonky a nějaké to prádlo, které nakupovala, aby si ukrátila víkendy.
číst více
V tu dobu jsem s Markem byla čtyři měsíce. Byl to celkem šťastný vztah. Každý jeho fotbalový trénink jsem seděla na tribuně a pokaždé, když se na mě podíval, jsem mu zamávala. Doprovázela jsem ho na akce z klubu. Někdy to bylo opravdu náročné – dostat ho poněkud opilého k němu domů do postele. Za tu dobu jsem stihla poznat většinu jeho přisprostlých kamarádů. Jeho nejlepší přítel, Tomáš, mi lezl obzvlášť na nervy.
číst více
Rodinná vilka, která stála v prostřed rozlehlé zahrady, se podobala všem ostatním v okolí. Přestože na ní nebylo patrno nic zvláštního, lidé se jí z daleka vyhýbali. O mladíkovi, který v ní bydlel se totiž říkalo, že je podivín. Koneckonců dům stál jaksi opodál, trochu stranou hlavní cesty, dalo by se říci na samotě a proto nebylo divu, že kolem nikdo neprošel mnohdy celé dny. Klečela na studené kamenné dlažbě u vchodových dveří. Na krku jí visel těžký kovový řetěz, k němuž měla připoutány i ruce. Řetěz byl dlouhý jen necelé dva metry a jeho druhý konec byl pevně zapuštěn ve zdi.
číst více
Možno trošku nezvyčajné, ale určite nie neexistujúce povolanie. Áno, robím to aj ja, obštastňujem osamelé, dostatočne doma neukojené, či sklamané ženy. Vydaté, slobodné, zasnúbené, matky alebo bezdetné, mladé, staré - to je jedno. Za peniaze alebo aj zadarmo (Keď je dobrý týždeň a ona sympatická, prečo nie - ale len prvykrát, uvádzacia akcia. Prečo? Lebo každá sa vráti a s ňou aj peniaze). Prídem, okúzlim, pomaznám, poriadne vytrtkám a idem spokojne domov.
číst více
Iveta fňukala a nevěděla, co má dělat. Před půl hodinou nezvládla řízení svého malého autíčka a v dramatickém smyku to napálila do nějakého billboardu na kraji silnice. Promáčkla si kapotu vpředu a připadalo jí, že už auto nebude v životě jezdit. Jí se naštěstí vůbec nic nestalo, neměla na sobě ani škrábnutí. Ale netušila, co se v takových situacích má dělat, a tak zavolala policisty, kteří před chvilkou dorazili a obhlíželi místo nehody.
číst více
Ahoj, jsem ráda, že jste si udělali čas a čtete tyto řádky. Ráda bych popsala, co se mi přihodilo jednoho sobotního odpoledne. Bylo mi tenkrát sedmnáct pryč. Byla jsem dcerou bohatých a vlivných rodičů. Často jsem bývala doma sama. Když říkám sama, tak tím myslím bez otce a matky, kteří často pracovali po celém světě. O dům se staraly dvě služky Žofka a Klára a nad nimi dohlížel pán Alfred. A mé maličkosti dali rodiče jméno Katie.
číst více
Rodina Novotných byla běžná rodina jako káždá jiná. Změna nastala zcela nečekaně. Vše začalo tím, že se jejich dcera Jarmila rozešla se svým přítelem. Ve stejný den se rozešel i její bratr Martin s přítelkyní. Oba chodili týden jako bez duše a rodiče nevěděli jak jim mají pomoci. Po týdnu se večer oba sourozenci vykoupali a šli do Jarmily pokoje. Tu rozchod vzal viditelně více než jejího bratra. Rodiče měli o své děti obavy. Zašli k jejich pokoji a opatrně zaklepali. Nikdo se neozýval. Otevřeli dveře a za nimi se jim naskytl velmi vzrušující pohled.
číst více
Jana se chystala na svůj první víkend kdy měla být sama doma. Už jí sice bylo osmnáct, ale rodiče ji chtěli mít stále na očích, aby ji ochránili před nástrahami života. Hlavou se jí honily myšlenky co by tak mohla podniknout. Pozvat kámošky a udělat dámskou jízdu to by asi šlo a rodiče by snad ani nic proti neměli. Vzala telefon a zavolala Katce - kamarádce ze školy, se kterou si rozuměla asi ze všech holek nejvíc, i když chodila do jiné třídy.
číst více
Bylo něco málo minut po půlnoci. Vracel jsem se z volejbalu, který jsme jako vždy zakončili v naší hospůdce a cloumal mnou vztek. Byl jsem domluven se svou přítelkyní Denisou, že půjdeme k ní, ale nakonec se vymluvila , že prý k nim přijela návštěva. Moc jsem jí nevěřil, protože mi dokonce odmítla u vchodu kam jsem jí doprovodil vykouřit péro, což jinak činila vždy ráda a s potěšením a podezíral jsem jí, že má zase jiného nabíječe.
číst více
