Jednou mi Dana vyprávěla o tom, jak se jí její kamarádka Lenka svěřila s tím, že si koupila Venušiny kuličky a že je to super. Jiskřily ji při tom očička a když jsem řekl, že jí je koupím, děkovala mi a byla radostí bez sebe, jako malé štěně.
Byl pátek a já přijel autobusem ze školy. Dana na mě jako vždy čekala a já jí dal dvě zabalené krabičky. Na jedné byl nápis
číst více
....pribeh se stal pred deseti lety, tehdy mi bylo dvacet let. Jednu letni neděli jsem musel absolvovat povinou návštěvu u příbuzných, i když se mi vůbec nechtělo. Byli jsme tam sešlost, asi tak osum, v rodinem dome, venku na zahradě. Já byl nejmladši, a tak jsem měl na starosti obsluhu. Nosil jsem pití, nejaký vobčerstvení a tak.
číst více
S ženou jsme spolu byli dva roky. Protože nám to před tím osm let klapalo, svatba nám jedenkrát na večírku s kamarády přišla jako skvělý nápad. Oni v tom viděli novou příležitost, kde se parádně opít a užít si další párty, my dva jsme v tom naopak viděli jistý druh dobrodružství. A klapalo nám to i v manželství. K mým třicátým narozeninám jsem právě od zmíněných kamarádů dostal poukaz na několikadenní pobyt.
číst více
Konečně chvilku klid... Radek odešel s klukama ven a já tak mám aspoň chvilku pro sebe. Jsem ráda, protože poslední dobou spolu trávíme takřka veškerý čas a mě už to leze na mozek. Dokonale znám všechny jeho rituály, co asi tak řekne a jak se u toho zatváří. Snaha překvapovat jeden druhého se někam vytratila a o nějaké vášni v posteli nemůže být řeč....jak je to vlastně dlouho, co jsme spolu spali naposledy?
číst více
Bylo mi něco kolem 33 let. Byl jsem rozvedený a věcně sám, protože najít holku, co by zvládla moje nadprůměrné přirození, byl snad nadlidský výkon! Neměl jsem ho tedy nějak extrémně dlouhého. Jen 22 cm. Ale větší problém byl v šířce a to žaludu, který byl 2x tak větší než tělo údu. Nepoznal jsem žádnou holku, co by přes gigantické rozměry žaludu pojmula bezproblému ocas do pusy.
číst více
Story XVII – Na návštěvě
laura147258369@seznam.cz
„Co teď?“ zopakovala otázku Denisa.
„Teď najdeme tu smlouvu, zkopírujeme ji a doneseme mu ji, co myslíte?“ rozhlédl jsem se po holkách.
„Ale…“ chtěla navrhnout jiný postup Denisa, ale byla přerušená.
„Žádný ale. Teď jde o čas. Musí se to nějak vyřešit,“ řekla Kamila.
Denisa se okamžitě vydala do tátovy pracovny. Za moment byla zpátky a v ruce držela jakýsi papír.
číst více
Zase to nedokázala. Šla na deci červeného a chtěla být v osm doma a učit se. Místo toho se vrací po půlnoci a těch deci bylo určitě víc. Uklidňovala se, že bude celou sobotu a neděli bez dětí i manžela a bez problémů všechno dožene.
Procházela kolem modré škodovky, která ji připadala povědomá. Ale ani střízlivější by se něčemu takovému jako škodovka nevěnovala.
číst více
V sultánství Azardžajském byl poklid. Skončila válka a do paláce se mohla v klidu vrátit někde doposud "uskladněná" princezna, které za války hrozili atentátem. Po dobu dlouhé Azardžajsko-Bhétské války se v paláci dosti změnilo služebnictvo. A to především já a moji dva kolegové, zaměstnaní jako něco jako pážata.
číst více
Vraceli jsme se tehdy s Evou od štěrkovny, kde jsme v klídečku u vody dali dvě
hezká nemanželská čísla. Pak se okoupali v jezeře, protože bylo celkem horko a byli jsme pořádně zpocení od té příjemné námahy. Prostě klasika.
Teď půjdeme domů k rodinám, tedy k dětem, manželce a manželovi. Dáme jim pusu na uvítanou, pokecáme s dětmi, co ve škole a tak.
číst více
Toto sa odohralo asi pred desitimi rokmi,keď som si na motorke dolámal obe nohy a v nemocnici mi zošrobovali kosti a navliekli sádrove gate až po vajcia. Po pobyte v nemocnici som prišiel domov, nastali problémy s mojím opatrovaním. Nebolo to len krmenie, ale aj stolice, moč, umývanie a všetko čo k tomu patrí. No a tu začala konať manželka a hladať opatrovateľku.
číst více
Celkem 10 hlasů