Takže Chlapi, je mi potěšením vám tady teď něco vyprávět. Těšte se! Myslím, že až tohle dočtete do konce, budete mi moje orgie s jednou pořádnou babou fakt závidět. Ale věřte mi, že kvůli tomu si tady hubu netřepim. To bych neměl zapotřebí. Rozhodně se neukájím něčí závistí, ukájím se úplně jinejma věcma…haha. Takže ještě jednou pánové, jde hlavně vo to, aby se vám při tom čtení fakt sexuálně přeprogramoval mozek, nažhavilo přirození a vztyčila vaše bazuka! Fuckýři, čtěte opravdu pozorně, je to v zájmu zachování mužnosti, hrdosti, pýchavosti či jebavosti, erekce a taky v rámci zachování druhu!
číst více
Jsem to snad neměl půl roku nebo co, nadrbanej jsem až hanba a chvílema se mi už dělaj mrákoty před očima, např. když spatřím nějakou pořádnou babu. Hlavně přes den, v práci, když kolem projde Julie, zastaví se Markéta, tak to jsem kolikrát jak na trní. Bych ho snad ze zoufalství strkal i mezi matračky, cokoliv (!), co by mi aspoň na chvilku pomohlo zbavit se toho hroznýho přetlaku. A já vám vážení povím, proč tohle kurva vzniklo!
číst více
Dejchala jsem zhluboka a dost nahlas. Studenej vzduch se mi zařezával do plic. Bylo hodně brzy ráno, většina lidí ještě spala a ulice byly vesměs prázdný. Měla jsem na sobě jen jemný sportovní spodní prádlo, plátěný botky a top se sukýnkou těsně pod zadek. Vlasy jsem si za běhu rychle svazovala do drdolu. V ruce jsem svírala klíč od tělocvičny s takovou nedočkavostí, že se mi až potila ruka.
číst více
Po dlouhé době mne kamarádka vytáhla k dalším známým na chatu, že tam bude veselo u ohně a spousta dobrých lidí. Měla pravdu, bylo tam plno, hráli a zpívali, popíjelo se snad vše co teče. Já byla už unavena a tak mne uložili v jedný malý místnosti a prohlásili, že se neví s kým se probudím, protože si údajně každej lehne tam, kde je místo. V ten moment mi to vůbec nevadilo, jistě, dlouhá cesta, trocha pití, vidina spánku a zábrany jsou ty tam.
číst více
Jednoho dne se mi postavil a já nevěděl, co s tím. Trvalo mi to teda dost dlouho, než jsem pochopil co a jak, ale ke konci puberty už jsem byl docela zkušenej „honič“. Teda – ne že bych se nějak srovnával s kámošema, nějak na žádnou soutěž nebo srovnávání nenastala vhodná situace, ale já byl prostě od tý doby takhle spokojenej. Bylo to taky o hodně lepší než nějaký poluce během snů o úlevě při močení do pisoáru a podobných hovadinách, které mi produkoval můj nadrbanej, a zároveň stále úplně nepoučenej mozek.
číst více
Radka s Květuš se jednoho jarního jitra sešly a rozhodly se, že se projdou a zajdou si lesem na nedalekou mýtinu natrhat petrklíče. Obě měly rády na stole čerstvou kytičku drobných žlutých kvítků, připadalo jim to naivně romantické a jaksi to evokovalo prostředí domova. Když už jsme u té naivity, ani Radka, ani Květa zrovna moc rozumu nepobraly.
číst více
Každý trenér vám řekne, že trénovat ženské je mnohem náročnější než trénovat muže. Nikdy nevíte jistě na čem jste a metody, které dnes zabíraly nemusí už zítra fungovat. Ale trénování žen má i své světlé stránky. Holky jsou bezprostřednější, spontánnější a hlavně hezčí. Není nad pohled na správně vysportované ženské tělo.
číst více
Povídalo se, že někde v tom skalním systému v docela známé turistické destinaci se nachází složitý jeskynní systém. Na tom by nebylo nic divného, kdyby v pověstech o jeskyních nefigurovaly také dost tajemné aspekty. Pamětníci většinou s děsem odvraceli hlavy, jen málokdo z nich byl ochoten mluvit – prý tam dokonce šlo o čáry, démony a jakési vysávače duše i těla.
číst více
"Svleč se!" Řekla jsem chladně. Náhle uprostřed rozhovoru o krásách šumavské přírody.
"Teď?" Vyhrknul a úplně sebou škubnul.
Ještě chladněji a mnohem tišeji jsem zopakovala. "Svleč se!"
Jirkův okouzlující sebejistý úsměv se pomalu měnil v dětsky bezbranný a dychtivě očekávající. I držení těla, gesta byly úplně jiné, jako by se zároveň narovnal a zároveň stáhnul. Milovala jsem tyhle změny.
číst více
Žil jsem jednu dobu jako nějakej poustevník-prasák, sám v bytě 3+KK, poslední pihovatá Máňa mi utekla asi před 10 měsícema, takže si umíte představit, jak to mohlo u mě doma vypadat. Jsem typickej Chlap, na ženský práce v domácnosti seru a donutí mě je udělat jen maximální ohrožení života. Práce mě nebavila ani za mák, bral jsem ji jak nejhnusnější nutný zlo na zemi, a jediný, co mě ještě trochu bavilo, byla moje skromná posilovnička, kterou jsem si od jednoho dne bez nějakýho většího plánování začal zřizovat v bejvalý mrdací ložnici.
číst více
