Teď se nehýbej, jinak tě to bude bolet, upozornil ji neznámý měkce a přihladil jí za ucho pramen vlasů. Hanka sebou škubla a zasténala přes hedvábný roubík. Její snažení však vyznělo do ztracena. Bylo tvrdě potlačeno pevnými pouty, která jí svírala zápěstí a zdvihala ruce vysoko nahoru.
Ozvalo se rychle cvaknutí nůžek. V Hance se napjal každičký sval.
Než si stačila něco pořádně uvědomit, už se jí napínala látka na těle a vzápětí opět povolila. Po kůži jí sklouzla rozpůlená blůzka.
číst více
Nejhorsi na tom bylo, ze jsem tri ctvrte roku absolutne abstinoval. Nevypil jsem kapku alkoholu ani na sve narozeniny, ani na Silvestra. Pak jsem se rozesel se svou laskou. Ja ji miloval, ale ona chtela neco jinyho. Nezbylo mi nic, pouze nadeje, ze se vrati, ale ta se kazdym dnem rozplyvala. Nakonec to dopadlo tak. ze me kluci ozrali nechutnym zpusobem. Dali mi vypit tri lahve sampanskeho a jeste mi dali nejakou drogu.
číst více
Bolest je ještě horší než si uměla představit. Každá další rána je ještě horší. Bolestí nekřičí, ale řve! Lomcuje jí vztek, ponížení i strašná bolest na zadečku. Je ráda, že má výprask za sebou. Jenže omyl. „Couro, ty nevíš, že když se tvůj pán namáhá s tvým výpraskem, tak je tvá povinnost si rány nahlas počítat a za každou poníženě poděkovat?“ Dívá se, jako by mu nerozuměla nebo neslyšela, co právě říkal.
číst více
První díl,
Druhý díl,
Třetí díl,
Čtvrtý díl,
Pátý díl,
Šestý díl,
Sedmý díl,
Osmý díl
Krystína se vrhla na zem a sklonila hlavu a chytla madam za nohu.Než stačila cokoliv říct madam ji odkopla a došla až ke mě.Bez slov jsem dostal takovou facku že se mi zatmělo před očima.Z ruky mě vypadla hořící cigareta na zem a mé vzpupné sebevědomí mizelo nenávratně pryč. Z barové židličky jsem se svezl dolů na nohy jak žok.Pleny mezi nohama nebyly zrovna to pravé ořechové pro mojí rovnováhu.
číst více
Před pár dny jsem si to po ránu vykračoval po jedné z hlavních tříd v Praze-Dejvicích, když vtom můj pohled spočinul na botách. Nebyly nijak vyjímečné, takové bílé, na docela vysokém podpadku, trošku vyšší, než bývají lodičky, ale na polovinu prosince asi dost nízké. Nebyly to žádné plesové boty, byly to obyčejné boty, jakých bych si na třiceti až čtyřicetileté ženě na ulici ani nevšimnul.
číst více
Třiadvacetiletá Linda Charltonová se blížila ke konci prvního roku svého působení jako profesorka dějin na Redmont School. Práci ve škole, kam nastoupila po absolvování pedagogické fakulty, dělala s radostí a byla presvědčena, že si zvolila to správné povolání. Mladá a atraktivní profesorka byla oblíbena mezi chlapci i děvčaty a měla schopnost předávat jim svoji lásku k dějepisu a jeho studiu.
číst více
To, čeho jsem se obával, se stalo skutečností. Přišel mi dopis od Jany, ve kterém mi dost striktně nařizovala, že si mám vzít týden dovolené a přijet na její chalupu. Nezajímalo ji, jak si to v práci i doma zařídím. Nemohl jsem s tím nic dělat, byl jsem povinen její přání splnit, protože jsem před několika měsíci prohrál sázku... Seznámil jsem se s ní na inzerát, máme oba stejné záliby a erotické představy a sny - totiž S/M. Vlastně jsme si jenom dopisovali, oba máme své rodiny, které nechceme rozbíjet.
číst více
Někdy v červenci jsem na internetu narazil na inzerát, v němž inzerentka hledala otroka na týden dovolené. Jen tak z legrace a ze zvědavosti jsem odepsal. Vyměnili jsme si pár emailů a ty mi tak rozproudily krev, že teď tu se žaludkem až v krku nervozitou sedím ve svém autě před jejím domem a čekám na ní, abych jí odvezl na její statek na venkově, kde jsem se zavázal být jí týden plně k dispozici.
číst více
Vlak překročil hranice se Slovenskem a za pár minut měl přijet do Bratislavy. Byl jsem celý rozechvělý. Bude mě čekat na nádraží, nebo nebude? Měl jsem být od úterka na výstavě v Brně, ale doma jsem řekl, že musím odjet už v neděli večer, aby se všechno stačilo připravit. A protože žena v neděli nebyla doma, vyjel jsem dřív, takže jsem mohl už večer přijíždět do cíle své cesty.
číst více
Svítá. Krvavě rudé slunce stoupá na obzor. První teplé paprsky probouzí ptáky, kteří svým zpěvem vítají nový letní den. Na silnici se začala objevovat první auta. V mnohých domech se probouzejí lidé, kteří pospíchají do zaměstnání, do školy, zkrátka tam, kdo kam musí.
Jedním z těchto lidí je i moje rozkošná devatenáctiletá dcerka. Ta, kterou mi před časem svěřil soud do péče po rozvodu, neboť ji moje žena obrovským způsobem zanedbávala a vůbec se nezajímala o to, jaký má naše dcerka prospěch ve škole, s kým se stýká, a podobně.
číst více