Tento příběh vznikl úplnou náhodou, když jsem chodila na střední školu. Už delší dobu jsem si psala s jedním klukem, a jeden večer jsme nahodili, jak už to bývá téma o sexu. Napsal mi, že bychom to mohli dělat ve škole, já to brala jako srandu. Druhý den ve škole mi přišla SMS zpráva: „Pojď ke klučičím záchodům ve druhém patře“. Zrovna jsem měla volnou hodinu, tak jsem šla. Když jsem tam dorazila, tak se tak podivně usmívat, a hned mi bylo jasné, že včerejší téma bral vážně.
číst více
Byl konec školního roku a naše třída se domluvila, že se u jednoho kamaráda, který má docela bohatý rodiče, co zrovna nebudou doma, definitivně rozloučíme se základkou.
Sraz byl v pět odpoledne a protože bylo krásný počasí, rozlučková párty se konala venku. Bylo docela dost pití a tak netrvalo dlouho a kombinace sluníčka a alkoholu brzy udělala své. Většina spolužáků a spolužaček byla po chvilce dost pod parou a v náladě. Jak se blížil večer, někteřé odvážnější a uvolněnější spolužačky se už koupaly v bazénu nahoře bez a po vykoupání se už s horním dílem plavek nebo tričkem neobtěžovaly…
číst více
V prvním díle povídky byl uprchlý vězeň Charlie proměněn džinkou z kouzelné lampy v ženu. Dostal nejen tělo s eroticky neobyčejně citlivými intimními partiemi, ale také ženské myšlení a velice silnou sexuální touhu. Příběh končí ve chvíli, kdy k chatě, kde se Charlie, nyní už Carla, skrývá, přichází policie, která po něm pátrá.
číst více
Jednou, potom, co jsem týden chyběla, jsem měla dopisovat test z matematiky. Bylo po vyučování a my měli s panem profesorem sraz v prázdné třídě. Nebyl zrovna k zahození a sám to o sobě dobře věděl. Od té doby, co na školu přišel, odešly učitelky jedna po druhé na mateřskou. Možná jsem se trochu bála, nebo to byla spíš nervozita, ale vlastně jsem se těšila, že budu mít celou hodinu jeho pozornost jen pro sebe. Tehdy mi bylo 17 a jemu asi 28Vešla jsem do třídy a sedla si do lavice. Tahák nemělo cenu dělat, stejně jsem neměla ani tušení, z čeho se to psalo. .
číst více
Když Kristýna ulehla poprvé do manželského lože už si byla jistá, že ve výběru partnera na zbytek (jeho) života udělala chybu. Velkou chybu. Tak zaprvé, ten chlap smrděl. Nikdy předtím si toho nevšimla, nejspíš se před schůzkou s ní vždycky umyl. To dnes neudělal. Zadruhé, jeho tělo vypadalo jako ovesná kaše. Jeho povrch pokrývaly hrbolky, vředíky, rudé skvrny. A to si zatím svlékl jen košili. Opravdu nechtěla vědět, jak to bude pokračovat níž.
číst více
Všechen čas strávený čas s naším profesorem, tedy mým Jamesem, je úžasný, miluji jeho dotek a jenom když citím tu jeho neodolatelnou vůni, podlamují se mi stále kolena jako tehdy v třeťáku, když jsem ho viděla poprvé. Mrzí mě to, že se ke mně musí chovat ve škole chladně, prostě nesmí nic dávat najevo. Žárlím, holky se kolem něho pořád motají, není divu, když je tak úžasný! Každý den po škole jsme se někde sešli a byli jsme spolu, našim jsem říkala, že jsem s kámoškama.
číst více
Cítím, jak se mi pomalu zrychluje dech.Moje bradavky jsou vystouplé a já je svým dotykem levé ruky pomalu hladím.Má pravá ruka se také pomalu věnuje mé právě vyholené lasturce.Čím více se jí věnuje, tím více cítim, jak se ze mě snaží vytékat nepatrné množství oné tekutiny.Můj poštěváček se zvětšil a já si uvědomuji, že mé tělo si žádá o zasunutí prstů do uzké komokry.Vzdychám při každém nárazu mých dvou prstů zasunutých ve mě.
číst více
Otočila jsem se, zase se na mě koukal. Seděli jsme vedle sebe sami v poslední řadě v malém divadle a sledovali druhé ze tří dějství nepochopitelné hry. Ten kluk byl snad nejtuctovější ze všech. Mohl být stejně starý jako já a pořád se na mě díval. Zvedla jsem na něj obočí, usmál se. Usmála jsem se taky, ani nevím proč.
číst více
Je to už pár týdnů, co jsem byl u Madam Sáry na lekci, třetí…
První překvapení mě čekalo, hned když Madam otevřela dveře, latexová minisukně, korzet… Doslova jsem vyvalil oči, což ji rozesmálo. Další překvapení bylo při pozdravu, kromě obvyklého podání ruky i polibek na tvář…
číst více
Cesta.
Z deníku dospívajícího, aneb reálná povídka o cestě mladého jinocha za krásami moravských žen. Z etických důvodů jsou vynechány jakékoliv jména.
Psal se rok 1988. Bylo mi jedenáct let a já jsem seděl na zadním sedadle našeho Wartburgu a už asi hodinu jsem se strašně nudil. Vedle mě už seděla babička, klasická šestasedmdesátiletá moravská selka, otec řídil auto, maminka seděla vedle na sedadle spolujezdce.
číst více
