Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
Jednoho dne byly jsme v restauraci na obědě se třídou, ale přišli jen Ti co chodí s námi na oběd. Bylo to mezi opuštěnými a novými kolejemi a probíhala akce, kde byly stánky u hlavní cesty a pak probíhal takový menší program stranou s pár lidma. Dělaly voloviny nezajímavé a tak jsme si šli projít novou část campusu. Cestou stále někdo něco nabízel a děvčata docela pila.
číst více
Bylo úterý, naprosto normální odpoledne a já jsem se po škole měla sejít se svým klukem. Jsme spolu už nějakou dobu, rádi si užíváme, ale nejradši zkoušíme úplně nové věci. Vyzvedl mě na zastávce, dali jsme si dobrý oběd, kafe a pak jsme se procházeli kolem obchodů a užívali si přítomnosti toho druhého. Párkrát mi nenápadně sáhnul na zadek a když se nikdo nedíval, pořádně mi ho zmáčknul. Věděla jsem, že to chce a já jsem to chtěla taky.
číst více
Pár rokov dozadu som odmaturoval a hľadal si prácu. Moc to nešlo a tak som sa rozhodol, že začnem aspoň s absolventskou praxou na úrade. Bolo tam fajn. Pomáhal som tam piatim ženám a to bolo mne ako vtedy 18 ročnému chalanovy velmi príjemné. Bol som tam na 5 hodín denne, no piatu som tam bol vzdy sám, pretože všetky odišli na obed.
V jeden deň som už od rana bol poriadne nadržaný a nevedel som už, čo so sebou.
číst více
Ahoj tohle je moje první povídka, kterou jsem napsal. Jmenuje se Veronika. Je to skutečná holka, avšak příběh je fake a jméno je změněno. Takže doufám, že se vám bude líbit.
Veronika - osoba je podle skutečné postavy.
Šel jsem jednou takhle ulicí, když v tom vidím svoji spolužačku stojící na zastávce autobusu. Veronika. Její jméno nikdy nezapomenu. Na škole mě na ní vždy přitahovalo, když měla na sobě kraťasy s tkaničkami.
číst více
Celkem 43 hlasů