Ahoj, tenhle příběh se mi opravdu stal, když mi bylo 45 let a dodnes na něj vzpomínám skoro každý den. Tak tedy jak jsem již psala, tenkrát mi bylo 45 let a můj manžel o 10 let starší úspěšný podnikatel mi nabídl, abych s ním jela na prezentaci jeho výrobku, kamsi na Slovensko. Děti nemáme a čas, který trávíme spolu je opravdu vzhledem k manželovým povinnostem minimální, proto jsem ráda souhlasila i když to bylo obchodní jednání a já tušila, že pobyt strávím sama někde na hotelovém pokoji.
číst více
Mejdan byl v plném proudu. Prázdné láhve od vypitého alkoholu se teď po jedné hodině po půlnoci povalovaly po zemi, i když na stolech venku na rozlehlém dvoře i v několika místnostech jich stalo ještě dost na to, aby zábava mohla pokračovat dalších pár dní.
číst více
Jedného krásneho júnového dňa sme sa vybrali spolu s naším kamarátom Maťkom na piknik do lesa. No netušili sme, čo nás tam bude čakať.
Maťko nás neuveriteľne prekvapil, z cestovnej tašky vytiahol veľkú plyšovú deku, aby sme sa v lese cítili pohodlne. A keď z tašky začal vyberať chlebíčky, jahody a šľahačku, zostali sme v nemom úžase.
číst více
Jako každé léto jsme letěli na dovolenou k moři. Co si pamatuji z dětství a fotek, jezdila s námi vždy teta Klára a její tehdejší známosti. Nicméně posledních pár let se našich dobrodružství nezúčastnila. Proto pro mě bylo překvapením, když jsem ji zahlédl na letišti. Prvně jsem si říkal, že se mi to jen zdálo, protože jsem od rodičů neměl žádné signály, že by měla letět taky. Jenže jsem se zmýlil, protože teta už se vítala s rodiči a já tak musel vypadat jak idiot, když se na mě obrátila a já na ní zíral s otevřenou pusou. Změnila se.
číst více
Síla myšlenky, část 8.
XVII.
Den „D“
Čekání se nachýlilo ke konci. Zatím v omezeném personálním obsazení jsme uskutečnili naši první „léčbu“ a reakce obou zpěvaček i hercova předčily všechna naše očekávání. Pro větší věrohodnost všichni tři prošli naoko léčebným procesem včetně narkózy a několikadenního pobytu v obvazech, ale po sejmutí obvazů propuklo u nich téměř šílenství. Obě dámy vyběhly nahé na chodbu a výskaly a poskakovaly jako malé děti.
číst více
Otvorila som oči. Bolo ráno, 28. februára 2014 a ja som ležala v posteli zahádzaná perinami. Prvé, čo mi preletelo hlavou bolo, že dneska podvečer bude oslava. Takže z toho vyplýva, že musím vybaviť ešte kopu vecí. Vyliezla som z postele a išla som raňajkovať. Potom som robila typické babské úpravy pred oslavou, ako je umyť sa, vybrať šaty, nalakovať nechty,...O 2 poobede som bola strašne unavená, tak som si išla ešte nachvíľu zdriemnuť.
číst více
„Prosím, ušetřete mne! Zaplatím vám, kolik budete chtít, jen mne nechte jít!!“ byla její poslední zoufalá slova, která mohla vyřknout. Peníze ale nebyly to, co její únosce v tu chvíli zajímalo. V příštím okamžiku jí jeden z chlapů stojících kolem ní vrazil svůj mohutný úd do pusy. Vytryskly jí slzy ponížení a měla strach, že se zadusí, protože muž byl naprosto bezohledný a okamžitě jí začal strkat péro hluboko do krku.
číst více
.......Jak začít? jak napsat co se stalo? Nejlépe bude popsat vše bez příkras ,vše jak se situace a co po ní následovalo.
V době hluboké totality v tzv době normalizace, kdy každý musel pracovat ,kdy v nápravných zařízeních skončili i lidé kteří nechtěli mít nic s politikou, kdy za mřížemi skončili mladíci jen proto, že chtěli za železnou oponu se odehrál tento příběh, jenž Vám předkládám, není upravován zkrášlen, ani cenzurován a poznamenal mne na dlouho.
číst více
O víkendu jsem to s klukama přehnal na oslavě našeho vítězného zápasu, aby taky ne, vždyť jsme už 4 zápasy po sobě prohráli. Má polovička to nesla ale hůř, a taky mi to dala pěkně sežrat. Vůbec se mnou nemluvila... V úterý se sprchovala a já lačně sledoval, jak vyšla ze sprchy, byla celá upravená,oholená a mazala se tělovým mlékem. Sledoval jsem, co to doma mám za poklad, jak má krásně velký prsa, blond vlasy a když se otočila a ohnula se, cítil jsem, že mám co dělat, abych jí ho nevrazil hned do lasturky.
číst více
Jednoho letního odpoledne jsem se procházela po městě a potkala bývalého spolužáka ze základní školy. Jmenoval se Standa, byl sympatický,ani ne moc hezký,ale něco na něm bylo a mě se líbil. Prohodili jsme pár vět a pozval mě na kafe. Zašli jsme do nejbližší hospůdky a povídali si o životě. Bylo nám 23 a cítili jsme se hrozně dospělí a zkušení.Řekl mi,že je v Čechách poslední noc,protože druhý den odlétá do Ameriky za prací.
číst více