Pondělí, 9:00
Jako obvykle nezvoní, jakmile dorazí, sebere dole pod oknem na trávníku kamínek a hodí s ním o okenní tabulku. Trochu sebou při zvuku ťuknutí do skla trhnu, bleskově si vytáhnu ruku z kalhotek a vyskočím na nohy. Přelétnu se pohledem v zrcadle. Košili jsem si trochu pomuchlala, jak jsem se v ní poslední půl hodinu převalovala v posteli, ale ono to zas tolik nevadí, stejně ji ze mě serve, ještě než za sebou zavřeme dveře do ložnice.
Dneska mám hravou, v lednici je v šupleti se zeleninou -menší bezpečnostní opatření, které se po letech v jedné domácnosti se dvěma bratry, kteří milují sladké, ukázalo jako zcela nezbytné- schovaná šlehačka ve spreji a nemůžu se dočkat, až se ji na něj vytasím. Chci si hrát, chci ho provokovat, chci se mazlit a chci být dobývána. Nedám mu nic zadarmo!
Změna oproti minulému pondělí, kdy mě po příchodu rovnou ohnul v chodbě o botník, kraťasy mi stáhl jen do půli stehen, tanga se ani neobtěžoval sundávat, jen mi je odrhnul na stranou, za tři minuty mi postříkal zadek, líbnul mě zezadu na krk a se slovy: „Sorry, kotě, musím běžet, Sandra na mě čeká, slíbil jsem, že si dneska uděláme hezkej večer,“ mazal domů. Nevadilo mi to. Rychle jsem se osprchovala, stáhla si vlasy do culíku, šla si ven zaběhat, pak s Magdou na oběd, ve tři si odseděla v Kollárovce dvě povinné přednášky z antropologie, žádná křeč. K večeru jsem si v klidu doma u čaje přepisovala z bloku páteční poznámky do počítače, když mi zavibroval mobil. Pomalu jsem stáhla lištičku zpráv přes displej.
Kočko, promiň, dneska mi to fakt moc nevyšlo, byl jsem na tebe nažhavenej celou noc, musel jsem aspoň na tu chviličku zaskočit, jinak bych se snad zbláznil. Příští týden ti to bohatě vynahradím, slibuju. Pak přístroj zabzučí podruhé. Připojil k esemesce ještě obrázkový soubor. Kliknu na ikonku obálky, která po otevření odhalí jeho oblíbenou klasiku. Fotka vydouvajících se trenek, pod kterými se mu rýsuje masivní erekce. Uculím se.
Já: Stáhni ty trenky, ať z toho taky něco mám.
Mezitím už poznámkový blok ve wordu zavírám, přepínám počítač do anonymního režimu a píšu do vyhledávače pornhub.com (upřímně řečeno při našem večerním dráždivém esemeskování si pouštím porno pouze jako zvukovou kulisu) a čekám, až mobil znovu zabzíká. Netrvá to dlouho.
On: Hádám, že jsi zrovna sama v posteli a chceš si trochu pohrát.
Já: Hádáš správně. Odpovídám.
Sáhnu si rukou pod kalhotky od pyžama, trochu si vyhrnu tričko nahoru a cvaknu. V záběru je vidět část mého bříška a kalhotky decentně odhalující moje kyčle a lehce i třísla. Zajímavější část ale schovám pod svou dlaní. Zprávu i s připojenou fotkou odešlu.
On: Ty jedna malá provokatérko… jsem z tebe celej nadrženej.
Já: Já ti ale víc neukážu, ty už sis dneska užil, je řada na mně.
Najednou mi začne mobil pod rukou vibrovat jako o život. Se spokojeným úsměvem hovor přijmu.
„Zdravím, tady horká linka, jak vám mohu pomoci?“ zamrouskám do repráčku.
„Máš pět minut na to, aby ses udělala, bude ti to stačit?“ ozve se z druhé strany.
„Zvládnu to za tři,“ odvětím.
Chvíli se proklikávám seznamem doporučených, to jest lépe hodnocených videí na serveru.
„Copak to slyším?“ zeptá se s neskrývaným zájmem v hlase. Zalétnu očima k obrazovce.
„Holku, která se právě nechává prcat na stole v něčí kanceláři,“ opáčím nevzrušeně. Zaposlouchám se. Vzdychá uměle a rytmicky. Zní to jako zaseknutý gramofon.
„Na to zapomeň, chci slyšet tebe, vypni to,“ nařídí mi. Kliknu na tlačítko stop a nadechnu se.
„Dobře ale ať to stojí za to.“
„Co máš na sobě?“ začne konverzačně.
„Tričko a kalhotky,“ vydechnu a trochu si poposednu.
„Tak to sundej,“ pronese vážně. Ta arogance v jeho hlase mi imponuje. Odložím mobil na stolek pod notebookem a zapnu reproduktor. Strhám ze sebe oblečení a zahodím ho na podlahu.
„Hotovo,“ oznámím stroze.
„Fajn, sedni si před zrcadlo a podívej se na sebe.“
Přelezu k okraji postele a uvelebím se ve vzpřímené poloze. Se zájmem pohlížím na své zcela nahé tělo. Ve slabém kuželu intimního světla z noční lampičky se mi na břiše rýsují ostré stíny mých prsů.
„Polož si ten mobil vedle sebe,“ pak na okamžik ztichne.
