Někdo zvoní, jdeš otevřít …….otevíráš, já se na tebe nečekaně vrhám a s dlouhým polibkem tě tvrdě přirazím ke zdi. Nohou zabouchnu dveře, vezmu tě do náruče, odnesu k posteli, hodím tě na ni. Sednu si přes tebe, abys mi nemohla utéct, vytáhnu pouta a připoutám ti ruce k posteli. Chytnu tě po krkem a přiškrtím tě, aby jsi mlčela. Roztrhám ti halenku, servu z tebe kalhoty, strhnu podprsenku a kalhotky.
číst více
Byl krásný zářijový den. Slunce ještě zahřívalo vzduch doznívajícím létem, ale mírný vlahý vánek už do něj přinášel chladivé osvěžení. Listí na stromech pomalu zlátlo, ale obloha byla stále ještě jasně modrá jen s několika obláčky zvolna plujícími za obzor.
číst více
Konečne som mal úľavu pre moje unavené svaly a kĺby. Poriadne som si povystieral ruky a nohy a ľahol si pohodlne na válendu. Podarilo sa mi dokonca sňať aj povrazové nohavičky a tak ma teraz už nič netlačilo ani nedráždilo. V rohu miestnosti som si všimol malý stolík, stoličku a skrinku. Našiel som tam dostatok jedla a pitia. Keďže som cítil hlad a smäd dôkladne som sa posilnil. Cítil som, že mám konečne možnosť sa oslobodiť.
číst více
Ležel jsem skoro nahý, oblečený jen do tenkého bílého silonového dámského kombiné, na tvrdém dřevě a nemohl jsem se ani pohnout. Ruce v zápěstích byly stejně jako můj krk uvězněny v těsných otvorech masivní dřevěné desky, která byla sice rozpůlená a normálně by se dala odklopit, jenže k mojí smůle ji v poloze, ve které se právě nacházela, jistil pevný visací zámek, který byl protažen kovovými oky na jednom jejím konci.
číst více
Ahojte, volám sa Dominika, za dva týždne budem mať 16 a chcela by som vám týmto spôsobom opísať môj príbeh... teda ako to vlastne celé začalo. Ešte aby som vám trochu opísala svoj vzhľad som chudá, celkom nízka čiernovláska (prsia dvojky keďže to vás asi zaujíma najviac :P )
Bolo to necelý rok dozadu - mala som 15 asi 3 dni - a keďže som nemala šťastie a nenarodila som sa zrovna bohatým rodičom, začala som si veľmi aktívne hľadať nejakú brigádu.
číst více
Asi jsem se musela zbláznit. Ve svých padesáti letech jsem se líbala v tmavé chodbě u záchodků se svým o skoro 25 let mladším kolegou Alešem a dokonce jsem si nechala projíždět kundu jeho dlouhými prsty a vzdychala u toho jako puberťačka. Magdo, pojď ke mně domů, promilujeme celou noc, zítra si můžeme přispat. Jsem sice vdaná, ale s Honzou už sexuálně nežijeme víc jak rok a nebylo by to poprvé co bych netrávila noc doma.
číst více
"Auuuuu" ozvalo se místností. A za chvíli znovu. A tomuto dívčímu zaúpění, předcházelo tenké hvízdnutí. Byl to bič. U zdi, roztažené do X a vyčerpáním pověšené za vrchní část řetězů, se téměř bezvládně snažilo krčit dívčí tělo. Dívka měla na sobě cosi, co před časem připomínalo šaty. Teď to byly spíše cáry hader visící na jejím těle, kterými na některých místech prosakovala krev z čerstvých ran.
číst více
Jmenuji se Nicoletta. Tehdy když to začalo, bylo mi dvacet let. Rozešli jsme se spolu, ale v dobrém, šlo o to, že nám oběma něco chybělo. Určitě nešlo o sex, ten byl naprosto perfektní a navíc po tom zjištění, že máme společnou zálibu - úchylku. Sadomasochismus. Vždycky mě bolest tak trochu vzrušovala, ale až on mě naučil jí využít. Byl a stále je masochista. Věděla jsem, že musím od něj chtít pravidelná setkání, jen jemu v tomhle uvěřím, prozatím.
číst více
Chytila jsem ho za bradavku a vedla ho za ní nahého až do obýváku. Na podpatcích jsem byla skoro stejně vysoká jako on, tak jsem mu ji táhla trochu bolestivě dolů. Nebránil se, nemohl.
„Klekni si a mlč!,“ řekla jsem a pro zdůraznění ho za vlasy stáhla dolů. „Natáhni ruce víc před sebe a skloň hlavu!“ Udělal, co jsem chtěla, i když to se svázanými zápěstími bylo asi těžké. Odvázala jsem mu ruce od sebe, abych je mohla přivázat k nohám křesla. Klečel a tvářil se pokorně.
číst více
Uslyšela však : „Ostříhat na krátko!“ To bylo na dívku moc a vyskočila z křesla a chtěla utéct, ale neměla kam. Pozdě pochopila, že udělala hroznou chybu. Babice s nesrozumitelným hudráním zmizela, ale přítomní chlapi ji zkroutili ruce za záda a vlekli ji zpátky do sklepa. Přestože se vzpínala, neměla naději se ubránit jejich hrubé síle. Přivázali ji znovu ke stolu, ale břichem dolů. Pod pánev ji vsunuli obrovský polystyrénový válec, aby její zadek trčel vzhůru.
číst více
