To byl teda vodvaz…včera jsem s kámošema zase jednou po dlouhý době děsně zachlastal… všichni nalitý jak nějaký prasata po výživný „šlichtě z ječmene a sladu“, totálně knocked out. Uff. Vyhodili nás z poslední otevřený nálevny v okolí, asi tak na časovým rozhraní mezi posledníma zavíračkama v jakž takž slušnejch hospodách a násilnejma přesunama vožralejch do ne moc slušnejch nonstopáčů. Fujtajbl (!), ještě teď je mi blbě, když si na to chlastání vzpomenu.
číst více
Pozdě odpoledne pospíchám z práce a koho to nepotkávám (to je ale hloupý literární obrat) vlastně potkávám: Moji přítelkyni ze školy Elen.
Studovaly jsme spolu vysokou školu. Je to černoška. Je těhotná a jde s nějakou svojí kamarádkou. Zdravíme se. Líbám ji na rty a ona mě představuje svojí kamarádce. Jmenuje se Sylvie. Krásné jméno, říkám. Od pohledu je vidět, že je to mulatka. Jemná kávová pleť.
číst více
Seděl jsem s Jirkou už nad pátým půllitrem piva, a přemýšleli jsme, čím letos Karla o jeho narozeninách dostaneme. Jsme už několik let nerozlučná trojka kamarádů, a zavedli jsme si takovou tradici kanadských žertíků, které jsme si nadělovali k narozeninám. Jirka byl svobodomyslný výtvarník, a já jsem byl kastelán na zdejším hradě.
číst více
Začaly podzimní plískanice a jelikož jsem docela zimomřivá, vůbec se mi to nezamlouvalo. Byla jsem zalezlá doma a nevystrkovala ven nos, jenže s dětmi nebylo k vydržení, potřebovaly se vyblbnout. V neděli konečně aspoň na chvíli vykouklo sluníčko a tak jsme rychle vyrazili na dětské hřiště, které nám nově postavili.
číst více
Když o tom tak teď přemýšlím, asi to byl hloupý nápad a já jsem byla naivní husa. Tenkrát o prázdninách v Itálii jsem však měla pocit, že se mi plní můj dětský sen, když mě ten krásný princ pozval na projížďku na své jachtě. Vůbec jsem nechápala, proč se mnou Martina nechce jet. Ale abych začala od začátku. Na pláži u Říma jsem se seznámila se sympatickým a krásným mužem z Brazílie. Byl to biolog a my jsme naše první rande strávili povídáním o záhadných životních formách Amazonie. Vůbec o nic se nepokusil a tak jsem s nadšením uvítala jeho pozvání na projížďku na jeho jachtě.
číst více
Rok 2206. Kdybych vyšel na ulici, mohl bych mít žen, kolik budu chtít. Nemůžu. Mezi ženami by se strhla hysterie. Navíc z nařízení vlády těch málo mužů, co na planetě zbylo, musí v zájmu zachování lidstva 2 x týdně na pravidelné odběry semene a plýtvání spermatem při pohlavním styku je tvrdě trestáno. I když je odsemeňovací procedura moc příjemná, přece jen opravdový sex to nahradit nemůže. Tedy alespoň myslím, nikdy jsem ho nezažil.
číst více
Když se Diana opravdu rozparádí je k nezastavení. Jsem rád, že se mi daří ji rozpálit. Vždy má pak nepřítomný pohled a mění se v lačnou sexuchtivou saň, která dostane, co si umane. Její nápady a vášeň zase naopak vzrušují neskutečným způsobem mě.
Měl jsem narozeniny. Diana už mě týden napínala, že pro mě má speciální dárek. Vždy když mi to připomínala, blýsklo jí vzrušením v očích. Dovedl jsem si představit, jakého druhu asi její překvapení bude a moc jsem se na něj těšil.
číst více
Nevím co mám dělat,jsem už tak šíleně nadržená, až mě z toho všeho, kundička bolí, pár měsíců bez chlapa udělalo své a navíc už nejsem nejmladší,takže najít si nějakou známost, jen tak na jednu noc, není tak jednoduché. Musím nějak zahnat myšlenky na sex. Celý týden pršelo, tak jsem vyrazila do lesa na houby, bylo krásné vlahé ráno. Hodinu jsem se brouzdala lesem s plným košíkem, když jsem uslyšela nějakou hudbu, vydala jsem se směrem k těm tonům.
číst více
Sousedka je fakt šťabajzna, nemůžu si pomoct. Už jsem si za těch pár měsíců, co bydlím v novém bytě, vypracoval takový rituál, kdy ji sleduji ráno, jak cupitá k autu - to mám ideální výhled na její kroutící se zadek, a pak i odpoledne kouknu, jak se vrací - to z prvního patra vidím přímo do výstřihu. Ježiš, já bych ji mrdal, říkám si vždy, když ji vidím. Kolik jí může být? 35? 40? Těžko říct, ale pečlivě udržovaná postava, dost výrazné líčení a oblečení se jinak než vyzývavé nazvat nedá, prostě kusanec ženské.
číst více
Jednoho podzimního dne jsme se chystali na oslavu narozenin našeho kamaráda Petra. Pojal to dost velkoryse a pozval nás do penzionu, který celý rezervoval, což bylo fajn. Opít se a rovnou ulehnout. Jana se začala oblékat a já ji pozoroval, jak se nejprve svléká a pak si chystá pěkné spodní prádlo v rudé barvě, samodržavky, saténovou košili a úzkou sukni po kolena.
číst více
