Přišla jsem domů, odhodila tašku a prošla domem rovnou na zahradu.
„Co bylo ve škole?“ zeptala se máma. Ležela nahá na trávě a slunila se.
„Nic…“ houkla jsem a už si stahovala tričko.
„Jako obvykle,“ usmála se máma.
Dnes bylo takové vedro!
Stáhla jsem ze sebe džíny, odhodila podprsenku a jediným pohybem stáhla kalhotky až ke kotníkům. Vesele jsem je odkopla. Konečně jsem se cítila svobodná. Skočila jsem do vody.
číst více
Otvorila som oči. Bolo ráno, 28. februára 2014 a ja som ležala v posteli zahádzaná perinami. Prvé, čo mi preletelo hlavou bolo, že dneska podvečer bude oslava. Takže z toho vyplýva, že musím vybaviť ešte kopu vecí. Vyliezla som z postele a išla som raňajkovať. Potom som robila typické babské úpravy pred oslavou, ako je umyť sa, vybrať šaty, nalakovať nechty,...O 2 poobede som bola strašne unavená, tak som si išla ešte nachvíľu zdriemnuť.
číst více
Míša. Krásná holka, co mě vždycky ohromně fascinovala. Pro mnohé možná nenápadná a všední, ale tahle drobná, pod uši střižená blondýnka, s tělem, dalo by se říct až malé holky, ve mně vzbuzovala cosi nevysvětlitelného. Odjakživa na ní bylo něco zvláštního a tajemného, ale nikdy jsem nemohl přijít na to co. Tedy „nikdy“ - až do jednoho horkého letního večera a právě o tom jsem Vám chtěl povědět.
číst více
I pod tak ledovou vodou mnou projela vlna horka a vzrušení. Za chvíli nedostatkem vzduchu omdlí a on má ještě tolik síly mě tu připravovat o soustředění.. Chytila jsem jeho tvář do obou rukou, pootočila jsem se a vypustila mu do úst trochu vzduchu. Teď už konečně pochopil. I přes ledovou vodu se zarděl a vyšel mi vstříc. Chvíli jsme skrz sebe dýchali a když jsem myslela, že už je bezpečné vyplavat, odtrhla jsem se od jeho těla a zamířila k hladině jezera.
číst více
Všechno se to odehrálo jednoho krásného dne na konci týdne. Byli jsme s přítelkyní spolu asi 2 týdny, na ten večer kdy jsem poprvé u ní přespal, asi jen tak nezapomenu. Začalo to pohodově a nevině, po dlouhé škole sem se dostal domu až kolem 5 hodiny odpoledne, skočil jsem do sprchy a řádně se omyl a oholil. Hodil jsem do sebe ještě jídlo a utíkal za přítelkyní. Došel jsem až ke vchodu kde už na mě čekala s otevřenou náručí.
číst více
Než započnu své vyprávění, měli byste vědět, že tato historka se skutečně stala. Bylo to v srpnu roku 2011 v Berouně. Tenkrát mi bylo 22 let. Bohužel jsem tento příběh nemohl říct nikomu, kdo mě zná. Tak se s ním alespoň anonymně podělím s Vámi.
Objetím a něžným polibkem jsem se s ní rozloučil na letišti a vracel se zpátky k autu. Moje přítelkyně Lenka odlétala na módní přehlídku do Milána.
číst více
Je šest ráno. Vstávám. Nuceně. Jdu vykonat potřebu na onu místnost a přemýšlím, co mám dnes v plánu. Nic. Dnes je jeden ze vzácných dnů, co mohu jen tak ležet a nic nedělat, jen se válet. Asi si pustím nějakou hudbu a budu rozjímat. U hudby se dobře přemýšlí, ale i usíná. Ještě zkontrolovat mobil , zda tam nemám nějaké sms zprávy, nepřijaté hovory a vypnu ho, aby nikdo nerušil. Jdu se podívat do ledničky, zda tam je něco rychlého na zub. Nic. No jasně, taky kdo by mi nakoupil.
číst více
Zrovna obracel maso na pánvičce a s rozkoší sledoval, jak krásně mění barvu, když na poličce začal kvílet a poskakovat mobil. Se sakrováním odstavil pánev, maso dal na talíř a šoural se pro mobil. „Karel, no jo, co zase chce ten otrava?“ bručel a pak se ohlásil. „Co děláš tento týden, máš nějaký plán?“ zavřeštěl z mobilu Karlův hlas.“Mám dovolenou, to přece víš“ namítl. „Tak vopucuj kolo a pojedeš s námi do Jižních Čech, je nás lichý počet, tak to musíš doplnit“ nařizoval.
číst více
Ahoj, tady je zase Honza. Furt je mi dvanáct, ale rozdíl oproti minule je, že už nejsem panic. Ale to vy vlastně víte :) Budu vám vyprávět takové volné pokračování mého předchozího příběhu. To jsme takhle byli s naší třídou v sedmičce na lyžáku. Jeli jsme tam téměř všichni, takže samozřejmě i Zuzka. Ohromně jsme se na to samozřejmě těšili, všichni. Hlavně ale my dva. Od toho zážitku, co jsem popisoval minule, jsme spolu nešukali, takže jsem tak trochu doufal, že bych snad během tohoto týdne mohl zase zasunout.
číst více
V živote som nedostal výprask, asi preto ma zaujal inzerát, sľubujúci skutočný otcovský výprask za zlé vysvedčenie.
V deň vysvedčenia sa dostavíš s vysvedčením o 15,00 na adrese..........zneli pokyny......
Hľadám spomínanú adresu medzi vilkami, konečne som tu, teším sa od zvedavosti no súčasne sa aj bojím, pri zvončeku váham. Stláčam zvonček, ozve sa bzučiak, vchádzam do dvora.
číst více