Od návštěvy pojišťovací agentky uplynuly dva dny, tedy spíše dvě noci. Čekal jsem na ní marně, už se neobjevila, ač jsem čekal každý večer, zda se alespoň neozve. Měl jsem jen datum na vizitce, které slibovalo další setkání za pár dnů. Uplynul víkend, přišel nedělní večer. Poslední večer, kdy se člověk může trošku vyspat, aby přežil následující pracovní týden.
číst více
Bola sobota ráno. Do izby mi cez závesy presvitali slnečné lúče. S veľkým zívnutím som sa zdvihla a pozrela som na hodinky. Bolo niečo po 9. hodine. Unavene som vyšla z postele a zamierila som do kuchyne.Spravila som si silnú kávu a k tomu som si dala nejaké keksy. V dome bolo nezvyčajné ticho,dokonca až také, že by som ho nazvala ,,tichom pred búrkou”.
číst více
Ve svých 14ti letech jsem byla brutálně znásilněna svým opilým nevlastním otcem a dokonce do obou mých dírek. Když ho pak nepodmínečně odsoudili dávala vinu máma mě, že prý jsem se před ním předváděla. Proto jsem raději odešla do učení , kde jsem mohla být na internátu. Na pokoji jsme celé 3 roky byla s Jitkou, která mne jednou v noci přistihla jak se ukájím tím největším robertkem jakého jsem sehnala.
číst více
Rok 2206. Kdybych vyšel na ulici, mohl bych mít žen, kolik budu chtít. Nemůžu. Mezi ženami by se strhla hysterie. Navíc z nařízení vlády těch málo mužů, co na planetě zbylo, musí v zájmu zachování lidstva 2 x týdně na pravidelné odběry semene a plýtvání spermatem při pohlavním styku je tvrdě trestáno. I když je odsemeňovací procedura moc příjemná, přece jen opravdový sex to nahradit nemůže. Tedy alespoň myslím, nikdy jsem ho nezažil.
číst více
Ležím na pláži u vody, opaluji své svalnaté tělo, když slyším, no to jsou svaly, jen jestli i pod těmi slipy je pořádný sval, otevřu oči a vidím dvě krásné blondýnky jak se smějí, nedám se zaskočit, a říkám jestli se chtějí podívat, kývají hlavou že pokud by to stálo za to tak nejen to, zvu je aby si přilehly, neváhají ani chvilku, a mám každou z jedné strany, už mi rejdí rukama v rozkroku, a zkoumají mého čůráka, ten hned reaguje, a napíná moje tanga k prasknutí,
číst více
Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
Teď se nehýbej, jinak tě to bude bolet, upozornil ji neznámý měkce a přihladil jí za ucho pramen vlasů. Hanka sebou škubla a zasténala přes hedvábný roubík. Její snažení však vyznělo do ztracena. Bylo tvrdě potlačeno pevnými pouty, která jí svírala zápěstí a zdvihala ruce vysoko nahoru.
Ozvalo se rychle cvaknutí nůžek. V Hance se napjal každičký sval.
Než si stačila něco pořádně uvědomit, už se jí napínala látka na těle a vzápětí opět povolila. Po kůži jí sklouzla rozpůlená blůzka.
číst více
Paráda, tak jsem se tenhle tejden stihla po odpolednech jen tak poflakovat po obchodech a zavítala jsem taky do mýho oblíbenýho ‘Spodního prádla’, a co by člověk netušil… čekal tam na mě krásnej (pro mě dosud naprosto neznámej) úlovek! Když jsem vešla, tak kromě stálýho doprodeje miniaturních bikin zas nic tak novýho, ale co mě zaujalo, byl nějakej novej věšák v rohu. Pokud jsem si dobře pamatovala, tak tam minule ještě nestál.
číst více
Dovolenou jsme tak jako většina čechů trávili se známými v chorvatsku.Moje holka Simona a kamarád Petr se svojí přítelkyní Lenkou.Všichni čtyři jsme se dobře znali, a tak naše první společná dovolená probíhala tak jak má.Přes den koupání v moři a večer dlouhé vysedávání na terase a popíjení něčeho dobrého.Zvlášt my dva s Petrem máme alkohol rádi a tak holky byli vždy dřív v posteli.
Poslední den,ale ženská polovina osazenstva zavelela,že dnes to bude jinak a oni si to užijí,až do rána.To ještě nikdo netušil,že to tak doslova bude.
číst více
„Už to přichází! Dělej, kurňa, dělej, Aneto tak kruci dělej!“, řval na mě Vlado. Ze středu ke kraji jezdil těžkými dlouhými závěsy, které normálně každý večer zakrývaly delší prosklenou stěnu obýváku, a přitom skučel jak divokej pes. Venku se strhávalo na obrovskou bouřku, všude se setmělo a v kuchyni u linky mi blikavě skomíralo světlo. Ve vzduchu bylo cítit vlhko a nepříjemné napětí, z kterého mi běhal mráz po zádech. A z Vlada mi běhal taky.
číst více
