Máma mi umřela když mi bylo patnáct a táta mi asi za půl roku přivedl macechu. Jmenovala se Vlasta a trvala na tom, abych jí tykal.Nevím, kde na ní narazil, ale byla to taková tlustá megera co jí visely cecky až někam na břicho a s tátou šukala denně i několikrát a vůbec jí nevadilo, že já jsem ve svém pokoji a všechno slyším, protože její řev, který provázel jejich šoustání se prostě přeslechnout nedal. Ze začátku se snažil jí táta krotit, ale nakonec podlehl. Každou chvíli, když nebyl táta doma schválně kolem mne kroužila polonahá a myslela snad, že mne tím svým sádelnatým tělem vzruší. Na šukání byla asi jednička, ale aby občas uvařila teplou večeři, to ne.
číst více
Jeden z tých ďalších uponáhľaných dní v práci. Ranné vstávanie, káva, stres, nefungujúci počítač. Potom večer prísť domov, najesť sa a odpadnúť únavou do postele. A takto to ide stále dokola. Stereotyp dnešnej doby, ktorý tvorí celosvetový ideál úspešného, múdreho a pracujúceho človeka. Bohužiaľ z ľudí sa tak stávajú stroje, neustále žijúce v strese a smútku. Aj keď mám len 24 rokov a začala som pracovať pre jednu istú nemenovanú firmu len nedávno, tak už mi to začína pekne liezť na nervy.
číst více
Ahoj, jmenuju se Petr a je mi 14. Kdybyste odemě chtěli víc povídek, vyhledejte číslo 11298 . Tato povídka se zkutečné stala a tak jsem přišel o panictví.
Měl jsem oslavu narozenin, zkloubenou s oslavou narozenim mého pradědy. Bylo nás tam fakt hodně, ale náctiletí jen tři, a navíc jsem z nich byl nejmladší. Ti ostatní byly dvě holky, které jsem předtím ještě neviděl, 16 a 18 let. Byly moc hezké.
číst více
S Helenou jsme prošukaly celý víkend a v neděli večer jsme se dohodly, že o našem vztahu řeknu doma. Začínaly prázdniny, přijali mě na vejšku a byla na to vhodná chvíle. Mamka nevěděla, že jsem lesbička, ale říkala jsem si, že jsem koneckonců dospělá a i kdyby proti tomu něco měla, budu bydlet u Heleny a nějaké peníze si vedle studia taky vydělám.
Mamku moje přiznání šokovalo. Vůbec nechápala, jak to, že jsem jí o tom neřekla dřív?
číst více
Bylo pondělní ráno. Venku svítilo slunce, zpívaly sýkory a vítr probíhal mezi větvemi stromů... Bylo to skoro kouzelné ráno...
Ten den šla Mia do šéfovy kanceláře o něco později, než obvykle. Šéf James Parker měl pracovnu spojenou s ložnicí, protože...no - on říkal, že nemá čas dojíždět domů za manželkou, ale celá budova věděla, že si tam James vodí milenky, popřípadě si tam zavolá nějakou šlapku, do který to potom celou noc buší. Mia doufala, že šéf je...prostě že není uvnitř.
číst více
Vždycky jsem byla paf do našeho profesora zeměpisu, je to krásný, mladý muž s vysportovaným tělem a myslím, že moje signály už pochytil, na jeho hodinách se na mě pořád usmívá a dívá se na mě, ale nikdy jsem to nevnímala vážně. Na druhé pololetí jsme ho dostali z tělocviku a oproti zeměpisu to rozhodně není moje kolej. Po naší předposlední hodině za celý školní rok mě na chodbě zastavil a zeptal se mě, jestli je ještě někdo v šatně.
číst více
Moje heboučká, rozkošná Mango!!! Ach Ty moje mazlivé, milováním vonící pokušení z nejtajnějších snů!!
Miluju Tě. Nekonečně víc než život. ~~~~~~~~~–=O=–~~~~~~~~ ~ Už od první chvíle, kdy se naše cestičky života zavinuly jedna do druhé, začal mít život zase svůj ztracený smysl. Zacinkala jsi na okno mého nočního království jako paprsek naděje a svou líbeznou krásou jsi zastínila vše, co bylo dřív…
číst více
Je to asi rok zpátky jsem chodila s nejlepším kámošem mýho bráchy.
Mě bylo 17 a jemu 18 a půl.Já jsem špin. blondýnka s modrýma očima a 165 cm.
Kuba byl a furt je brunet a tmavě hnědýma očima menší trochu silnější postavou, ale hrozně roztomilej.
Jednou, když naši odjeli na pracovní cestu do Francie, jsme byli u nás. Já, Lukáš(bratr) a můj kluk, tak jsme koukali na jeden film. Samozřejmě nejsme děti, tak jsme zvolily trochu opepřené téma.
Já ležela hlavou opřená na břiše a brácha si lehnul vedle nás.
číst více
Ahoj. Jmenuji se Lucka a chtěla bych Vám povědět můj příběh. Když mi bylo dvanáct, moji rodiče se rozvedli a já zůstala sama s maminkou.
Táta od nás tehdy odešel a už se nikdy neukázal. Samozřejmě, že nám nikdy neposlal ani korunu a tak jsme to s maminkou měly moc těžký. Teda ani před tím jsme se neměly moc dobře, ale pořád je lepší žít z dvou platů, než z jednoho. Musím ale zdůraznit, že jsem, díky mamince, pokaždé chodila slušně oblečená!
číst více
Vylezla jsem z koupelny jen v bílých kalhotkách a tričku, jdu si do kuchyně pro nějakou lehkou večeři. Procházím přes obývák, kde o tři roky starší, 19ti letej, brácha kouká na televizi.
"Teda ségra, jsem si nevšiml, že máš tak hezkej zadek", řekl a lehce mě přes něj plácl.
"Au", řekla jsem s úsměvem na tváři.
číst více
