Kvůli ledvinovejm kamenům jsem musel jednou zajít na vyšetření počítačovou tomografií. Ten přístroj je takovej divnej oblouk, trochu podobnej mostu, pod kterým člověk projíždí na pojízdným lehátku a tam do něj bušej RTG paprsky, který pak ten počítač skládá do řezů, 3D modelů a tak různě. Kdo to zažil ví, kdo to nezažil, nevadí, každopádně se všichni budete divit, co se mi jednou stalo. Ty vole, tak to byl nářez. Já, takovej slušnej chlap!!--more-->
„Pojďte dál, odložte si hodinky, kovové věci a svlékněte se do půl těla“, pověděla mi na uvítanou celkem pěkná mladá paní doktorka, co mi otevřela dveře ordinace. Přišlo mi sice zvláštní, že se se zájmem dívá, jak se svlíkám, ale radši jsem tomu nevěnoval moc pozornosti. Hlavou se mi honily úplně jiný starosti. Měl jsem ze samotnýho tomografickýho vyšetření trochu obavu, ten přístroj vypadal sice skvěle a moderně, ale přesto na měl z toho neviditelnýho RTG záření šel trochu strach. „Běžte dál, ničeho se bát nemusíte, to vyšetření není nepříjemné. Lehněte si na záda na to lehátko…“ řekla mi ta doktorka povzbudivě. Lehl jsem si teda.
První den Mistrovství republiky ve vázání uzlů se chýlil ke konci a v kategorii jednotlivců s přehledem vedla Petra, jednadvacetiletá členka Sokola z Třince. Sjelo se sem spoustu mladých lidí z celé republiky, skauti, sokolové, členové různých kutilských nebo vodařských kroužků. Soutěž trvala celý víkend, první den bylo úkolem soutěžících proběhnout vytyčenou trasu, na kontrolních stanovištích plnit různé sportovní úkoly a vázat ty nejsložitější uzly.
číst více
Konečně je tu léto a dva měsíce zaslouženého volna. Při mém nízkém platu učitelky, na prvním stupni, jsem si vybrala celkem pěknou dovolenou u moře. Zabalit věci na týden, mi zabralo pár hodin a už jsem vyrážela taxíkem k letišti. Všem se zdálo divné, proč jedu sama....ale kdo by chtěl sebou chlapa, když jsem se s jedním mizerou po několika letech rozešla a kamarádky....s těma také zrovna netoužím zdílet pokoj na dovolené.
číst více
Jmenuju se Lída a chtěla bych vám vyprávět o tom, jak jsem se seznámila se svou přítelkyní Kamilou. Máme se moc rády. Obě jsme rozvedené, protože nám v průběhu manželství došlo, že jsme si své dlouholeté kamarády vzaly spíš jen tak ze společenské povinnosti a že nás ve skutečnosti přitahují ženy.
číst více
Žil jsem jednu dobu jako nějakej poustevník-prasák, sám v bytě 3+KK, poslední pihovatá Máňa mi utekla asi před 10 měsícema, takže si umíte představit, jak to mohlo u mě doma vypadat. Jsem typickej Chlap, na ženský práce v domácnosti seru a donutí mě je udělat jen maximální ohrožení života. Práce mě nebavila ani za mák, bral jsem ji jak nejhnusnější nutný zlo na zemi, a jediný, co mě ještě trochu bavilo, byla moje skromná posilovnička, kterou jsem si od jednoho dne bez nějakýho většího plánování začal zřizovat v bejvalý mrdací ložnici.
číst více
Jsem vášnivá čtenářka erotických povídek a ráda bych i já přispěla svou „troškou do mlýna“. Nevím zda svým popisováním mých pravdivých zkušeností zaujmu, ale vynasnažím se.Vyrůstala jsem jako jedináček, se kterým jeho rodiče měli velké plány. A já je zhatila. O prázdninách před nástupem na gymnázium, které jsem trávila u babičky na venkově, jsem poznala Milana. Byl zdejší a byl nádherný.
číst více
Po dlouhých týdnech přemýšlení se Blanka nakonec rozhodla a kamarádčinu nabídku přijala. Sice vůbec netušila, co ji čeká, ale chyběl jí chlap. Od rozchodu se svým bývalým totiž s nikým nespala a takový dlouhý půst udělá s člověkem divy. Byla tedy ochotná kývnout snad na všechno.
číst více
Sedím v práci, šichta se blíží ke konci a i přes snahu něco dělat spíš jen koukám z okna a přemýšlím nad tím, jak moc mě to nebaví. Hodiny se vlečou, nuda, zkrátka normální všední den. Z ticha mě probere nový email s nadpisem „Amateri.cz – upozornění na vzkaz“. Kouknu se přes stůl na kolegu, který věnuje pozornost nějakým papírům a tak kliknu na odkaz v emailu.
číst více
I. Zrození
Za dveřmi je ticho, nejspíš ještě spí. Na etiketě těch prášků ostatně stálo 2-3 hodiny. To je dobře, říkám si, usnádní mi to práci. Zvednu petlici a s vrzáním starého železa otvírám kovové dveře. Nahmatám vypínač a rozsvítím. Vše je stejné, jako když jsem odcházel, určitě se neprobudila. Odložím tašku na podlahu a přistoupím k ní. Leží na vrstvě dek, rozestřených na betonové podlaze a mělce dýchá. To bude tím těžkým pozdemním vzduchem. Alespoň je tu teplo, přímotop už se rozjel. Tak se na ni podíváme...
číst více
Měl jsem jednu vyhlídnou. Holka asi 19 let, postavička jako z obrázku, kozičky akorát do ruky a dlouhé blond vlasy jí padali až k tomu úžasnému zadečku.Seznámili jsme se a já se jí zeptal, jestli by měla chuť zajít k mě. Neměla námitky. Proto jsem jí podstrčil pár prášků na spaní, konkrétně Hypnox, s tím mám zkušenosti. Jsou pak i povolnější. Usnula jako když jí do vody hodí a já si jí mohl připravit.
číst více
