Síla myšlenky, část 7.
XVI.
Swingerspárty
Další den jsme strávili obvoláváním klubů, které připadaly v úvahu pro naši plánovanou schůzku. Nakonec jsme se rozhodli pro bližší prozkoumání tří z nich. V jednom se konala akce už tento pátek, v dalších pátek a sobotu další týden. Dohodli jsme svoji účast na všech třech. Kamila se přiznala, že se už nemůže dočkat, jak byla zvědavá na průběh takové akce.
číst více
Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje.
číst více
Je to tak rok co jsem se rozešel s bývalou přítelkyní. Byl jsem zalezlý doma a jeden večer jsem se rozhodl, zajít na disko.
Byl pátek a já jsem seděl na baru kde jsem se seznámil s úplně neuvěřitelnou holkou, jmenuje se Denisa delší černý vlasy, krásný obličej, dlouhé nohy a naprosto neuvěřitelný, nádherný, kulatý sexy zadek.
Na sobě měla sukýnku a já jsem byl zamilován. Měla tam ještě 2. kamarádky, Pavla byla taky černovlasá krásná holka, větší poprsí rovněž dlouhý nohy.
číst více
Ahoj, tenhle příběh se mi opravdu stal, když mi bylo 45 let a dodnes na něj vzpomínám skoro každý den. Tak tedy jak jsem již psala, tenkrát mi bylo 45 let a můj manžel o 10 let starší úspěšný podnikatel mi nabídl, abych s ním jela na prezentaci jeho výrobku, kamsi na Slovensko. Děti nemáme a čas, který trávíme spolu je opravdu vzhledem k manželovým povinnostem minimální, proto jsem ráda souhlasila i když to bylo obchodní jednání a já tušila, že pobyt strávím sama někde na hotelovém pokoji.
číst více
Mejdan byl v plném proudu. Prázdné láhve od vypitého alkoholu se teď po jedné hodině po půlnoci povalovaly po zemi, i když na stolech venku na rozlehlém dvoře i v několika místnostech jich stalo ještě dost na to, aby zábava mohla pokračovat dalších pár dní.
číst více
Je šest ráno. Vstávám. Nuceně. Jdu vykonat potřebu na onu místnost a přemýšlím, co mám dnes v plánu. Nic. Dnes je jeden ze vzácných dnů, co mohu jen tak ležet a nic nedělat, jen se válet. Asi si pustím nějakou hudbu a budu rozjímat. U hudby se dobře přemýšlí, ale i usíná. Ještě zkontrolovat mobil , zda tam nemám nějaké sms zprávy, nepřijaté hovory a vypnu ho, aby nikdo nerušil. Jdu se podívat do ledničky, zda tam je něco rychlého na zub. Nic. No jasně, taky kdo by mi nakoupil.
číst více
Jako každé léto jsme letěli na dovolenou k moři. Co si pamatuji z dětství a fotek, jezdila s námi vždy teta Klára a její tehdejší známosti. Nicméně posledních pár let se našich dobrodružství nezúčastnila. Proto pro mě bylo překvapením, když jsem ji zahlédl na letišti. Prvně jsem si říkal, že se mi to jen zdálo, protože jsem od rodičů neměl žádné signály, že by měla letět taky. Jenže jsem se zmýlil, protože teta už se vítala s rodiči a já tak musel vypadat jak idiot, když se na mě obrátila a já na ní zíral s otevřenou pusou. Změnila se.
číst více
Síla myšlenky, část 8.
XVII.
Den „D“
Čekání se nachýlilo ke konci. Zatím v omezeném personálním obsazení jsme uskutečnili naši první „léčbu“ a reakce obou zpěvaček i hercova předčily všechna naše očekávání. Pro větší věrohodnost všichni tři prošli naoko léčebným procesem včetně narkózy a několikadenního pobytu v obvazech, ale po sejmutí obvazů propuklo u nich téměř šílenství. Obě dámy vyběhly nahé na chodbu a výskaly a poskakovaly jako malé děti.
číst více
„Prosím, ušetřete mne! Zaplatím vám, kolik budete chtít, jen mne nechte jít!!“ byla její poslední zoufalá slova, která mohla vyřknout. Peníze ale nebyly to, co její únosce v tu chvíli zajímalo. V příštím okamžiku jí jeden z chlapů stojících kolem ní vrazil svůj mohutný úd do pusy. Vytryskly jí slzy ponížení a měla strach, že se zadusí, protože muž byl naprosto bezohledný a okamžitě jí začal strkat péro hluboko do krku.
číst více
Jednoho letního odpoledne jsem se procházela po městě a potkala bývalého spolužáka ze základní školy. Jmenoval se Standa, byl sympatický,ani ne moc hezký,ale něco na něm bylo a mě se líbil. Prohodili jsme pár vět a pozval mě na kafe. Zašli jsme do nejbližší hospůdky a povídali si o životě. Bylo nám 23 a cítili jsme se hrozně dospělí a zkušení.Řekl mi,že je v Čechách poslední noc,protože druhý den odlétá do Ameriky za prací.
číst více
Celkem 21 hlasů