V místnosti je pološero, naprostý klid. Ležím na posteli, ponořená do světa myšlenek, odpočívám. Oči bezděčně bloudí po pokoji a v tom pohled padne na dveře z ložnice. Spatřím Tebe, stojíš ve dveřích a tiše mě pozoruješ. V obličeji se zračí radost z pohledu, který se Ti naskytl. Potichu přicházíš blíž a Tvé rty vykouzlí úsměv. Skláníš se ke mně a nastává dlouhý, něžný polibek. Vše vypadá tak nevinně.
číst více
KAPITOLA DEVÁTÁ: O SPÍCÍM ZÁMKU
Ve stejné chvíli jako Růženka, či snad o vteřinu později, to není důležité, usnul také celý zámek. U brány zbrojnoška opřena o halapartnu a další ve zbrojnici a na schodech, ve strážní věži a u brány vězení. V kuchyni kuchařka a její pomocnice, jedna ruce v těstě, další nad polévkou, třetí u kamen... Komorná, která právě stlala postel, zůstala nad ní nahnutá, jako by zkameněla. Ve stáji usnula kovářka uprostřed kování a grošovaná klisna s hlavou skloněnou a svěšeným pyskem tiše oddechuje ve spánku. Usnula i voda ve fontáně.
číst více
Můj strejda byl tak vášnivý gembler že ho to po čase stálo všechno.Nadělal si pujčky,dluhy kam se jen podíval přišel o práci k tomu rozvod a exekuce na barák co vlastními rukama stavěl.O barák přišel tak jako o manželku dceru a dospělého syna.Kde je mu dnes konec neví ani moje teta ani věřitelé co ho hledají.Jsme rodina a držíme při sobě tak se k nám má teta se setřenkou nastěhovaly.
číst více
Žádost
„Pane učiteli, chtěl jsem se na něco zeptat. Asi víte, že pojedu na celý léto do Anglie,“ přišel za mnou do kabinetu Vašek.
„No, to vím, Vašku, a ty s tím máš nějaký problém?“ – „No, já se bojím, že se tam nedomluvím...“ – „To si ze mě děláš srandu? Ty, se samýma jedničkama z angličtiny?“ – „Angličtina ve škole je něco jinýho. Pořád děláme dokola to samý, aby se to všichni naučili. Chtěl bych se toho naučit víc...“
Změřil jsem si toho kluka pohledem a skončil u očí, které koukaly částečně prosebně, ale bylo v nich i něco jiného. Nedokázal jsem přesně vyluštit, co to znamená.
číst více
Venku pomalu svítalo, když jsem začala procitat. Ležela jsem na boku a cítila na zádech teplo z Míšova těla, který mě držel v objetí za prso. Usmála jsem se tomu, ale zároveň byla nesmírně šťastná. Tohle jsem neznala roky.
Za pár okamžiků se mi v hlavě začala promítat ta krasná noc. A já si pomalu uvědomovala, že mě nejen dole něco příjemně tlačí ale, že jsem i vzrušená a nevědomky vlním boky.
číst více
Klečela jsem v pokoji u stěny. Ruce jsem měla předpažené a na konečcích prstů položenou rákosku. Byla to nepříjemná pozice,ale proti tomu,co mě čekalo,to byla pohoda. Rákoska,na kterou jsem se dívala,byla dlouhá a silná,ale pružná,jak jsem na vlastní kůži při častých setkáních s ní poznala. Při výprasku mi vždycky připadalo,že se rákoska vytvaruje podle mé nahé zadnice. Podle bolesti určitě. Čekala jsem. Snažila jsem se,aby mi rákoska nespadla,za to byl také trest.
číst více
Znali jsme se všichni od malička a bydleli jsme v jednom činžáku. Já, Petr, Pavel a Lucka. Chodili jsme spolu už do mateřské školky a od první třídy na základku. Většinu volného času jsme trávili spolu. Jeden bez dalších dvou se pomalu nikam nehnul. O Lucku jsme se starali jako správní strážci, aby se jí nic nestalo. Léta utekla a najednou jsme byli na druhém stupni. Z Lucky se pomalu stávala pěkná holka, se vším, co k ní mělo patřit.
číst více
Koukala jsem z okna ven. Procházel tam nějaký 40 letý chlap. Zahlédl mě v okně, což nemám ráda a oblíznul si rty. Trhnutím jsem záclonu vrátila zpátky. Úchyl, pomyslela jsem si. A to jsem netušila, jakou pravdu jsem řekla.
číst více
Ahoj všichni! :) Mám ráda knihu tajuplný ostrov, a občas mě napadají náměty na jeho zpracování "pro starší". Tak jsem se odhodlala a tady to je:Druhý den vstali výzkumníci již velmi brzy. Chtěli mít průzkum ostrova Táboru co nejrychleji hotový, ale nechtěli odjet jinak, než s jistotou že trosečník, od kterého dostali zprávu, je buď mrtev, nebo na cestě na Lincolnův ostrov. Zbývalo už pouze projít západní část ostrova, která se naštěstí netáhla dále než zhruba půl druhé míle.
číst více
Byl krásný letní den.Užívala sem si sluníčka a opalovala se na zahradě. Najednou mi zapípal mobil že mi přišla SMS. Byla od mého pána psalo se v ní: "Ty špinavá děvko okamžitě přijeď!..." Co sem měla dělat? Když pán volá tak musím okamžitě přijet. Naštěstí byli jenom o pár ulic dál tak sem tam byla opravdu skoro okamžitě. Když sem zazvonila tak přišel otevšít jakýsi muž, ne muj pán, uplně jiný, vypadal mile a mile se usmíval. Řekl ať vstoupím že Petr(pán) už čeká.
číst více
Celkem 13 hlasů