„Co mám udělat dál?“ zeptám se po chvíli.
„Strč si dva prsty do pusy,“ opět mi nechá pár vteřin prostor na reakci, „chci, abys je pomalu lízala. Mysli na to, že teď máš v puse mě, hezky pomalu si zasouváš můj žalud do tý svý malý mokrý pusinky.“
Začnu si prsty zuřivě sát. Pozoruju se při tom v zrcadle. Sleduju, jak se mi nalévají bradavky a získávají krásně plné oblé tvary.
„Chci, aby ses druhou rukou hladila na prsou, pohlaď se hezky celou dlaní od krku přes ty svoje krásný pevný kůzlátka.“
Ruka mi klouže po hrudníku směrem dolů. Představuju si pod ní jeho dlouhé štíhlé prsty, jak mě jimi trýzní a vzrušuje. Z krku se mi vydere první zavzdychání. Procedím ho skrz zaťaté čelisti, které stále v pevném hladkém sevření objímají můj ukazováček a prostředníček.
„Tady je někdo už pořádně nadrženej, co, ty kurvičko malá?“
„Prosím, pokračuj,“ vyplivnu si prsty z pusy a stisknu si nateklé prsy oběma rukama. Další hlasitý vzdech.
„Zřejmě jsi dokouřila, tak se můžeme posunout dál,“ zavrní „sjeď si ručičkou hezky do klína a řekni mi, jak moc jsi vzrušená.“
Bleskově přesunu prsty pravé ruky mezi své již značně zvětšené a rozevřené závojíčky.
„Bože,“ vydechnu „já z tebe teču!“
„Jsi připravená se udělat?“ zašeptá.
„Jsem,“ vyrazím ze sebe.
„Lehni si na záda, pěkně si roztáhni nohy a zasuň si do tý svý vlhký kundičky dva prsty. Jen ty, co jsi měla v puse, ne víc, rozumíš?“ zasyčí výhružně.
Vrazím do sebe prsty s takovou vervou, až sebou škubnu.
„Začni pomalu přirážet,“ poručí. Prohnu se v zádech. Palcem a ukazováčkem levé ruky si jemně stisknu bradavku a převaluju ji mezi bříšky.
„Máš minutu, zajeď si dovnitř až na doraz a polož si dlaň na klitoris.“
Okamžitě poslechnu. Skousnu si spodní ret.
„Tak pojď, ty jedna couro, chci tě slyšet,“ zvýší hlas.
Pohybuju v sobě prsty prudce, dlaní se naplno dráždím zvenku. Vzdychám tak nahlas, že slyším sama sebe a zuřivou ozvěnu, která se ke mně vzápětí vrací z opačného konce pokoje. Vím, že tohle bude rychlé, jsem šíleně nažhavená.
„Mluv na mě!“ Vyštěknu.
„Potřebovala bys pořádně trvdě ošukat. S chutí bych si tě teď vzal zezadu na čtyřech jako svoji poslušnou malou nadrženou děvku. Bože, seřezal bych ti tu pěknou kulatou prdelku do ruda!“
„Já už budu, už budu,“ zakňučím.
„Tak pojď, udělej se pro mě, já vím, že to chceš, vím, že to máš takhle natvrdo ráda, jak tě rajcuje, když tě držím pod krkem, vůbec bych se s tebou nemazlil!“ Jeho hlas nabírá na intenzitě.
Tlačím si ruku na své nejcitlivější místo tak silně, že do ní skoro začínám chytat křeč. Cítím, že to na mě jde, už budu, za chvíli vyvrcholím.
„Tak už se udělej, chci slyšet, jak si tu svoji uzoučkou štěrbinku vyprstíš až do konce!“
A pak mým tělem projede první vlna vášnivého orgasmu. Zakřičím a přirazím nadoraz, kam až mě klouby pustí, dlaní zběsile kroužím.
„To je ono, nepřestávej,“ naléhá.
Zmítám sebou v posteli, kroutím se jako užovka, impulzy se mnou mlátí, vystřelují mi z klína do břicha, zatínám svaly a řvu jako pominutá.
„To je moje hodná malá holčička,“ zasměje se polohlasně.
Úplně ho vidím, jak se právě opřel zády o stěnu a spokojeně si mlasknul nad svým mistrovským výkonem. Jsem zticha, jen ležím, mokrou ruku si položím na břicho a přerývavě dýchám.
„Tři minuty jsou pryč,“ pronese nakonec.
„Říkala jsem, že to zvládnu,“ uculím se.
„A já ti to skoro nevěřil,“ prohlásí ironicky. Chvíli mezi námi panuje naprosté ticho.
„Musím jít, kotě, Sandra dorazí každou chvíli.“
Veškeré vzrušení ze mě rázem opadne. Na závěr ledová sprcha…
„No tak jo,“ snažím se potlačit podrážděný tón.
„Jen nedělej,“ utrousí, „zábava skončila.“
Ušklíbnu se. Na to nemám odpověď.
„Dobrou,“ ozve se z repráčku. Sjedu očima k rozsvícenému displeji. Ukončí hovor ještě dřív, než stihnu zareagovat. Kretén, napadne mě. Jenže… tak to prostě je… a zhola nic s tím neudělám. A vlastně ani nechci. Nemám to zapotřebí. Přehodím přes sebe peřinu, otočím se ke zdi, zavřu oči a prostě jdu spát…