Štěstí se na mne usmálo a dokonale mne vysálo.
Kamarádi kterým jsem odsvědčil svatbu mne pozvali na kolaudaci jejich nového bydlení. Dorazil jsem s lahvinkou a nějakou blbosti do bytu .Při příchodu jsem doufal ze se rychle unaví a já budu moci do dvou hodin vypadnout. Nemám rád tyhle sešlosti. Byly tam jen dva páry, moji hostitele a..., nekecám svědkyně ,kterou jsem přefiknul den před svatbou v apartmánu novomanželů.
číst více
Ahoj,jmenuji se Klára a je mi 19 let.
Povím vám o mém poprvé v 16 letech :)
Jeli jsme s mým kamarádem cyklostezku ale asi po 2 kilometrech
vypadalo že bude pršet. Tak jsme rychle jeli do hájovny, můj kamarád chodil na hony, takže měl klíče. Vlezly jsme dovnitř a sundavali zmáčené oblečení.
Viděl mě v podprsence a pak i nahou, trošku sem se stiděla, jemu se postavil a on dělal že sem si toho nevšimla. Tak sem ho pohladila po péru a najednou mu stvrdul.
číst více
O víkendu jsem to s klukama přehnal na oslavě našeho vítězného zápasu, aby taky ne, vždyť jsme už 4 zápasy po sobě prohráli. Má polovička to nesla ale hůř, a taky mi to dala pěkně sežrat. Vůbec se mnou nemluvila... V úterý se sprchovala a já lačně sledoval, jak vyšla ze sprchy, byla celá upravená,oholená a mazala se tělovým mlékem. Sledoval jsem, co to doma mám za poklad, jak má krásně velký prsa, blond vlasy a když se otočila a ohnula se, cítil jsem, že mám co dělat, abych jí ho nevrazil hned do lasturky.
číst více
Taxík zastavil přesně před brankou jejich zahrady. Zaplatil částku na taxametru, vystoupil a pak opačnými dveřmi pomohl ven i jí. Byla nádherná letní půlnoc. Ulici osvětlovala jen lampa u vzdáleného plotu a Měsíc v úplňku. Nabídl jí rámě do kterého se ochotně zavěsila a druhou rukou odemkl branku. Kdesi v dálce se na chvíli rozštěkal pes, když odjíždějící taxík projel v blízkosti jeho teritoria.
číst více
Do současné práce jsem nastoupil zhruba před dvěma roky, bylo mi tehdy 30, byl jsem svobodný, nezadaný, bez závazků. Nastoupil jsem do kanceláře, o kterou jsem se dělil jen s jednou spolupracovnicí, jmenovala se Pavla. Kancelář ředitele byla hned vedle, v budově byla ještě jedna kancelář, kde sídlila naše další kolegyně Jana, zbytek zabíraly sklady. Zástupce ředitele se svou asistentkou byli v naší pobočce v sousedním městě.
číst více
Déle už nemělo smysl čekat. Vydala jsem se směrem k odpočívadlu pro náklaďáky. Zrovna mě míjel jeden řidič, který mířil zpět ke svému vozu. Využila jsem příležitosti a zeptala se, jakým směrem jede. Jak se dalo čekat, neměla jsem štěstí hned na poprvé. Několik minut jsem obcházela, a sem tam se někoho zeptala na směr jeho cesty, když jeden odpověděl, že jede na Prahu.
číst více
Je šest ráno. Vstávám. Nuceně. Jdu vykonat potřebu na onu místnost a přemýšlím, co mám dnes v plánu. Nic. Dnes je jeden ze vzácných dnů, co mohu jen tak ležet a nic nedělat, jen se válet. Asi si pustím nějakou hudbu a budu rozjímat. U hudby se dobře přemýšlí, ale i usíná. Ještě zkontrolovat mobil , zda tam nemám nějaké sms zprávy, nepřijaté hovory a vypnu ho, aby nikdo nerušil. Jdu se podívat do ledničky, zda tam je něco rychlého na zub. Nic. No jasně, taky kdo by mi nakoupil.
číst více
Ahoj, jsem ráda, že jste si udělali čas a čtete tyto řádky. Ráda bych popsala, co se mi přihodilo jednoho sobotního odpoledne. Bylo mi tenkrát sedmnáct pryč. Byla jsem dcerou bohatých a vlivných rodičů. Často jsem bývala doma sama. Když říkám sama, tak tím myslím bez otce a matky, kteří často pracovali po celém světě. O dům se staraly dvě služky Žofka a Klára a nad nimi dohlížel pán Alfred. A mé maličkosti dali rodiče jméno Katie.
číst více
