Usadila jsem se ke stolku v rohu, objednala kávu, zapálila cigaretu a pozorovala osazenstvo. Venku stálo mnoho kamionů, takže většina hostů byli právě kamioňáci. Všimla jsem si, že nedaleko mne sedí dva, kteří na mne zírali jako na zjevení. Zkontrolovala jsem si, zda mi nedopatřením nevykukuje ve výstřihu větší kus mých předností než jsem měla v úmyslu a když jsem se ujistila, že ukazuji jen to co chci jsem labužnicky potáhla ze své právě zapálené další cigarety.
číst více
Jsem to snad neměl půl roku nebo co, nadrbanej jsem až hanba a chvílema se mi už dělaj mrákoty před očima, např. když spatřím nějakou pořádnou babu. Hlavně přes den, v práci, když kolem projde Julie, zastaví se Markéta, tak to jsem kolikrát jak na trní. Bych ho snad ze zoufalství strkal i mezi matračky, cokoliv (!), co by mi aspoň na chvilku pomohlo zbavit se toho hroznýho přetlaku. A já vám vážení povím, proč tohle kurva vzniklo!
číst více
Jelikož otec byl v diplomatických službách, měnilo se místo pobytu naší rodiny dost často, když jsme jednoho léta stěhovali do jihoamerické Brazílie byl jsem natěšen na teplo, a koupání v moři. Bydleli jsme ve služební vile pár kroků od pláže, o nic jsme se nemuseli starat na všechno tam někdo byl, zahradník, kuchařka, správce, uklízečky, a také hospodyně krásného jména Laila, ta se starala o chod celé naší rodiny, hlavně aby nám něco nechybělo, byla to krásná štíhlá dívka, z očí ji šlehal jihoamerický temperament.
číst více
Toho letního dne, kdy ráno vypadalo, že bude pršet. Přesto se krátce po poledni vyjasnilo. Táhlo mě to k vodě i přesto, že teplota byla nižší než v předchozích dnech. Slunce vydatně pálilo a bylo by chybou se důkladně nenamazat. Tak jsem sbalil deku, ručník, plavky a nějaké ty ochranné nápoje a vyjel k nedaleké pískovně. “Najdu si klidné a schované místečko,“ říkal jsem si, překvapilo mě, že tu není mnoho lidí až na pár rybářů.
číst více
Záda mě bolí, asi jako každého z nás. Poslední dobou už to ale přesahovalo všechny meze. Brufen sice na chvíli pomáhá, ale i praktická lékařka mi doporučuje masáž. Popadl jsem tedy Zlaté stránky a začal hledat. A hele- hned v naší ulici, sice na úplně opačném konci, ale je to blízko. Super, brnknu tam.
„Prosím“ ozvalo se na druhé straně.
„Dobrý den, mohl bych se k Vám objednat na masáž?“ zahuhlal jsem do telefonu.
číst více
Dejchala jsem zhluboka a dost nahlas. Studenej vzduch se mi zařezával do plic. Bylo hodně brzy ráno, většina lidí ještě spala a ulice byly vesměs prázdný. Měla jsem na sobě jen jemný sportovní spodní prádlo, plátěný botky a top se sukýnkou těsně pod zadek. Vlasy jsem si za běhu rychle svazovala do drdolu. V ruce jsem svírala klíč od tělocvičny s takovou nedočkavostí, že se mi až potila ruka.
číst více
Jana studovala prvním rokem vysokou školu, do které každý den dojížděla autobusem. Byla to vysoká blondýna se štíhlou postavou a sladkým úsměvem. Když, přijela domů, její rodiče zrovna dávali tašky do auta. Odjížděli na víkend ke kamarádům na Moravu. Ještě se společně naobědvali a asi v jednu hodinu odjeli. Byl pátek a Jana se těšila na klidný večer u televize.
číst více
Bydlím v malém bytě přímo nad jedním barem, a tak jsem se jednou večer rozhodla, že tam na chvíli zajdu, třeba tam někoho nalákám. Vzala jsem si halenku s velkým výstřihem, aby mé kozy byly nepřehlédnutelné, a vyrazila. Abych vám objasnila, proč jsem to udělala – už pár měsíců jsem totiž neměla sex, strašně jsem ho potřebovala. Spoléhala jsem se na svoje pěkně vyvinuté kozy, chtěla jsem prostě ulovit někoho, kdo by mi dneska večer vyšukal mozek z hlavy.
číst více
Byl to takovej normální běžnej den. Právě jsem se vracela z práce. Dneska to ale bylo mnohem dřív než jindy, protože jsem potřebovala rychle domů hodit pracovní věci, převlíknout se z nepohodlnýho formálního kostýmku do civilu a zařídit ještě pár věcí ve městě, než všude kolem šestý zavřou. Docela jsem pospíchala, proto se mi ani nechtělo vycházet do toho blbýho sedmýho patra pešky.
číst více
Hodně cestuju, poslední dobou trávím většinu nocí po hotelech a na ženský mi nezbejvá moc času a po pravdě už ani chuti... prostě je toho všeho nějak moc, tak si to holt často dělávám sám, to mě naštěstí ještě stále baví... dlouho si ho honím přesně podle chuti, a pak ten výstřik, ten stojí za to!
Před pár dny jsem se vrátil z porady v Portugalsku, kde jsme měli pracovní kongres a schůzky a takový ty manažerský bláboly.
číst více
