Podle skutečných událostí…
Jmenuji se Kateřina, ale říkejte mi Katko, nebo Káťo. Je to pár let, co jsem přišla na mojí zálibu zvanou „pantyhose encasement“. Dovedl mě k ní můj manžel, velký milovník silonek. To on mě poprvé poprosil o encasement a já se zprvu ošívala, ale dnes jsem na tom závislá také. Pokaždé když si dopřáváme sex, musím u toho být celá od hlavy až k patě oblečená do punčochových kalhot.
Co můj manžel netuší, je to, že si tuhle krásu dopřávám i mimo domov, pokaždé když přespávám v nějakém hotelu. Jako v tomhle příběhu.
Dorazila jsem do hotelu kolem osmé, maličko unavená ale ne zdaleka tak, abych neměla chutě. A těmi chutěmi nemyslím zrovna minibar nebo hotelovou službu. Dala jsem si rychlou sprchu, menší večeři a pak už jsem si večerní program vyhradila své zálibě. Z kufru jsem vytáhla pět krabiček s punčochovými kalhotami v provedení 40 DEN, lesklé a černé. Rozložila jsem si je po posteli a přemýšlela jaký encasement zvolit. Jedna vrstva na hlavu nebo dvě? Nakonec jsem se rozhodla pro variantu, při které se dvoje punčocháče oblékají křížem a máte tak na hlavě dvě vrstvy silonek.
Pomalu jsem připravila otvory na ruce a začala se soukat do lesklé černé látky, která mně okamžitě přivodila pocit blaha. Nasoukala jsem levou ruku do nohavice a prohlédla si, jak se změnila v tlapku. Francouzská manikúra krásně prosvítala skrz černý silon a já se začala hladit po holých prsou. Bradavky jsem měla krásně naběhlé a tvrdé. Když přes ně hladká tlapka přejela, ucítila jsem extatický pocit, v mojí hlavě se vždycky drážděním bradavek nahromadí krev a mě úplně brní mozek.
Už jsem zatoužila strčit si ruku do klína, ale potlačila jsem chtíč a pokračovala v oblékání. Pravou ruku jsem prostrčila dírkou, kterou jsem připravila v punčocháčích, a už jen zbývalo přetáhnout druhou nohavici přes hlavu a prsa. Silonky přejeli přes můj obličej a já se cítila skvěle. Hladká látka se mi lepila na tvář, moje rty se snažili prodrat se skrz a já propadala do stavu šílenství, toho krásného šílenství. To byla poslední kapka. Moje pravá ruka zmizela mezi nohama a tlapka střídavě přejížděla přes zdeformovanou tvář a tvrdé bradavky.
Moje pravá ruka si mezitím hrála s mojí broskvičkou. Nejdříve hlazení, dokud se neprokrvila, pak jsem si naslinila skrze silonky dva prsty a dráždění začalo. Pomalinku jsem si strčila prostředníček a prsteníček do kundičky a já se propadala do rozkoše. Hlava v silonovém sevření mi klouzala po hladkém povlečení, pravá ruka se nořila hlouběji a hlouběji a zalévala se šťávičkou. Levá tlapka se mezitím dotýkala tváře. Trvalo to nejspíš deset, možná patnáct minut, ale mě to přišlo jako roky. Zmítla jsem se v orgasmické křeči a můj dech se stále prohluboval s sílel. Nakonec jsem se neudržela a udělal něco, co doma nedělám, začala jsem sténat, až jsem slastně vykřikla.
Vytáhla jsem ruku z klína a začala jsem si jí otírat do silonu na tváři. Lepkavá silonka se tak stala ještě lepkavější.
Po krátké chvíli ležení a oddechování jsem se vrátila ke své transformaci do punčochové panenky. Tak mi občas říká můj manžel. Encasement je jako silonová kůže, jako by byl člověk tvořen tím krásným lesklým materiálem, který ho obklopuje. Natáhla jsem si punčocháče na nohy a vytáhla jsem si je až po prsa. Moje ruce se dotýkali mých nohou a bříška. Leskla jsem se, šustila jsem svým černým silonovým tělem, jak jsem se kroutila po posteli. Potom jsem vzala třetí punčocháče a provedla s nimi to samé, co s prvními, jen z druhé strany. Pravá ruka šla do nohavice a levá do předem vytvořeného otvoru. Nakonec druhá vrstva silonu přes mojí hlavu a prsa. Látka se přilepila na už vlhkou tvář v předchozí vrstvě a způsobilo to ve mně výbuch.
Nyní už celá ve své nové kůži jsem se prohlédla v zrcadle, které stálo v rohu místnosti. Uviděla jsem podivné stvoření, celé lesklé a černé, místo kůže silonky. Tvář zdeformovanou, ale rozeznatelnou. Cítila jsem se jako jiná bytost. Hladila jsem se všude. Dráždila bradavky pod silonem, svojí broskvičku zalitou šťávičkou, a hladila si nohy, bříško a tváře. Moje sténání začalo nanovo. Dýchala jsem skrze dvě vrstvy silonu, při každém jsem slyšela ten zvuk, jak vzduch procházel mikroskopickými otvory, které tvoří celistvou látku. Syčivé a chrčivé dýchání.
Rozkoš, která následovala byla nepopsatelná. Z mého klínu vytryskla horká sprška, moje ruce se snažili zachytit co nejvíce tekutiny, kterou následovně dopravovali do úst, skrytých v punčocháčích. Roztírali ji po tvářích, až byla látka na nich na skrz promočená. Dýchání stále více připomínalo chrčení a já se opět propadala do stavu šílenství. Poté jsem ztratila vědomí.
Když jsem se probrala, můj pohled padl na dvoje punčocháče, které leželi stále vedle mě. Co s nimi provedu? Stanulo mi v mysli.
Pokračování příště…