Když jsme s Katkou vyjížděli, svítilo ještě sluníčko. Teď však jsme se ve svižném tempu řítili po úzké cestičce podél řeky domů před blížící se bouřkou. Vlevo sráz dolů vpravo stoupák nahoru a všude stromy. Katka najednou brzdí, pokládá kolo a sundává až pod kolena cyklistické kalhoty. Je naostro. Zlatavá voda stříká proudem, ještě než dřepne. S velkou úlevou oddechuje.
číst více
Stála u zastávky autobusu naprosto přesně v půl, jak jsme se domluvili. Vždycky byla přesná.
Krátce střižené blonďaté vlásky jí svítí už z dálky, bílé nebo spíš světlé tričko, přiléhavé džíny, přesně kopírující perfektně vymodelovaná pevná stehna a kulatou sexy prdelku, ani malou, ani velkou, tak akorát, každou půlku do jedné dlaně. Vlastně trošku taková méně nápadná Barbie. Andělská, skoro nevinná tvářička a modrá kukadla. Jenom ty kozy mohla mít trochu větší.
číst více
František se probudil do krásného dne. Jeho žena Pavla, trávila víkend na povinném školení, a tak přemýšlel, co bude dělat. Půjde na pivo? Nebo raději zvolí zajímavý hokejový zápas? Z myšlenek jej náhle vytrhl telefon. Volala mu jeho tchýně Eva. Zvedl ho a hned uslyšel její sladký a veselý hlásek:
„Ahoj Franto, co děláš?“
„Právě se probouzím, potřebujete něco, Evy?“
číst více
Ahoj, po delší době dávám další díl k přečtení. Musím se přiznat, že inspirace na tuto povídku přišla od jednoho z Vás, čtenářů, proto pokud budete mít nějaké nápady, rozhodně mi dejte vědět (laura147258369@seznam.cz). Vaše Laura
Začal nám druhý týden prázdnin, od kterých jsem čekal opravdu hodně. Je to už několik dní, co jsem poznal svoje vlastní sestry v úplně novém světle. Náhodně jsem zjistil, že všechny tři (Kamila, Denisa, Eva) jsou tak trochu nymfomanky, které navíc strašně vzrušuje incest.
číst více
"Za deset minut jsem u tebe zlato" Super! Okamžitě jsem letěla do sprchy, mydlila se, myla se a hlavně si holila svojí broskvičku,aby byla krásně hlaďounká. V rekordním čase jsem se osušila a šla se oblíknout. Na nahé tělo jsem si natáhla džíny, šlo to ztuha, byla jsem ještě trochu mokrá a rukou jsem si zajela do lasturky, jen tak, olízla si prst a mlaskla. Dneska to bude parádní námrd! Ještě tílko, honem obout a letěla jsem dolů před dům.
číst více
Mená používam aké používam, ale s pôvodným príbehom nemajú nič spoločné, ide len o urýchlenie popisu a vzhľadu, keď sa človek osloví Ginny, alebo Hermiona, väčšina ľudí vďaka filmom príde na um tá istá predstava a i keď viem, že v písaných príbehoch je lepšie, keď si každý spraví svoju predstavu. Ja nerada vymýšlam mená a ešte menej dlhé popisy o veľkosti pŕs a podobne. Zase vás prosím, aby ste mi názory písali na mail ginny@centrum.sk
číst více
„Miláčku! Jsem doma!“ Zavolal na ní hned od dveří ale nedostal žádnou odpověď. Zavřel dveře nohou, protože obě ruce měl plné a naučeným pohybem si zul boty. Velkou papírovou krabici, kterou nesl s sebou, postavil na chodbě na podlahu a protáhl se do kuchyně.
„Zuzanko, už jsem tady!“ Zopakoval ještě jednou, ale opět nepřišla žádná reakce. Kuchyně byla prázdná. Tedy až na nenačatý jablečný dort prostřený přesně uprostřed jídelního stolu.
číst více
Ondřej kouřil cigaretu a díval se z okna. Praha se pomalu probouzela do nového letního dne. Přitom, jak se díval na ulici, ho to zase přepadlo. Do teď mu bylo dobře. Nepřipouštěl si svou situaci. Střídal jednu děvku za druhou, někdy dvě najednou, a teď byl pomalu konec. Čekal na poslední a pak? Pak půjde kam? Už neměl domov. nahrnuly se mu slzy do očí. Cigareta mu už nechutnala. Musel od toho okna odejít a zatáhnou červenou záclonu.
číst více
Story XVI – Hrátky s medem
laura147258369@seznam.cz
Osud si s námi všelijak zahrává. Někdy stačí jedna chvíle a celý život se nám může převrátit naruby. A všechno, na co jsme byli zvyklí, detaily každodenního života, kterým jsme si dlouho přivykali, se nám najednou změní. Ve většině případů to bývá spíše smutná událost, jako něčí smrt. Ale životní obraty mohou souviset i s něčím jiným, něčím šťastnějším. Třeba můj osobní případ.
číst více
Boyd byl vždycky můj dobrý kámoš, chodila jsem s ním jak do školky, tak i na základku a střední. Po maturitě se ale naše cesty rozešly, až do té doby, než jsem ho spatřila na titulní stránce časopisu za výlohou.
Nemohla jsem uvěřit, že je to opravdu on, zírala jsem na magazín přes sklo asi 10 minut a prohlížela všechny nádherné detaily jeho těla.
číst více
