Jmenuji se Nicoletta. Tehdy když to začalo, bylo mi dvacet let. Rozešli jsme se spolu, ale v dobrém, šlo o to, že nám oběma něco chybělo. Určitě nešlo o sex, ten byl naprosto perfektní a navíc po tom zjištění, že máme společnou zálibu - úchylku. Sadomasochismus. Vždycky mě bolest tak trochu vzrušovala, ale až on mě naučil jí využít. Byl a stále je masochista. Věděla jsem, že musím od něj chtít pravidelná setkání, jen jemu v tomhle uvěřím, prozatím.
číst více
První díl,
Druhý díl
Asi jsem zaváhal, protože svůj příkaz opakovala klekni si a lízej. Trochu nemotorně jsem před ní poklekl, ona vystoupila ze sukně malinko roztáhla nohy od sebe. Uchopil jsem ji oběma rukama okolo stehen a pusou jsem se jí přitiskl mezi stehna a můj jazyk začal lízat její né úplné voňavé a suché kalhotky , po pravdě nebylo to úplně příjemné. Chuť kalhotek slané hořké trochu nakyslé nic moc. Jí se to zřejmě ale líbilo protože začala vlhnout víc a víc.
číst více
Chytila jsem ho za bradavku a vedla ho za ní nahého až do obýváku. Na podpatcích jsem byla skoro stejně vysoká jako on, tak jsem mu ji táhla trochu bolestivě dolů. Nebránil se, nemohl.
„Klekni si a mlč!,“ řekla jsem a pro zdůraznění ho za vlasy stáhla dolů. „Natáhni ruce víc před sebe a skloň hlavu!“ Udělal, co jsem chtěla, i když to se svázanými zápěstími bylo asi těžké. Odvázala jsem mu ruce od sebe, abych je mohla přivázat k nohám křesla. Klečel a tvářil se pokorně.
číst více
Uslyšela však : „Ostříhat na krátko!“ To bylo na dívku moc a vyskočila z křesla a chtěla utéct, ale neměla kam. Pozdě pochopila, že udělala hroznou chybu. Babice s nesrozumitelným hudráním zmizela, ale přítomní chlapi ji zkroutili ruce za záda a vlekli ji zpátky do sklepa. Přestože se vzpínala, neměla naději se ubránit jejich hrubé síle. Přivázali ji znovu ke stolu, ale břichem dolů. Pod pánev ji vsunuli obrovský polystyrénový válec, aby její zadek trčel vzhůru.
číst více
Muži chodí do nevěstinců, tak zvaných bordelů, velice často. Osobně znám mnoho mužů a drtivá většina z nich navštívila bordel alespoň jednou v životě. Tohoto faktu využívá trh, který je druhem těchto služeb naprosto přesycen, byť to skrývá pod různé názvy skryté pod rouškou tajemství. Opačně však nabídka zoufale chybí. Ženy by přece do veřejných domů nechodily, říká se. Nebo chodily? Myslím, že chodily, jen nemají kam!
číst více
Teď se nehýbej, jinak tě to bude bolet, upozornil ji neznámý měkce a přihladil jí za ucho pramen vlasů. Hanka sebou škubla a zasténala přes hedvábný roubík. Její snažení však vyznělo do ztracena. Bylo tvrdě potlačeno pevnými pouty, která jí svírala zápěstí a zdvihala ruce vysoko nahoru.
Ozvalo se rychle cvaknutí nůžek. V Hance se napjal každičký sval.
Než si stačila něco pořádně uvědomit, už se jí napínala látka na těle a vzápětí opět povolila. Po kůži jí sklouzla rozpůlená blůzka.
číst více
Nejhorsi na tom bylo, ze jsem tri ctvrte roku absolutne abstinoval. Nevypil jsem kapku alkoholu ani na sve narozeniny, ani na Silvestra. Pak jsem se rozesel se svou laskou. Ja ji miloval, ale ona chtela neco jinyho. Nezbylo mi nic, pouze nadeje, ze se vrati, ale ta se kazdym dnem rozplyvala. Nakonec to dopadlo tak. ze me kluci ozrali nechutnym zpusobem. Dali mi vypit tri lahve sampanskeho a jeste mi dali nejakou drogu.
číst více
Bolest je ještě horší než si uměla představit. Každá další rána je ještě horší. Bolestí nekřičí, ale řve! Lomcuje jí vztek, ponížení i strašná bolest na zadečku. Je ráda, že má výprask za sebou. Jenže omyl. „Couro, ty nevíš, že když se tvůj pán namáhá s tvým výpraskem, tak je tvá povinnost si rány nahlas počítat a za každou poníženě poděkovat?“ Dívá se, jako by mu nerozuměla nebo neslyšela, co právě říkal.
číst více
Večeře byla opravdu výborná.Dnes jsme měli lanýže a jako dezert tyramisu.
-Přines mi žákovskou kačenko.
-Ano tati,řekla plačtivě.
-Tak se podíváme, jak se kačenka učí.
Oči mi sklouzávali po sloupci nezajímavých známek,až jsem našel 4 z matiky.
číst více
Před pár dny jsem si to po ránu vykračoval po jedné z hlavních tříd v Praze-Dejvicích, když vtom můj pohled spočinul na botách. Nebyly nijak vyjímečné, takové bílé, na docela vysokém podpadku, trošku vyšší, než bývají lodičky, ale na polovinu prosince asi dost nízké. Nebyly to žádné plesové boty, byly to obyčejné boty, jakých bych si na třiceti až čtyřicetileté ženě na ulici ani nevšimnul.
číst více
Celkem 31 hlasů