Na vysoké škole jsem se dostal do takové fajn partičky kultivovaných mládenců, dá se říct, že šlo o takový klub výjimečných. Za pár let jsme ovládali školní radu i kolejní radu, dařilo se nám prosazovat mnoho změn, takže jsme se těšili i značné pozornosti ostatních studentů, především studentek. Měl jsem jich na každém prstu několik, takže jsem si mohl vybírat, se kterou půjdu na rande, se kterou do kina, na večeři, která mi udělá masáž nebo mi poskytne orální služby. Ani jim nijak zvlášť nevadilo, že se množstvím svých milenek netajím.
číst více
Dělám prodavačku v obuvi. S penězi to moc výhra není, ale baví mě to. Ráda boty nakupuju, ale i třeba si je jen tak nazout a projít se v nich, i když na ně nemám, je fajn. A samozřejmě taky ráda poradím s výběrem. Ať už je to muž nebo žena. Já teda raději poradím pěknýmu chlapovi, ale těch do našeho obchodu moc nakupovat nechodí.
číst více
Chodil jsem s Martou asi dva měsíce, ale pořád mi nechtěla dát. Doteď jsem na ni netlačil, ale dnes už jsem byl rozhodnutý, že ji dostanu. Už když jsem šel pro ni domů, ocas mi stál neskutečným způsobem - každý krok jsem cítil na svém krví nalitém žaludu. Cestou jsem si v hlavě sumíroval, jak to na Martu skoulím, abych se jí konečně dostal nejen ke kalhotkám, ale i pod ně. Nevím, proč to tak oddaluje. Panna už není a v osmnácti už by tolik zábran mít nemusela.
číst více
Potřásla jsem mu rukou, abych mu popřála k jeho narozeninám, naklonila se k němu a dala mu lehkou pusu na tvář. Najednou jsem cítila, jak se ve zlomku sekundy jeho ruka přesunula na moje záda a přitáhla mě. Byla jsem teď tváří přímo proti němu a vpíjela se do jeho očí. Na nic nečekal a začal mě líbat. Snažila jsem se bránit, ale držel mě tak pevně, že jsem se nemohla ani hnout a jeho jazyk byl tak hluboko v mých ústech, že mi bránil vydat jedinou hlásku.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
Bylo mi čerstvě 17 let, když jsem začal chodit s gymnáziem do tanečních. Honil jsem pravidelně, doma, ve škole, kde se dalo. Začal jsem chodit na webové stránky pro dospělé. Vždycky mě fascinovali dámské nohy oblečené v punčochách, časem to přešlo k vyhledávání na internetu o tomto tématu, přicházel jsem čím dál více na chuť novým věcem, jako jsou dominy, latex a různé hračky. A tady se moje sny staly realitou.
číst více
Po dlouhé době mne kamarádka vytáhla k dalším známým na chatu, že tam bude veselo u ohně a spousta dobrých lidí. Měla pravdu, bylo tam plno, hráli a zpívali, popíjelo se snad vše co teče. Já byla už unavena a tak mne uložili v jedný malý místnosti a prohlásili, že se neví s kým se probudím, protože si údajně každej lehne tam, kde je místo. V ten moment mi to vůbec nevadilo, jistě, dlouhá cesta, trocha pití, vidina spánku a zábrany jsou ty tam.
číst více
Radka s Květuš se jednoho jarního jitra sešly a rozhodly se, že se projdou a zajdou si lesem na nedalekou mýtinu natrhat petrklíče. Obě měly rády na stole čerstvou kytičku drobných žlutých kvítků, připadalo jim to naivně romantické a jaksi to evokovalo prostředí domova. Když už jsme u té naivity, ani Radka, ani Květa zrovna moc rozumu nepobraly.
číst více
Někdy už mi ředitelování leze na mozek. Jakoby nestačily stížnosti rozlícených rodičů na učitele, kteří nepochopili génia jejich ratolesti – haha, ještě do toho donáší učitelský sbor jeden na druhého. Zasloužili by profackovat stejně tak, jak dělám s deváťákama. Na ty nic jiného než pádná ruka neplatí. Sice si z ní dělají stejně málo jako z planých řečí, ale aspoň se u toho člověk zbytečně nerozčiluje. Učitelky to s nimi nemají opravdu lehké. Nedivím se, že zejména některé méně zkušené kolegyně se po hodině, rovnající se očistci, strávené v devítce rozbrečí. Už i několik výpovědí jsem musel rozmlouvat.
číst více
Neotáčej se ! A pššššt ! V tu chvíli mi někdo zavázal oči a tlačil mne do výtahu. Opakuje se to každou středu, kdy pracuji až do 20 hodin a můj přítel v tento den navštěvuje na venkově svou matku. Klíče, ozvalo se ve výtahu a já je poslušně odevzdala do jeho ruky. Jen co odemkl byt, cvakla na mých rukou pouta. Jsem rád, že nekřičíš a nemusím Ti dávat roubík zašeptal a jazykem mi přejel přes rty. Otřásla jsem se. Jsem Ti odporný ?
číst více
