Přebírám se starými fotografiemi a v mysli mi poletují útržky situací, při nichž byly všechny tyto fotografie pořízeny. Rodinná setkání, svatby, pohřby, výlety, portréty. Svědectví prchavých okamžiků. Každá chvíle, každý okamžik připadá člověku v dané chvíli jako prostor v čase, který trvá věčně. Plynutí času, nestálost okamžiku si člověk uvědomuje až zpětně, kdy se k nějaké časové epizodě vrací v myšlenkách.
číst více
Kategorie:
Anál,
Bisex,
Exhibicionisté,
Grupáč,
Incest,
Masturbace,
Nesouhlasný sex,
Orál,
Prstění,
Šukačky,
Teen,
Voyeur
Jmenuju se Klára, je mi 17 let a ráda bych se podělila o svůj nejsilnější sexuální zážitkek..
Mám takový zvyk, že si to každé ráno musím pěkně udělat.. Bez toho, abych si po probuzení pěkně vyprstila kundičku nestojí pak můj den za nic. Vždycky se probouzím úplně mokrá a moje ruka sahá automaticky mezi stehna, většinou ani neotevřu oči, nic nevnímám, jen zahájím svůj každodenní rituál. Podobně to začalo jednoho rána loni v létě..
číst více
Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
Šel jsem za ní pěšinou k vysokému, převážně smrkovému lesu. Hluboký úvoz nás zavedl k úbočí kopce s červenou čepicí rozhledny na vrcholu. Po chvíli se nám otevřel výhled do údolí s domkem, obklopeným rozsáhlým ovocným sadem."Může to být i váš domov, pokud se s mamkou dohodnete," pronesla dívka, pohodila hlavou a její dlouhé, slámově žluté vlasy se leskle zavlnily. "Dluhy nemáme, co vyděláme, stačí na slušné živobytí. Nehledáme tedy živitele." "Neurážejte mě, Kláro," řekl sem na to.
číst více
Jednoho dne byly jsme v restauraci na obědě se třídou, ale přišli jen Ti co chodí s námi na oběd. Bylo to mezi opuštěnými a novými kolejemi a probíhala akce, kde byly stánky u hlavní cesty a pak probíhal takový menší program stranou s pár lidma. Dělaly voloviny nezajímavé a tak jsme si šli projít novou část campusu. Cestou stále někdo něco nabízel a děvčata docela pila.
číst více
Bylo úterý, naprosto normální odpoledne a já jsem se po škole měla sejít se svým klukem. Jsme spolu už nějakou dobu, rádi si užíváme, ale nejradši zkoušíme úplně nové věci. Vyzvedl mě na zastávce, dali jsme si dobrý oběd, kafe a pak jsme se procházeli kolem obchodů a užívali si přítomnosti toho druhého. Párkrát mi nenápadně sáhnul na zadek a když se nikdo nedíval, pořádně mi ho zmáčknul. Věděla jsem, že to chce a já jsem to chtěla taky.
číst více
Další hnusný den na hnusnym světě. Ondřejovi byla pořádná zima. Prohrabával se právě jedním kontejnerem a musel se při tom dost natahovat, což způsobilo, že se jeho obnošená bunda vyhrnovala a vnikal pod ní chlad. Dnes bylo opravdu sychravé ráno. Zima se už hlásila o slovo. Jaká bude Ondřejova první zima na ulici? To nevěděl, ale udělal vše pro to, aby ji přečkal ve zdraví.
číst více
Pár rokov dozadu som odmaturoval a hľadal si prácu. Moc to nešlo a tak som sa rozhodol, že začnem aspoň s absolventskou praxou na úrade. Bolo tam fajn. Pomáhal som tam piatim ženám a to bolo mne ako vtedy 18 ročnému chalanovy velmi príjemné. Bol som tam na 5 hodín denne, no piatu som tam bol vzdy sám, pretože všetky odišli na obed.
V jeden deň som už od rana bol poriadne nadržaný a nevedel som už, čo so sebou.
číst více
To byl teda vodvaz…včera jsem s kámošema zase jednou po dlouhý době děsně zachlastal… všichni nalitý jak nějaký prasata po výživný „šlichtě z ječmene a sladu“, totálně knocked out. Uff. Vyhodili nás z poslední otevřený nálevny v okolí, asi tak na časovým rozhraní mezi posledníma zavíračkama v jakž takž slušnejch hospodách a násilnejma přesunama vožralejch do ne moc slušnejch nonstopáčů. Fujtajbl (!), ještě teď je mi blbě, když si na to chlastání vzpomenu.
číst více
Začaly podzimní plískanice a jelikož jsem docela zimomřivá, vůbec se mi to nezamlouvalo. Byla jsem zalezlá doma a nevystrkovala ven nos, jenže s dětmi nebylo k vydržení, potřebovaly se vyblbnout. V neděli konečně aspoň na chvíli vykouklo sluníčko a tak jsme rychle vyrazili na dětské hřiště, které nám nově postavili.
číst více