Bydlím ve vilový čtvrti. Krásnej baráček se zahradou součástí městský periferie, kolem příroda, klídek, pohodička. K tomu supr práce ve středu města, na dojezd tak maximálně 40 minut, no prostě paráda, co víc si přát, že jo! A život člověku pak v takovejchhle podmínkách utíká, jako když jede kára z mírnýho kopečka na volnoběh.
číst více
Vřítila se na nástupiště jako velká voda a hned ke mně: mladíku, prosím Tě neodjel už vlak do Skřivanovic ? Ne, taky na něj čekám, odpověděl jsem a konečně si tu krasavici začal prohlížet. Je to určitě ona. Chlapi jí popsali v hospodě celkem dobře. Postarší, trošku vyžilá, za to pěkně kozatá a mrdavá ženská. Byl jsem půl roku za prací v SRN a co jsem se minulý týden vrátil o ničem jiném se v hospodě nemluví než o ní.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Myslel jsem si, že jsem viděl v životě už všechno. Ale potom jsem se dostal na jakési představení, které bylo tak bohapustě perverzní, že jsem musel svoje názory přehodnotit. Dotáhli mě tam samozřejmě kamarádi, jak jinak. Vůbec bych to od nich nečekal, a navíc to, že se jim to bude tak líbit. Teda, aby nedošlo k omylu, mně se ta podívaná nakonec taky líbila, ale v průběhu jsem si říkal, kde jsem a co tam vlastně dělám… Ale dostaňme se už k samotnému tomu zážitku.
číst více
Tento můj osobní zážitek začíná někdy v 80.letech, kdy se vchody paneláků nezamykaly. Děsně rád jsem po setmění vcházel do paneláků a okukoval botníky , očichával botky a nějaké jsem si vzal domů. Parkrát se stalo,že jsem se na podestě s botkama i udělal. Nádherná doba.
číst více
Otevřu skříň a hledám, co si dnes vezmu do práce. Nějaké rifle, nějaké tričko, trenky. Pohled mi sjel do Blančiných přihrádek. Je tam, jako vždy, i hromádka voňavých kalhotek. Jsou děsně sexy, i když je Blanka nemá na sobě. Takové rajcovní, droboučké a svůdně aromatické. Občas si je zálibně prohlížím. Někdy k nim i toužebně přivoním. Hlavou mi při tom běží film s Blančinou přenádhernou, vždy k šukání připravenou, kundičkou. I tentokrát jsem se při pohledu na její gaťky silně vzrušil.
číst více
Bylo mi skoro 14 let, když si máma přivedla přítele Bořka. Sice byl od mámy o 15 let starší, ale udělal z mámy zase šťastnou a smějící se ženskou a i já na tom nebyl špatně. Dostával jsem slušné kapesné, o kterém se mi mohlo do té doby pouze zdát. Víc než rok jsme žili spokojeně, jezdili jsme na výlety, byli jsme na krásné dovolené u moře a najednou se u našeho bytu objevila „ONA“.
číst více
Karel se už nemohl dočkat, až přijde Míša, jeho nádherná mladá přítelkyně. Byla to čerstvá osmnáctka a Karel vlastně pořád nemohl uvěřit tomu, že zrovna on měl takové štěstí a sbalil takovou nádhernou kost. Jemu totiž bylo něco přes třicet, pracoval ve firmě zabývající se počítačovými technologiemi, z pravidelného posezení v hospodě se mu rýsovalo trochu pivní bříško.
číst více
Moje vyprávění bude začínat asi jako klišé, když řeknu, že jsem závislá na sexu. Hodně lidí to říká a jsou mezi nimi i ženy, které to mají fakt rády, ale asi jsem ještě nikdy nepotkala ženskou, co by na všech možných formách tělesného uspokojování byla skutečně závislá. Připadám si jako zvíře, které nemůže svoje tělo vůbec ovládat, ale naopak tělo ovládá jeho mysl. Pořád. Pokaždé se snažím bránit se tomu, jenže to vůbec nepomáhá. Pokaždé podlehnu. Jsem jenom zvíře.
číst více
Nacházíme se v budoucnosti, nepříliš vzdálené, ale přesto svět vypadá úplně jinak než ten, na jaký jsme byli zvyklí. Dosavadní společnost se před pár desítkami let totálně zhroutila, na mapě najdeme jenom pár států se stejným názvem a žádný se stejným územím. Vznikl nespočet menších států ovládaných mírnou formou autokracie, a tyhle malé diktatury mají nejrůznější pravidla. Někomu by se mohlo stát, že je to totálně postavené na hlavu.
číst více
