Už čtyři hodiny klečela svázaná a čekala, až se její pán vrátí domů. Doufala že to bude brzo, protože uzlíky provazu jí tlačili snad všude. Byla svázaná od krku až dozadu k rukám, kde se provaz přetáčel dopředu okolo jejího hubeného bříška a svazoval pevný uzel na její mušličce a další uzel na análku a pak byl provaz provlečen až ke kotníkům, které také svazoval.
číst více
Bylo to někdy minulý rok, když jsem byl zrovna na diskotéce. Byli jsme tam s partou a já si všiml, že po mně pokukuje jedna slečna. Měla dlouhé černé vlasy, oči také černé a celá byla oblečena jak jinak než v černém, koženém kostýmku, který naprosto dokonale kopíroval všechny její křivky. Kozy měla tak čtyrky, ústa plná a smyslná a celkově budila dojem, že chce jít rovnou na věc. Proto jsem neváhal, zvedl se a zamířil rovnou k ní.
číst více
Je čtvrtek a úderem páté odpolední se ozval zvonek. Podívám se z okna a vidím našeho truhláře, jak přešlapuje u branky. Sešla jsem dolů otevřít. „Dobrý den, paní, přinesl jsem Vám slíbené podklady a nákresy“. Vzala jsem si obálku a šli jsme do domu. Přikázala jsem otrokovi, aby se šel dolů svléknout a čekal, až přijdu. Šla jsem za manželem a prohlídli jsme si návrhy polepšovny.
číst více
Už v dětství jsem pochopil,že mám silně submisivní povahu a nejvíc ze všeho mě lákala nadvláda ženy či dívky.Má touha byla tak silná,že jsem dokonce v 10ti letech přemluvil svou o rok starší spolužačku,abychom si hráli na dominu a jejího otroka.Zhostila se této úlohy vskutku bravurně a bez Dlouhého přemlouvání.Odehrávalo se to u ní doma,jelikož oba její rodiče bývali dlouho v práci.
číst více
Bylo tehdy září a o mě už dlouhou dobu jevila jedna holka zájem, které bylo 23 let! Je mi 25 let a nikdy bych nevěřil, že to dojde tak daleko! Ve škole ve Zlínském kraji jsem měl dočasně brigádu, abych si vydělal a nebyl bez práce! Ano, bylo tam spousta holek, jenže já jsem to nijak nevnímal, měl jsem přítelkyni, kterou jsem měl rád a abych koketoval s druhými holkami, tak to bylo pod mojí úroveň! Na té škole jsem pracoval od 20. ledna roku 2013, jenže od jednoho incidentu jsem už od 15. října na neschopence a často mívám deprese! A jak to vlastně celé začalo???
číst více
Malá nehostinná kancelář vyšetřovatele působila od prvního pohledu studeným dojmem. U stropu se převalovaly chuchvalce cigaretového dýmu, úspěšně vzdorující líně se pohybujícím lopatkám stropního ventilátoru. Za oprýskaným stolem, pamatujícím určitě ještě období nadšeného ranného socialismu seděl robustní muž v šedivém saku a unaveným gestem si promnul dvoudenní strniště na tváři a upřel svoje šedé oči na ženu, nervózně poposedávající na rozviklané židli. Při jiné příležitosti by kapitán Vejvoda konstatoval, že je to na svých čtyřicet let velice přitažlivá žena.
číst více
Seběhla ze schodů, vynechala jen předposlední, kde už tři roky bydleli skřítci a zastavila se až v kuchyni u ledničky. Radka dobře věděla, že tenhle výkend je jedna zmála příležitostí, kdy bude opravdu sama. SAMA. Sama se skřítky, s nimiž se takřka jako s kamarády zdraví na předposledním schodě. V poslední době byli stále krotčí, jeden dolezl ve čtvrtek skoro až k posteli. Světlo noční lampičky ho ale vyděsilo, a tak se odplazil spěšně zase pod schod. Jenom slizká stopa prozrazovala jeho odvážný výlet.
číst více
Ležel na slámě v malé kobce. Jeho nahé tělo zakrýval jen velký hadr, nahrazující deku. Jediným oblečením byl obojek, jež nemohl sundat. Už několik dní tu ležel, vždy mu jen kdosi hodil něco k jídlu jako psovi. Po tom, co s ním provedli minule se bál budoucnosti. Dveře, v podobě ocelové mříže se otevřeli. Do kobky vstoupil muž, jehož mohutné svaly byly napěchované do kožených kalhot a tílka. Pokusil se vstát. Mocná rána ho položila na zem.
číst více
Studuji na univerzitě a bydlím na kolejích, ale na víkend jezdím většinou domů na vesnici (nebo spíš něco mezi vesnicí a městečkem). Mám ráda ty klidné dny strávené doma s taťkou a bráškou Simeonem. A samozřejmě hlavně s přítelem Petrem.
Když jsem však dorazila domů minulou sobotu, vypadalo všechno jinak. I když byl krásný slunečný den, taťka nebyl jako obvykle na zahradě.
číst více
Musíme se vrátit o 14 let zpět. Jednoho prosincového večera jsem byl pozván na vánoční večírek jedné nejmenované firmy v jedné nejmenované restauraci v Praze.Večer byl velmi příjemný i dobře jsem se bavil a nic nenasvědčovalo že bych měl zažít něco co mi změnilo na dva roky docela zásádně život a po pravdě ovlivňilo mě to do dnešní doby.Kolem půlnoci jsem se rozhodl, že je toho akorát,vzhledem k tomu že jsem vůbec nepil,protože jsem měl v plánu ještě v noci jet domů.
číst více
