Tohle není povídka, jako ostatní. Následující text, jen s drobnými obměnami kvůli utajení, popisuje skutečnou situaci, jež vznikla díky této stránce a zejména díky povídce Sousedka. Dlouho jsem přemýšlel o zveřejnění tohoto mého krásného zážitku na webu, ale pak jsem se rozhodl. Vždyť tato stránka mi tento zážitek přinesla, tak se s ní o něj také musím podělit. Již ani přesně nevím, kdy to bylo. Vím jen, že jsem již nějakou dobu provozoval Sexmanii, ale že ještě bylo docela pěkné počasí.
číst více
27.9.
Tak jsme se rozešli, ani nevím jak, ani proč. Jsem úplně vyčerpaná. Když se za nim zavřeli dveře, úplně jsem se sesypala. Seděla jsem zhroucená vedle postele a plakala. Proč vlastně pláču? Schylovalo se k tomu už dřív. Doufala jsem, že na tom nejsme tak špatně. Ale když mi řekl, že se se mnou necítí dobře, že náš vztah ho nenaplňuje a že v něm nevidí budoucnost, tak to bolelo. Ale nepřekvapilo mě to. Naše hádky, špatné uspořádání vztahu, řešení problému sexem.
číst více
Zastavili jsem na parkovišti před jejím panelákem. Řekla mi, abych chvíli počkal v autě, že se ihned vrátí. Poté se sebrala a odešla ven. Bylo už krásně po dešti a jaro se začalo předvádět ve své kráse. Za chvíli se vrátila s úsměvem na tváři. Držela cosi zabalené v nějakém hadru či co. "Tak pojď, jdeme, už mám co jsem potřebovala" zasmála se a táhla mě za ruku ven.
číst více
Jsem ženatý, submisivní, perverzní, bisexuální a z pohledu většiny nejspíš vymaštěný úchyl. Ano, přiznávám, už jsem zkoušel kde co, ale jak má člověk věčně odolávat nejsilnějšímu pokušení?
Před lety jsem četl krátkou povídku o dvou puberťačkách, které se setkaly s možností, mít na jeden večer zcela k dispozici mentálně zaostalého (ale jinak zcela zdravého a dobře stavěného) muže pro své pobavení. Mohly si s ním dělat beztrestně naprosto vše s jistotou, že se to nikdo nikdy nedozví.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
Stopovanie – časť 2
Telo mám ako v jenom ohni a nemyslím na inšie ako na oddych. Konečne budem v posteli, pomyslel som si. A dúfam, že ma nenechá spať s týmito železnými putami. I keď sa mi išlo zle, lebo štupeľ v zadku mi moc prekážal, veľmi rád som sa vzďaľoval z tejto strašnej izby. Spálni dominovala veľká posteľ a vstavané skrine so zrkadlami na dverách, ktoré dobre zobrazovali celú posteľ.
číst více
Asi se vám to bude zdát divné, ale propadl jsem zcela sadomaso praktikám. Já vím, řeknete si, ten Kříž se docela zbláznil, takovej to byl umírněnej člověk, a najednou tohle. Inu časy se mění, ale nejen časy, změnit úhel pohledu dovedete i při setkání s někým, kdo je vám blízký a kvůli němuž dovedete podstoupit vše.
číst více
.......Jak začít? jak napsat co se stalo? Nejlépe bude popsat vše bez příkras ,vše jak se situace a co po ní následovalo.
V době hluboké totality v tzv době normalizace, kdy každý musel pracovat ,kdy v nápravných zařízeních skončili i lidé kteří nechtěli mít nic s politikou, kdy za mřížemi skončili mladíci jen proto, že chtěli za železnou oponu se odehrál tento příběh, jenž Vám předkládám, není upravován zkrášlen, ani cenzurován a poznamenal mne na dlouho.
číst více
Tento příběh se stal v Brně u podchodu. Byl páteční večer, no vlastně byla noc, něco kolem čtvrt na dvanáct. Pospíchal jsem na autobus, bohužel s plným močákem a tak mě nenapadlo nic lepšího, než zajít za jeden bufet se vymočit. Rozepnul jsem si poklopec a vytáhl ptáka, že to konečně vypustím, když mě vyrušil jeden bezdomáč, že jestli prý nemám nějaké drobné.
číst více
Byla zima a pršelo. Seděl jsem v práci už od rána a těšil jsem se domů , ale práce se zdálo čím dál víc a já už jí měl plné zuby. K tomu mi jetě volali z ředitelství ,že by se mnou rádi projednali novou smlouvu . V tomto psím počasí bych nejraději neřešil nic, ale nedalo se nic dělat , naštěstí vše proběhlo dobře a nová smlouva byla na světě.
číst více
