Poprvé jsem K. potkal celkem běžným způsobem, kterým poznáváme lidi, bylo to na střední škole a K. byla mou novou spolužačkou. Na začátku jsem se asi jako každý teprve rozkoukával, poznával novou školu a moje nové spolužáky, lidi, které jsem měl pak vídat skoro každý den po čtyři roky.
S K. jsme se ze začátku moc nebavili, tvořili se party, kamarádství, ale K. nebyla v mém užším okruhu, ale upřímně musím říct, že jsem o ní rozhodně věděl a to z prostého důvodu, byla prostě sexy.
číst více
Ahoj, tenhle příběh se mi opravdu stal, když mi bylo 45 let a dodnes na něj vzpomínám skoro každý den. Tak tedy jak jsem již psala, tenkrát mi bylo 45 let a můj manžel o 10 let starší úspěšný podnikatel mi nabídl, abych s ním jela na prezentaci jeho výrobku, kamsi na Slovensko. Děti nemáme a čas, který trávíme spolu je opravdu vzhledem k manželovým povinnostem minimální, proto jsem ráda souhlasila i když to bylo obchodní jednání a já tušila, že pobyt strávím sama někde na hotelovém pokoji.
číst více
Je nevlídné a sychravé prosincové ráno. Z auta vidíme hezkou štíhlou hnědovlásku v krátkém kožíšku a manšestrových džínách, jak nervózně přešlapuje a dívá se na hodinky. Brzdíme, já skáču z auta, chytám dívku za ruku a strkám ji dovnitř. “Hni sebou, děvko, hned se dočkáš!“, křičím na ni místo pozdravu. Padá na zadním sedadle na Standu, lezu za ní a Petr hned prudce startuje.
číst více
Rodinná vilka, která stála v prostřed rozlehlé zahrady, se podobala všem ostatním v okolí. Přestože na ní nebylo patrno nic zvláštního, lidé se jí z daleka vyhýbali. O mladíkovi, který v ní bydlel se totiž říkalo, že je podivín. Koneckonců dům stál jaksi opodál, trochu stranou hlavní cesty, dalo by se říci na samotě a proto nebylo divu, že kolem nikdo neprošel mnohdy celé dny. Klečela na studené kamenné dlažbě u vchodových dveří. Na krku jí visel těžký kovový řetěz, k němuž měla připoutány i ruce. Řetěz byl dlouhý jen necelé dva metry a jeho druhý konec byl pevně zapuštěn ve zdi.
číst více
Otrok v silonkách - 3
... pokračovanie!
Keby si ma nebol upozornil ani neviem, že už ubehli vyše dve hodiny od začiatku nášho hrania.
Nemám pojem o čase a len čakám až zasa dostaneš chuť.
Zrazu cítim ako vstávaš a už ťa nemám v zornom poli očí. Je to napínavé čakať čo sa bude so mnou diať.
číst více
Byl pátek večer a já přišel unavenej z práce. Ne že bych se ten den předřel, ale přesto mi bylo na nic. Zkrátka takovej ten den, kdy ce člověku absolutně nechce nic dělat. Pustil jsem si televizi. Zrovna končil nějakej film. Poté začaly běžely reklamy. "Běžte s tím do prdele," ulevil jsem si. Naštěstí zase hned skončily. Šel jsem do ledničky a otevřel si pivo. Když sem se vrátil, v televizi šla nějaká módní přehlídka. Kamera zabrala modelku a sjížděla pomalu dolů až k nohám. Modelka na sobě měla boty na vysokém podpatku skládajících se jen z tenkých řemínků. Když kamera zabrala její prsty, ucítil jsem vzrušení. "Do prčic, ty se snad toho fetišismu nezbavíš."
číst více
Pracovní pohovor na místo osobního asistenta
zaklepal jsem na dveře hotelového pokoje a zevnitř se ozvalo přísným hlasem: "vstupte, je odemčeno".
Vešel jsem do místnosti a uviděl jsem možnou paní šéfovou (Tebe), jak si něco srovnáváš v nočním stolku.
Měla jsi na sobě oblečenou bílou halenku zastrčenou do kraťounké černé minisukně a na nohou páskové sandály na vysokých podpatcích.
číst více
Můj den mi začal tak nějak standardně, ráno jsem šel do kanceláře na pracovní schůzku, následně jsem měl kávu s kolegou, ale i přesto jsem měl plnou hlavu myšlenek toho, jaká dnes asi bude návštěva u milostivé slečny. Sám jsem totiž přišel s nápadem, že ona bude můj hlavní motor pro to, abych měl super postavu, proto jsem jí pár dní před lekcí navrhl, že bude kontrolovat šířku mého pasu a zároveň váhu. I proto jsem z kanceláře jel rychle domů, kde jsem provedl požadovanou úpravu svého přirození, oblékl jsem se a jel koupit krejčovský metr, který si slečna vyžádala.
číst více
Člověk si v klidu užívá snad zasloužených chvil klidu a pohody, když se stane něco, co mu jeho poklidné duševní podřimování naruší a uvede ho do stavu okamžité pohotovosti. Většinou nejde o příliš příjemná překvapení, ale mě se stalo něco podobného, co mě výjimečně potěšilo. Musím se s vámi o to podělit. Pochopíte samozřejmě, že jména a místa jsou změněná... Odemkl jsem dveře od domu a s tichým úlevným povzdechem jsem odložil kufřík na zem. Měl jsem za sebou docela únavný den. Dosud jsem si to neuvědomoval, ale jak jsem se narovnal, únavou se mi zatočila hlava.
číst více
Pohlížel na svého sluhu a v jeho očích se zračila zloba. Ne taková ta výbušná, hlasitá a bezmyšlenkovitá, ale naopak chladná, tichá, vypočítavá. Na jeho rtech pohrával zlověstný úsměv, jak si vyslechl tu novinu. Nemohl si před svým zaměstnancem dovolit projevit slabost. Tahle situace pro něj však byla nepříjemná hned dvojím způsobem. Mohla poškodit jeho pověst a respekt v řadách jeho otrokyň, ale nejhorším faktem zůstalo, že jej zradila.
číst více
Celkem 32 hlasů