Muži chodí do nevěstinců, tak zvaných bordelů, velice často. Osobně znám mnoho mužů a drtivá většina z nich navštívila bordel alespoň jednou v životě. Tohoto faktu využívá trh, který je druhem těchto služeb naprosto přesycen, byť to skrývá pod různé názvy skryté pod rouškou tajemství. Opačně však nabídka zoufale chybí. Ženy by přece do veřejných domů nechodily, říká se. Nebo chodily? Myslím, že chodily, jen nemají kam!
číst více
Lebedil jsem si ve vaně plné horké vody a nechal jsem se unášet slastnými představami. Moje fantazie rozehrávala ty nejbizarnější situace plné násilí a sexu, ve kterých jsem samozřejmě hrál hlavní roli. Občas jsem lehce přejel prsty po svém vztyčeném přirození, které na jemný dotyk reagovalo vděčným zacukáním. Ze sladkého polosnění mě náhle vytrhl hlas mé ženy. "Nevíš, kdo se přehraboval v mojí skříni z prádlem?" slyšel jsem z ložnice.
číst více
.......Jak začít? jak napsat co se stalo? Nejlépe bude popsat vše bez příkras ,vše jak se situace a co po ní následovalo.
V době hluboké totality v tzv době normalizace, kdy každý musel pracovat ,kdy v nápravných zařízeních skončili i lidé kteří nechtěli mít nic s politikou, kdy za mřížemi skončili mladíci jen proto, že chtěli za železnou oponu se odehrál tento příběh, jenž Vám předkládám, není upravován zkrášlen, ani cenzurován a poznamenal mne na dlouho.
číst více
Čau, Jirko.""Nazdar, chlape marodná, tak co, ještě tě svrbí noha?""Hele vole, průser! Stala se mi taková nepříjemnost, teda ze začátku to byla příjemnost, ale pak noční můra…" Do detailu jsem Jirkovi do telefonu vylíčil, co se mi dnes dopoledne stalo. Mohl jsem si to dovolit, jsme skoro jako bráchové, chodili jsme spolu od první třídy i na průmyslovku, lítali spolu za holkama, zkrátka nejlepší kámoši.
číst více
Jednou odpoledne, zrovna jsem odcházel z práce, jsem dostal pozvánku od kamarádů na jednovečerní akcičku. Přivátal jsem to s radostí, protože už to bylo celkem dlouho co jsem něco takového podnikl a navíc oznámená sestava lidí předurčovala, že půjde o akci velice vydařenou.
Sraz byl domluvený na 20 hodinu v bytě Jany. Zrovna ho koupili s přítelem, prý taky dobrý týpek, a šlo o opravdu pěknou novostavbu v Brně. Spolu s nimi měla dorazit i Klára za což jsem byl více než rád.
číst více
Holky chvíli nechaly Marka, aby se doprohlížel, pak ho Karin plácla po zadku a řekla: „tak šup, šup, teď jdi pěkně do kuchyně a udělej nám kafe, všechny si to zasloužíme.“ Mark odešel a Karin s Lindou se mezi tím převlékly do svého prádla co měly na Karininých narozeninách. Mark měl co dělat, aby na podpatcích udržel rovnováhu a když přinesl kávu do pokoje a spatřil je tam jen v prádle, málem ji rozlil. Jakmile spolu kávu dopily, poslaly ho umýt nádobí.
číst více
Tři dny uběhly opravdu pomalu. Bylo to frustrující. Koule jsem měl nateklé k prasknutí a kvůli té hrozné klícce na péru jsem se nemohl „uvolnit". Musím se přiznat, že to byl opravdu zvláštní pocit. Klícka mě nutila neustále na K. myslet. Vlastně jsem sám sebe mučil. A ani postavit se mi kvůli klícce nemohl. Prostě už jsem se moc těšil ke K. a doufal jsem, že hned jak dorazí, mi klícku sundá.
číst více
Poznal jsem ho prostřednictvím jednoho specializovaného inzertního časopisu. Po několikaminutovém rozhovoru mě poručil, abych se šel osprchovat. Když jsem tak učinil, začal nejprve s prohlídkou těla, jako by si vybíral v obchodě nějakou věc. Pro jeho seanci prý musím být dokanale čistý, i ze vnitř. Lehl jsem si obkročmo na břicho na dlouhou dřevěnou lavici a on si mě začal připravovat.
číst více
Teploměr stoupající nad třicet stupňů ve stínu vyhnal mnoho lidí z domova i zaměstnání. Všichni se pak sešli na březích rybníků a bazénů a zdrželi se tam do pozdního večera. Ani pak se lidem nechtělo do rozpáleného města, bezcílně se procházeli ve stínů stromů. Když slunce začalo zapadat a na krajinu se začala snášet dostatečná tma, aby právě pod těmi stromy nebylo mnoho vidět, přišla výzva.
číst více
Teď je v práci, ale než odešel, řekl mi, ať začnu psát tenhle deník. Tak tu sedím a nevím, kde mám začít. Načrtla jsem velké písmeno H, abych nějak začala. Chci, abyste věděli, že píšu proto, že mi J nařídil, abych psala, ne proto, že bych si myslela, že by se někdo měl dozvědět, co se stalo dnes v noci.
číst více
