Vaše erotické povídky

Tereza ležela v posteli, přikrývku pevně přitaženou ke krku. Měla náročný den a těšila se, až si trochu odpočine. Najednou se začala kroutit klika a dveře se pomalu otevřely. Otočila se. "Co chceš? A kdy jsi zapomněl klepat?" zeptala se otráveně svého nevlastního bratra Dana. Odpovědi se ale nedočkala. Dan zavřel a přisedl si k ní na postel. Posadila se a s otráveným výrazem otázku zopakovala. "Dneska jsi byla v bazénu," řekl Dan. "Jo, já vím, vždyť je vedro. Tys tam byl taky," odvětila. "V životě jsem si nemyslel, že máš takovou postavu," pokračoval bratr a jeho chování se Tereze nelíbilo. "Ehm, díky?" zareagovala nejistě. Dan se najednou naklonil a Terezu políbil. "Ty vole! Jsi normální? Vypadni z mojeho pokoje!" zakřičela. "Mam-!" snažila se zavolat, ale Dan jí zakryl rukou ústa a povalil ji na postel. Tereza se bránila a křičela, ale marně. Dan byl profesionální kickboxer a jen jeho biceps byl skoro větší než její hlava.

číst více

"Chceš znát moje tajemství?" zeptala se mě, přičemž mi hleděla hluboko do očí. "Ano," odpověděla jsem. Lišácky se usmála, chytla mě za ruku a odtáhla mě do nějaké místnosti. Vyndala klíček ze své podprsenky a odemkla dveře. Když je otevřela , nevěřila jsem vlastním očím. Uprostřed pokoje byla velká postel a kolem ní různé pomůcky k BDSM. "Tak co, chceš být mou děvkou?" zeptala se mě a já bez přemýšlení vykřikla: "ano, má majitelko!" Opět se usmála tím svým šibalským úsměvem. Vzala mě a hodila do postele. Strhla ze mě všechno moje oblečení , a pak vzala provazy a přivázala mě s nimi k rohům postele. I ona se svlékla. Všimla jsem si jejího malého znaménka na levém prsu.

číst více

Tak jsem se odhodlal, vytočil jsem číslo co mi nechala a čekal. Nezvedla. Po dvou dnech,byl patek telefon. Dobry den tady Kristina,mela jsem zameškané volání. No tady Jirka, ten co tě jednou za čas dostane a zasmál jsem se. Ahoj.už jsem myslela ze nezavoláš. Rada bych te viděla nechceš přijet k nám na chatu? Nic jsem neřešil zapsal jsem si adresu. Vlítnul do sprchy. A do hodiny jsem byl na cestě. Od položení telefonu a mi klacek postavil a ne a ne spadnout. Tak moc jsem se těšil na to te ji zase ošukam. Dojel jsem k chatě v kalhotach urovnal bouli aby to nebylo moc vidět a šel dovnitř. Upss. Otevřel mi její manžel ovesenej detma. Zdravím pojďte DaL Kristina říkala ze po prijedete.

číst více

Toto je fakt super! Mal som ísť s kamošom na 50 odtieňov sivej - a on to na poslednú chvíľu zrušil! Tomu sa hovorí kamarátstvo! Teraz, keď tam budem sám budem vyzerať ako zúfalý nadržaný manžel - a ešte k tomu blbec. No čo už - dúfam, že si aspoň užijem film. Druhý lístok mi akože "omylom" padol na zem nedaľeko kina - možno aspoň niekoho poteším sedadlom v najvyššom rade. A toto bolo posledné vysielanie, takže tu bude určite málo ľudí.

číst více

Takze som sa vratil domov na SK a medzi tym vsetkym som mal troska utlm . Po urcitej dobe som bol zase iba v naruci zien zvycajne takych, co pozadovali nejaku FO. Prisla zase na mna chut byt s chlapom. Tak som zavital na zoznamovaciu stranku, kde som nasiel zo svojho okolia starsieho zenateho tiez mackoidneho pana, ktory byval sam doma a zatial co jeho zena chodievala do prace, tak on bol na gay zoznamke a hladal ulet.

číst více

Síla myšlenky, část 6. XIV. Plány Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran. Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla. To také přivedlo mou drahou polovičku na myšlenku komerčního využití mých schopností. Pár dnů jsme probírali různé nápady až zvítězila myšlenka jakési „kliniky“ pro vybranou – náležitě movitou – klientelu. Problém byl jen s tím, jak podobnou praxi provozovat a zároveň utajit potřebné „know-how“. Vše nakonec opět vyřešila Kamila. Prostě veškerému personálu zařízení „zabuduju“ do hlavy blok, který jim zabrání cokoliv prozradit. Stačí, když při každém, ať úmyslném nebo náhodném, pokusu cokoliv důležitého prozradit, nedokáže nikdo z nich v danou chvíli vydat ani hlásku. Jakmile začnou mluvit o něčem jiném, blok povolí. Jak prosté…

číst více

Pohlížel na svého sluhu a v jeho očích se zračila zloba. Ne taková ta výbušná, hlasitá a bezmyšlenkovitá, ale naopak chladná, tichá, vypočítavá. Na jeho rtech pohrával zlověstný úsměv, jak si vyslechl tu novinu. Nemohl si před svým zaměstnancem dovolit projevit slabost. Tahle situace pro něj však byla nepříjemná hned dvojím způsobem. Mohla poškodit jeho pověst a respekt v řadách jeho otrokyň, ale nejhorším faktem zůstalo, že jej zradila. Zkousnul si ret a ještě jednou přelétl pohledem muže, kterého zaměstnal, aby sváděl jeho děvčata. Jen velice neochotně mu vyplatil sumu za jeho práci, ale v duchu si přislíbil, že mu připraví nějaký krutý trest za to, že jednu z otrokyň dostal do postele. To že pouze splnil svoji povinnost, jej nebude zajímat, až mu udělá ze života peklo. Mávnutím ruky jej poslal pryč a jeho tvář se prohnula v potěšeném úsměvu při vyhlídce na to co má v plánu. Tak jí se zachtělo jiných mužů? Vyléčí ji její vlastní medicínu. Vstal od stolu a zamířil zajistit potřebné náležitosti pro svůj plán.

číst více

Do oken Nebelvírské věže začaly pronikat první paprsky vycházejícího slunce a Hermiona se probudila. Dívčí ložnice třetího ročníku byly zařízeny velice útulně. Postele s nebesy z baldachýnu, překrásné, ručně zdobené noční stolky s broušenými křišťálovými karafami na vodu a kovové pohárky s výjevy z dějin Bradavic, stejné, z jakých jste mohli pít ve Velké síni…

číst více

Byl čtvrtek odpoledne, dřepěl jsem doma a nadával jako špaček. Byl jsem tou dobou bez práce. Snažil jsem se uvažovat, jak se co nejrychleji dostat z té mizérie, na nic kloudného jsem nepřišel, a tak jsem se přemístil do kuchyně a postavil vodu na kafe. Vtom zadrnčel zvonek u dveří. Vyšel jsem do předsíně, a když jsem otevřel dveře, málem jsem šel do kolen. Na chodbě totiž stála Lenka, kamarádka mý holky. Už často jsem si na ni vzpomněl, když jsem teď býval dopoledne doma pořád tak sám.

číst více