Ahoj,jmenuji se Klára a je mi 19 let.
Povím vám o mém poprvé v 16 letech :)
Jeli jsme s mým kamarádem cyklostezku ale asi po 2 kilometrech
vypadalo že bude pršet. Tak jsme rychle jeli do hájovny, můj kamarád chodil na hony, takže měl klíče. Vlezly jsme dovnitř a sundavali zmáčené oblečení.
Viděl mě v podprsence a pak i nahou, trošku sem se stiděla, jemu se postavil a on dělal že sem si toho nevšimla. Tak sem ho pohladila po péru a najednou mu stvrdul.
číst více
Ahojte, volám sa Dominika, za dva týždne budem mať 16 a chcela by som vám týmto spôsobom opísať môj príbeh... teda ako to vlastne celé začalo. Ešte aby som vám trochu opísala svoj vzhľad som chudá, celkom nízka čiernovláska (prsia dvojky keďže to vás asi zaujíma najviac :P )
Bolo to necelý rok dozadu - mala som 15 asi 3 dni - a keďže som nemala šťastie a nenarodila som sa zrovna bohatým rodičom, začala som si veľmi aktívne hľadať nejakú brigádu.
číst více
Jedu na kole a jsem vcelku už dost unaven a proto využívám možnosti zastavit se u vodní nádrže, která se náhle objevila v lese přede mnou. Opírám kolo o lavičku, která je na břehu. Je pěkně teplo a já si sundávám boty, abych si ochladil nohy ve vodě. Odpočívám. Náhle můj zrak zaregistruje pohyb - další cyklista, který se blíží z druhé strany. A ona to je cyklistka! Zastavuje a opírá své kolo o strom u břehu. Jsem trochu v zákrytu, ale přes větve vidím, jak si sundává nejen boty…
číst více
Já a můj strýc.
Jmenuji se Petr a je mi 20 let. Jelikož máme několika bytový dům, přistěhoval se k nám do podkrovní mansardy strýček Libor. Liborovi je okolo 40 let, vysoký blonďák s modrýma očima neskutečným smyslem pro humor. Celá rodina byla ráda že se k nám nastěhoval, po nepodařeném manželství. Já jsem již dostudoval a na VŠ jsem nešel, tudíž jsem měl spoustu volného času. Dopoledne jsem pracoval v rodinné firmě a odpoledne relaxoval na zahradě. Nikdy by mě nenapadlo co zažiji.
číst více
Síla myšlenky, část 2.
V.
Návštěva
Druhý den ráno jsem se dozvěděl od sestřičky, která měla denní službu, že Jana onemocněla, nic vážného, nějaká chřipka či co. Jen se omlouvá, že svůj slib musí odložit. Při tom, jak to říkala, bylo zřejmé, že moc dobře ví, o jaký SLIB šlo.
Najednou znovu ten hlas v hlavě: „Kdyby chtěl, klidně bych Janu zastoupila, ale teď přes den to asi stejně nepůjde. Holky z noční vyprávěly úplné romány. Škoda…“
číst více
„Prosím, ušetřete mne! Zaplatím vám, kolik budete chtít, jen mne nechte jít!!“ byla její poslední zoufalá slova, která mohla vyřknout. Peníze ale nebyly to, co její únosce v tu chvíli zajímalo. V příštím okamžiku jí jeden z chlapů stojících kolem ní vrazil svůj mohutný úd do pusy. Vytryskly jí slzy ponížení a měla strach, že se zadusí, protože muž byl naprosto bezohledný a okamžitě jí začal strkat péro hluboko do krku.
číst více
O víkendu jsem to s klukama přehnal na oslavě našeho vítězného zápasu, aby taky ne, vždyť jsme už 4 zápasy po sobě prohráli. Má polovička to nesla ale hůř, a taky mi to dala pěkně sežrat. Vůbec se mnou nemluvila... V úterý se sprchovala a já lačně sledoval, jak vyšla ze sprchy, byla celá upravená,oholená a mazala se tělovým mlékem. Sledoval jsem, co to doma mám za poklad, jak má krásně velký prsa, blond vlasy a když se otočila a ohnula se, cítil jsem, že mám co dělat, abych jí ho nevrazil hned do lasturky.
číst více
Síla myšlenky, část 4.
XI.
Sousedská návštěva
Moje úvahy přerušil zvonek u dveří. Před nimi stála Adélka a musím uznat, že se udělala neskutečně krásná. Dráždivá vůně to jen podtrhla.
„Tak pojď dál, už tě čekáme,“ ustoupil jsem stranou, aby mohla projít. I když myslím, že předsíň je dost široká, přesto se o mě laškovně otřela a rukou jakoby omylem přejela přes můj rozkrok. Z výrazu její tváře bylo vidět, že test dopadl dobře.
číst více
Přišla jsem domů, odhodila tašku a prošla domem rovnou na zahradu.
„Co bylo ve škole?“ zeptala se máma. Ležela nahá na trávě a slunila se.
„Nic…“ houkla jsem a už si stahovala tričko.
„Jako obvykle,“ usmála se máma.
Dnes bylo takové vedro!
Stáhla jsem ze sebe džíny, odhodila podprsenku a jediným pohybem stáhla kalhotky až ke kotníkům. Vesele jsem je odkopla. Konečně jsem se cítila svobodná. Skočila jsem do vody.
číst více
Otvorila som oči. Bolo ráno, 28. februára 2014 a ja som ležala v posteli zahádzaná perinami. Prvé, čo mi preletelo hlavou bolo, že dneska podvečer bude oslava. Takže z toho vyplýva, že musím vybaviť ešte kopu vecí. Vyliezla som z postele a išla som raňajkovať. Potom som robila typické babské úpravy pred oslavou, ako je umyť sa, vybrať šaty, nalakovať nechty,...O 2 poobede som bola strašne unavená, tak som si išla ešte nachvíľu zdriemnuť.
číst více