Do toho baru jsem chodila celé roky. Minimálně jednou týdně jsem tam zašla na skleničku. Sedám tam ráda. Sleduji lidi. Povídají si, smějí se, pijí nebo jen tak koukají kolem sebe. Stejně jaké já sledují ty ostatní. Většinou jsem sedávala na baru. A proto také většinou, když jsem s někým mluvila, byl to barman.
číst více
Konec biče se bolestivě zařezával do kůže. Zasvištění a pleskavý zvuk přiléhajícího koženého konce biče k pokožce oběti se rytmicky opakoval. Stejně jako řev bičované oběti. Vše se opakovalo v přímo strojové přesnosti. Kdybych odvrátil hlavu od obrazovky nebo zavřel oči, nabyl bych dojmu, že jde o zvuk metronomu. Svist, plesk, uáááá, svist, plesk, uáááá, svist, plesk, uáááá. A dál a dál. Stále dokola. Žena na jejíž tělo rány dopadly se bezmocně kroutila v nepříjemné pozici do které byla svázána.
číst více
