Upozornění! Autor ani příběh nepředstavují obdiv či propagaci zločinu v příběhu popsaného. Naopak je popisem zločinu, který by se neměl již nikdy opakovat!
Píše se rok 1942. Milenci Ester a David jsou odvlečeni do koncentračního tábora. Po mnohých bolestivých dnech co již oba v táboře prožili se blíží chvíle, jejíž děj by Ester ani Davida nenapadl ani v té nejhlubší a nejhrůznější fantazii.
číst více
Volám sa Loty, mám 12 rokov a chcela by som sa s vami tu na erotických poviedkach podeliť s príbehom, ktorý sa odohral medzi mnou a mojím ocinkom. Musím to zo seba dostať - vážne som si to užila, ale neviem, či to predsalen nebola chyba - myslím, že sa to nazýva incest, ale svojho tatka mám nadovšetko rada a naviac som tomu navine ja, pretože som ho vyprovokovala.
číst více
Veronice táhlo na dvacetpět, za prací se před časem přesunula do Prahy. Ne, nemohla si stěžovat. Plat měla vysoký, vyšší než většina jejích kamarádek a to bylo vždycky měřítko. Po dlouhé době se vracela na víkend domů, podívat se za rodiči. Ani neměla čas se převlíct z pracovního. A tak se teď blížila okreskou, na sobě halenku, minisukni, černé silonky a nějaké to prádlo, které nakupovala, aby si ukrátila víkendy.
číst více
Abych začala úplně na začátku, lehce vám vyobrazím sebe a svého novomanžela. Jmenuji se Soňa a můj manžel je Dominik. Dominik je nádherný, tmavovlasý a hnědooký třicátník. Má perfektně vysekanou postavu z posilovny za roky dřiny. Je vysoký a opravdu svalnatý, nemá na sobě ani gram tuku. Je to architekt a úspěšně vede jednu stavební firmu. Ženy mu vždy padaly k nohám a rozhodně o ně neměl nouzi, alespoň tedy do té doby, dokud jsem nepřišla já.
číst více
Jmenuji se Alena a je mi sedmnáct let. Příběh, který vám sem napíšu, se mi stal před dvěmi lety, tehdy mi bylo patnáct
Byla zima, únor a jsem šla pěšky domu z oslavy mé kamarádky. Bylo asi půl dvanáctý večer a já jsem se chvěla zimou a těšila se, až budu doma. Procházela jsem temným podchodem, když v tom se za mnou ozval hlas : " neotáčej se a nekřič" byla jsem vyděšená a ve stresu jsem si ani neuvědomila příkaz a otočila jsem se.
číst více
Byl pátek třináctého a já, skoro čtyřicetiletá, tlustá a nedávno přítelem opuštěná ženská jsem se rozhodla, že vyrazím do nástrah velkoměsta a ulovím někoho kdo mi bude ochoten zmrdat mou nešoustanou a stále nadrženou píču.
Mám velmi ráda vulgární mluvu a i můj přítel byl stejného ražení, vždy nás to děsně rajcovalo, a proto stále nemohu pochopit proč mne opustil. Usadila jsem se v jedné kavárně a vyhlížela " svou oběť ".
číst více
Konečně je tu léto a dva měsíce zaslouženého volna. Při mém nízkém platu učitelky, na prvním stupni, jsem si vybrala celkem pěknou dovolenou u moře. Zabalit věci na týden, mi zabralo pár hodin a už jsem vyrážela taxíkem k letišti. Všem se zdálo divné, proč jedu sama....ale kdo by chtěl sebou chlapa, když jsem se s jedním mizerou po několika letech rozešla a kamarádky....s těma také zrovna netoužím zdílet pokoj na dovolené.
číst více
Chlapec vysoký 181 cm, hnědé vlasy i oči, věk 24 let stojí na ulici a sleduje ruch města. Ani si nevšiml, že ho velmi detailně sledují dvě dívky. Jedna zvaná Katka má na mikádo střižené černé vlasy, má modré oči, věk 22 let, je vysoká 174 cm a je štíhlá. Druhá dívka Šárka je podobná akorát má blond vlasy, věk 24 let. Obě dívky přemýšlí o svém plánu. Chlapec jménem Jan nic netuší. Černovlasá dívka Kateřina jde směle k mladíkovi a říká mu přímo do očí, že ona se svou sestřenicí ho déle sledují a že by si s ním chtěly povídat, při čemž slovo povídat je metaforou.
číst více
Ty Míšo, musím se ti svěřit. Už nevím jak dál. Prostě to naše městečko je malý a o pořádnej flek nezavadíš. Kdybych neměla po rodičích tak hezkej domek, tak už jsem někde jinde. Víš, že jsem byla na několika konkurzech. Dělat někde v sousedním městě pokladní v supermarketu a denně dojíždět, to se mně vůbec nechce. Nakonec jsem šla do tý fabriky na nábytek, jak ji tady postavili Němci. Hledali sekretářku, znalost práce na počítači a němčiny podmínkou. Plat nabízeli celkem slušnej.
číst více
Píše sa rok 2233 nášho letopočtu. Obrazne povedané, pretože táto doba už prestáva byť tou "našou", už ju neovládame. Zem prestala patriť ľudom. Na prvý pohľad sa nič zvláštne nedeje. Tie stvorenia sa správajú ako ľudia, robia to čo ľudia ba dokonca vyzerajú ako ľudia. Ale ! Už dávno prestali byť ľuďmi.
číst více
