Osmý díl,
Devátý díl,
Desátý díl
Najednou se mnou někdo lehce zacloumal , musíš vstát a jít do práce. Její ruce sjely do mého rozkroku a hlásili mě po plenách. Byl to příjemný pocit chtělo se mi čůrat a zároveň mě to vzrušovalo a on mi trochu ztvrdl co pleny dovolily . Její dech jsem na sobě cítil u tváře a její pobídka tak už mě naprosto vykolejila.
číst více
Rodinná vilka, která stála v prostřed rozlehlé zahrady, se podobala všem ostatním v okolí. Přestože na ní nebylo patrno nic zvláštního, lidé se jí z daleka vyhýbali. O mladíkovi, který v ní bydlel se totiž říkalo, že je podivín. Koneckonců dům stál jaksi opodál, trochu stranou hlavní cesty, dalo by se říci na samotě a proto nebylo divu, že kolem nikdo neprošel mnohdy celé dny. Klečela na studené kamenné dlažbě u vchodových dveří. Na krku jí visel těžký kovový řetěz, k němuž měla připoutány i ruce. Řetěz byl dlouhý jen necelé dva metry a jeho druhý konec byl pevně zapuštěn ve zdi.
číst více
