Byl tak nádherný den. Tak jasný, tak slunečný. Ptačí zpěv se ozýval všude kolem, osvěžující vánek lehce povýval stébly trávy a ona jak bělostný motýl stála uprostřed vší té krásy.Ve vzdušných bílých šatech, s dlouhými vlasy barvy havraních křídel, půvabná, štíhlá, pokožku do bronzova opálenou. Cítila se tak lehce, tak svěží. Bezstarostně pobíhala po louce, od jedné květiny ke druhe.Chtěla si z té nádhery uplést věneček.
A náhle bylo něco špatně.Zprudka se zarazila v běhu, úsměv z její tváře zmizel. Již tu nebyla sama. Jako by vyrostli ze stébel trávy, stáli před ní dva muži. Jak přízraky ze zlého snu. Obrovští, zarostlí, špinaví, v hadrech rozervaných, se zlověstnými výrazy v tvářích.
číst více
Jednou mi Dana vyprávěla o tom, jak se jí její kamarádka Lenka svěřila s tím, že si koupila Venušiny kuličky a že je to super. Jiskřily ji při tom očička a když jsem řekl, že jí je koupím, děkovala mi a byla radostí bez sebe, jako malé štěně.
Byl pátek a já přijel autobusem ze školy. Dana na mě jako vždy čekala a já jí dal dvě zabalené krabičky. Na jedné byl nápis
číst více
(pokračování Nejranější pohádky) Eva si dál a stále dokola užívala jedno číslo za druhým, všechno ji začínalo bolet, myslela si, že snad nakonec bude celá zevnitř roztrhána, ale takové bylo výkupné za tu zatraceně nekonečnou rozkoš, kterou jí dokázal nepřetržitě poskytnout pouze Ďábel. Bůh je často sledoval a byly mu líto dvě věci. Za prvé, že nemůže být na Ďáblově místě, a za druhé, že ze dvou lidí na Zemi zůstal už jenom jeden.
číst více
Nenávist je něco, co si namlouváme, že cítíme. Já jsem si myslela, že ho nenávidím... a přitom jsem si celou dobu jenom lhala. Bylo to deset let - tak dlouho mi lhal, manipuloval se mnou a užíval si, jak jsem den ode dne nervóznější, zmatenější a zoufalejší. Provokoval, to bylo u něho na denním pořádku, ale přitom nikdy neřekl nic, co by mělo nést skrytý podtón nebo jakýkoli dvojsmysl. Myslela jsem si, že si to prostě namlouvám, že je to jenom výplod mojí mysli... Teď už ale vím, že to byl úmysl - vyprovokovat mě, aby mi to mohlo být předhazováno ještě dlouhou dobu. Chtěl mě dostat do situace, kde měl navrch on...
číst více
Ahoj chci vám popsat svůj zážitek s mojí 12ti letou sestrou Aničkou, který se stal před 2 měsíci. Já jsem kluk jmenuji se Petr a je mi 16 let. Byl konec prvního měsíce prázdnin a já jsem jako vždy vstal z postele a tušil, že dnešek bude celý nudný jako většina prázdnin. Ráno nás vzbudila máma, protože máme spolu pokoj a máma mi věří, že se o vlastní sestřičku dobře postarám.
číst více
Lada ucítila jemné doteky konečků prstů na svých holých zádech a jemně se zachvěla. Prsty s nádherně modelovanými nehty jí jemně projížděly podél páteře od okraje jejích havraních vlasů až po decentně modelovaný zadeček a jemně přejely přes počínající rýžku a sklouzly přes zaoblenou půlku zadečku, aby se zase vrátily zpět po jejím boku a lehounce přejely přes okraj hebkého ňadra a zastavily se na oblém rameni.
číst více
Jednou nedávno byl velice nudný den a vůbec jsem nevěděl jak se mám zabavit a tak jsme hrál střílečku na svém počítači a v tu někdo zazvonil u dveří a tak jsem mámě řekl, až jde otevřít. Zachvíli se v mém pokoji objevil super kámoš Míra, kterého jsem hodně dlouho neviděl a tak jsem mu řekl, aby se posadil na postel, že hraju teď střílečku a že dohraju jen tenhle level a on řekl, že tu má playstastion a že tu má i hry, že dojde domů a přineseho a máma přišla a řekla že jede do práce že se vráti s tátou až oba zítra, jsem jí řekl, že ok, a hned jsme jí řekl, že mi psal bratránek (13) že přijede, tak že tu přespí.
číst více
Jela autobusem. Pátek odpoledne. Uf, dusno, autobus přeplněný, lidé se na sebe mačkají. Už aby mohla vystoupit. Stejně jí ještě čekají nákupy pro rodinu. Najednou si uvědomila, že už poněkolikáté pocítila zezadu na své noze nějaký dotyk. Měla sukni kousek nad kolena a na sobě silonky. “Aby mi je tak někdo taškou roztrhl,“ pomyslela si. Jenže si uvědomila, že taška to nebude. A znovu dotyk – vypadá to na prsty. Malinko pootočila hlavu. Stál za ní kluk – asi tak 13let.
číst více
Tomáš byl čerstvý čtyřicátník. Byl už sedm let ženatý ale manželství za nic nestálo. Seděl sklesle za pultíkem v jedné Hradecké prodejně koberců, brejličky měl položené vedle a smutně vzpomínal na to jak se s jeho manželkou poznali. Vždycky byl submisivní a zpočátku mu to tak vyhovovalo. Vyhovovalo mu, že jeho žena má v domácnosti hlavní slovo.
číst více
Sedím na balkoně jen tak ve slipech, chytám poslední teplé paprsky zářijového sluníčka a přemýšlím, jak to bude od října vypadat na výšce v Praze. Z přemýšlení mě vyruší zvonek, tak se zvednu a jdu se podívat, kdo to je. Za dveřmi stála sousedovic Lucka, která letos ukončila devátou třídu. Podle oblečení, lehké košile a mokrých vlasů, jsem usoudil, že asi vylezla ze sprchy. Hned spustila, jestli jsem doma sám a mám chvíli čas.
číst více