Laděna byla po dlouhých letech na pár dní konečně sama doma. Nikdy nebyla vdaná a její poslední přítel ji opustil, když mu oznámila, že čeká dítě. Teď žila se svým synkem v malém pronajatém bytě a už šest let neměla stálého partnera. Každý, komu přiznala, že má malého synka, od ní utíkal mílovými kroky. Občas se povedlo někoho takzvaně sbalit, protože byla pořád dost mladá a vypadala docela dobře.
číst více
Vlastně jsem se nemohl nijak bránit. Řekla, šeptala mi do ucha, za které mě přitom držela zuby, ze mě naučí něco, co jsem ještě nikdy nezažil, že mi ukáže, co to znamená dostat se na samotný vrchol extáze, že díky ní už budu později umět uspokojit každou ženu, kterou si zamanu.
číst více
Jako malá holka jsem si hrála raději s klukama a to mi vydrželo i přes pubertální věk. Neměla jsem žádnou kamarádku, ale kluků jsem kolem sebe měla stále houfy.
Když mi bylo 17 máma se stále zlobila, že si se mnou lidi budou vyplachovat hubu, že jsem samý kluk. Tehdy jsem se s mámou poprvé pohádala a řekla jí, že když se s klukama kamarádím, neznamená to že s každým spím.
číst více
Sandru sbalil Pavel přede dvěma lety na horské chatě, když s kamarády pod záminkou oslavy Silvestra vyrazili na alkoholické soustředění spojené s občasným lyžováním. Byla přesně jeho typ, dlouhonohá, dlouhovlasá černovláska s očima jako uhel, ňadry tak akorát a dokonale zaobleným zadkem. Bral ji nejdříve jen jako takové nezávazné vybočení z normálu; že ho fascinuje i osobnost tohohle sotva dvacetiletého mláděte mu došlo příliš pozdě zamiloval se jako malý , kluk.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Byl jsem nedávno svědkem situace, která mi naprosto vzala dech. Bydlím na panelákovém sídlišti a o tom, že v protějším domě bydlí dvě lesbičky, jsem věděl. Věděl to každý, protože ty ženské se tím nijak netajily. Klidně si vykračovaly po sídlišti ruku v ruce, sedly si na lavičku a tam si dávaly něžné polibky. Některým lidem jejich chování vadilo a odsuzovali je, mně tedy nijak nevadilo.
číst více
Právě se přiblížily prázdniny a já po nich měla nastoupit na ekonomku, když přišel táta s tím, že mají možnost s mámou jet na 3 roky do Belgie, kde měl táta mateřskou firmu. Dost jsem to obrečela, protože místo na ekonomku jsem musela nastoupit na zdravotní školu, která byla ve městě, kde bydlela babička a k té jsem se měla na ty roky přestěhovat. Ne, že by se mi u babičky nelíbilo.
číst více
To byl zase den. Vracel jsem se z práce po tuplovce, protože zase jako obvykle „ něco hořelo „ a byl jsem rád, že je pátek a že se zítra dosytnosti vyspím. Žil jsem momentálně sám v podnikové garsonce, a protože moje lednice zela prázdnotou, rozhodl jsem se navštívit místní hospůdku, abych se trochu posilnil. Vůbec mi nedošlo, že se blíží zavírací hodina. Paní hostinská, mimochodem moc pěkná starší dáma právě ždímala hadr na podlahu a já koukal do jejího výstřihu na pěkné balony.
číst více
Manželství Bětky a Petra bylo v troskách. Přišel pověstný krizový sedmý rok a oni už žili jen vedle sebe, vůbec ne spolu. Děti neměli, každý měl časově náročné povolání, a Bětka navíc vydělávala mnohem víc než Petr. Jeho ješitnost trpěla, a to se začalo projevovat na vztahu, který se stále víc ochlazoval. Spali každý na jiném konci domu, ráno se sotva pozdravili, večer často ani to ne. Jednou u snídaně vytáhla Bětka rozvodové papíry a Petr je naprosto v klidu podepsal.
číst více
Magdina sestra četla inserát nahlas: "Hledáme dobrovolníky pro medikální eksperimenty ve výzkumu virových onemocnění. Zdarma ubytování a strava, plus 250 tisíc korun po šesti měsících. Pro informace volejte na tel. číslo 0609 569972."
Byli akorát napomínáni za neplacení nájemného za posledních půl roku a myšlenka příštích několika měsíců bez topení a teplé vody nezněla dvakrát vábně. A těch 250 tis. taky nezní moc špatně. "Tak se na to podívejme ...", řekla Lenka, její jednovaječné dvojče. "To je 250 tis. děleno 6 ... Hergot, já už ani neumím dělit bez kalkulačky!"
číst více
