Jsem to snad neměl půl roku nebo co, nadrbanej jsem až hanba a chvílema se mi už dělaj mrákoty před očima, např. když spatřím nějakou pořádnou babu. Hlavně přes den, v práci, když kolem projde Julie, zastaví se Markéta, tak to jsem kolikrát jak na trní. Bych ho snad ze zoufalství strkal i mezi matračky, cokoliv (!), co by mi aspoň na chvilku pomohlo zbavit se toho hroznýho přetlaku. A já vám vážení povím, proč tohle kurva vzniklo!
A že jsem sprostej… Povýšili mě. Ano, povýšili mě v práci a beru vyšší plat! Hurá, je to fuckt paráda! Představte si, že mě v práci povýšili tak, že mám čím dál víc zodpovědnosti a činností, čím dál víc starostí, čím dál víc věcí na hlídání, čím dál víc papírování a klikání u kompu, hrůza! Jo, přesně tak.
Jsem takovej ten pan Veledůležitej, něco mezi generálním ředitelem a vedoucíma pracovních skupin, kteří říděj „manuály“. Se nezastavim! Kdybych byl manuál, tak si odkrouhnu svoji směnu a pak mám času habaděj, šukat můžu jako zjednanej, kdy se mi zachce. No prosim. Kdybych byl naopak generální, tak bych si taky mohl užívat jak chci, protože krom ohromně důležitejch jednání se člověk takovýho ražení přeci může „odreagovávat“ jak chce, že ano! Že ano! A já? Jsem ten schvácenej pan Zodpověda, kterej plní často nereálný příkazy ze shora, tlumočí je těm reálnejm dole, pak těm nahoře opatrně tlumočí nasranost těch dole, že dělat 2x víc za stejný prachy není jejich hobby, prostě je pořád ve střetu těchhle dvou světů. Přijíždím do práce dost brzo ráno a domů se vracím – úplně znavenej – dost pozdě večer…a …a víte, co to znamená? Nazývá se to tzv. pravidlo beznohýho bratra Došukalsi…a to pravidlo zní: “Se zvyšujícím se (rostoucím) postavením (ve společnosti) se komplikuje možnost či příležitost postavení (erekce)“. No co tomu říkáte, takový pravidlo jste neznali, co? Co? Tak co, pánové, poznáváte se? Kolipak vás je?
Tý vole, kde jsou ty doby, kdy jsem měl ČAS? Kdy jsem měl čas a postavení si plácnout nějakou pěknou holku přes prdelku a pak i postavení jí ukázat…? … no… to… potěšení? Vzpomínám si, jak za mnou jednou přišla vnadná blondýna Simča, tenkrát ještě sekretářka (než ji vyhodili pro přílišnou „vybíravost“), měla jiskřičky v očích a takovej ten kulišáckej úsměv, a zatímco rádoby vařila kafe, rozepínala mi zip u kalhot a dráždila rukou péro tak, že jsem to nevydržel, zamknul, tu mršku ohnul vzadu o stůl na kytky a pořádně jí to zezadu udělal. Párkrát jsme se takhle předháněli, kdo dřív. Anebo moje žena, když měla to svoje „lepší období“ a byla zase zpátky v sexuálním světě po tom, co před x lety porodila naše první dítě, často byla doma, na mě natěšená až hanba. Pamatuju se, jak mi koupila sexy tanga a chtěla, ať jí udělám doma striptýz na stole. Když jsem odmítl, vybalila na mě novýho Robertka ze sady „in & out“, kterýho když jsem viděl, dostal jsem takovou chuť jí pořádně napelášit, že jak jsem po ní chňapl, málem ani nemrkla. Roztáhl jsem jí nohy ať chtěla nebo ne, stáhnul jsem jí krajkový kalhotky a pořádně jí s Robertkem protáhl tu její kundu. Ječela jak spanilá Růženka, která se ustavičně píchá o trn. Mě u toho stál jak kolík k mladýmu stromku do zahrady a když jsem jí uvařil tím novým nástrojem pár orgasmů, tak jsem do ní zajel s takovou chutí, jako by to snad nebyla ani moje manželka! Anebo si vzpomínám jak pro naši firmu na slavnostním večírku zamašírovali mažoretky, ta jedna ohnivláska z druhý řady mi dávala signály potom celej zbytek večera a nakonec jsem se s ní po bouřlivým zakončení týhle noci na firemních záchodkách scházel tak dvakrát do měsíce u ní v bytě a dělal jí to pokaždý na jinej způsob. Ta její uniforma byla neodolatelná a to její tělo! Laskal a pak bych ho i mrdal od rána do večera… mno…hm…ale co teď? Všechno stojí za zlámanou grešli! Jsem vystresovanej, nemám čas, když by se mi mohl postavit, tak on nemá chuť, a to i ve chvílích, kdy já ji mám, když už mám stání, není komu ho predvést… Kurva, co je tohleto za stav? S manželkou jsme se rozešli, no vlastně mě vyhodila z bytu, že prej jsem jí vyměnil za ty svoje zaměstnance a kancelář, a že si to radši bude dělat tím svým lesklým latexovým. Bydlím v garsoně ob blok a když přijdu v noci domů z práce, akorát zakopnu o matraci a spím.
A v tý době, ve spánku, spřádám plány na to, jak tuhle frustrující a frigidní situaci vyřešit. Vždycky vezmu fáro, pokaždý nějakou jinou značku, a vyrazím s ním za město do jedný odlehlý čtvrti. Je tam noční klub, jmenuje se U Madonny. Ten bar žeru úplně celej i s jeho pravidelně ožralýma pobudama. Cejtím se tam hrozně dobře, jsem tam jak doma. Dám si u baru skotskou s ledem, jednu nebo dvě, pokecám se sexy rusovláskou Žofií a čekám, až přijde na scénu. Ano, až přijde ONA. Je královnou každýho mýho večera, a nejenom večera, je královnou celýho toho klubu, celýho našeho posranýho města, celýho světa je královnou! Odhalí ji dlouhá pauza. Ztlumí světlo a zažehnou červenavé diody. Pustí energickou hudbu s výrazným rytmem a ona se objeví, pokaždé jinak… vždycky je ale hrozně sexy. Sleduju každou její křivku, každej její pohyb a mám u toho strašně velkou erekci. Mám obrovsky vypnutý kalhoty. Pak ji odvedu nahoru do pokoje. Dělá striptýz jenom pro mě. Chvíli mi kouří mýho ztuhlýho ptáka, v koulích se mi vaří tekutina lásky a já se nemůžu dočkat, až to ze sebe dostanu ven, resp. do ní. Když už to vzrušení nemůžu vydržet, vrhnu se na ní a začnu ji vášnivě milovat, líbám jí, šukám jí, zarážím do ní….až do rána!