Jenda a Pavlína měli takový hodně divoký vztah, pravou Itálii. Ne, že by Pavlínu Jenda zrovna mlátil, to v žádném případě, to by se totiž smrtelně urazila, odešla od něj a udělala by takové tornádo, že by jeho pověst byla totálně v háji a už by si v tomhle městě neškrtnul. Byla jako vítr, jako bouřka, při všech hádkách lítaly společně pronajatým bytem věci, práskaly dveře a okna se třásla v rámech hlasitostí toho řevu.
číst více
Ráda tady čtu vaše povídky, a tak jsem zkusila taky něco napsat. Prosím hodnoťe, abych věděla, že má smysl pokračovat nebo ne.
Nevím co jsem udělala, nebo neudělala, ale zazvonili mi u dveří 2 chlapy, prý jsou od policie. Ihned musím s nimi. Nedovolili mi se ani převlíct. A hned mě naložili do auta a odváželi pryč. Když jsem se zeptala, co to má znamenat, hrubě mi jeden odsekl, ať držím hubu, že se všechno včas dozvím.
číst více
Dana jsem potkala před lety a hned to mezi námi jiskřilo. Byli jsme oba zadaní a jiskření naštěstí nezpůsobilo problém zvaný nevěra. Další 4 roky jsme se tak nějak míjeli. Až nedávno jsem ho zahlédla na jedné fotce z nějaké akce a napsala mu e-mail. Ihned se ozval. Bylo znát, že plamínek našeho přátelství stále plápolá. Naše e-mailová korespondence byla stále intenzivnější a napovídala, že naše přátelství už asi není jen přátelství, že se za ním skrývá něco velkého a velmi intenzivního.
číst více
Dívčí výchovná škola
Přesně takový byl nadpis inzerátu, který mne zaujal v novinách. Seděl jsem ve svém oblíbeném křesle, v útulném pronajatém bytečku na okraji Ostravy. Učil jsem v Ostravě na střední škole třetím rokem občanku a tělocvik. Je mi 34 let, jmenuju se Marek Pejn. Jsem jedináček a po střední policejní škole, když jsem se rozhodl jít k vojákům, se vídáme jen zřídka. Rodiče bydlí na Vysočině, jezdit za mnou nemohou a já nemám moc času.
číst více
Jmenuji se Martin jsem hubenější černovlasý kluk drobnější postavy. Jelikož jsme neměli moc peněz tak jsme doma museli neustále šetřit. Když jsem potřeboval oblečení na sebe tak se vždy kupovalo jen to nejnutnější a nejlacinější. Po ukončení základní školy jsem po prázdninách nastoupil na střední školu na kterou jsem se těšil. Jelikož jsme bydleli na vesnici a do školy jsem měl špatné spojení, tak jsem musel bydlet na intru tak to pro mě byla velká změna z čeho jsem měl strach. Na intr jsem musel jezdit už v neděli po obědě to bylo jediný spojení od nás.
číst více
Před dvaceti lety :
Byl jsem ve 3. ročníku průmyslovky a ne že bych se chtěl chlubit, ale byl jsem nejen dobrý student, ale i manuálně zručný, takže si mne dost často profesoři zvali domů, abych jim opravil různé domácí spotřebiče, vyměnil kapající kohoutek nebo položil nový koberec. A tak jsem se jednoho krásného červnového dne ocitl ve vilce profesora matematiky.
číst více
Následující den odpoledne jsme se sešly u nás v bytě. Naši měli odpolední a brácha odešel někam „do večera“, takže jsme na sebe měly klid. Vytáhla jsem několik pornočasopisů, které jsem předtím našla v bráchově pokoji.
Usadily jsme se u mě na pohovku a začaly prohlížet časopisy. Po chvíli jsem ucítila chvění v podbřišku a také Petra si občas přes halenku hladila prsa. Sáhla jsem si do rozkroku, kde jsem pod sukní opět nahmatala vlhké kalhotky. V tom mě tam položila ruku i Petra. Ucítila jsem, jak přibývá vlhkosti v mém klínu.
číst více
Jsem již delší dobu nezaměstnaný. Dříve jsem dělal manažera ve vysoké pozici a žil dobrodružný život. Nyní hledám práci. Není to vůbec snadné. Můj kamarád Pepa mi dohodil jeden pohovor na manažera veletrhu, prý že je to tutovka. Stačí jen, abych přišel oholen na uvedenou adresu a absolvoval netradiční pohovor. Tedy netradiční je to, že podle Pepy je pracovnice HR, která vybírá nového pracovníka pořádná nymfomanka.
číst více
Sexi pláž po Italsku
Tuhle pláž jsme s přítelem milovali, byla to ta pravá Itálie s pískem, mořskými vlnami, na horkém jihu této země.
Nebylo to poprvé, co jsme tohle romantické místo navštívili a to ve 2jce našeho pro někoho poněkud neobvyklého páru.
číst více
Všechno to začalo takovou nepříjemností. Pekelně mě bolelo břicho, podezření na slepák, ani chodit jsem nemohl, musel jsem zavolat doktorce s tím, ať se na mě přijde podívat, že nejsem schopný se k ní do ordinace doplazit, přestože sídlí jen pár set metrů o našeho baráku. Přichvátala do půl hodiny. Zná mě jako své boty - chodím k ní už od dětství.
číst více
