Potřásla jsem mu rukou, abych mu popřála k jeho narozeninám, naklonila se k němu a dala mu lehkou pusu na tvář. Najednou jsem cítila, jak se ve zlomku sekundy jeho ruka přesunula na moje záda a přitáhla mě. Byla jsem teď tváří přímo proti němu a vpíjela se do jeho očí. Na nic nečekal a začal mě líbat. Snažila jsem se bránit, ale držel mě tak pevně, že jsem se nemohla ani hnout a jeho jazyk byl tak hluboko v mých ústech, že mi bránil vydat jedinou hlásku.
číst více
Blanka se labužnicky na posteli protáhla, pohladila prostěradlo a tělem jí proběhlo známé mrazení. Pohladila si bradavky, které se ihned vztyčily Druhou rukou zajela mezi stydké pysky, rýhou pomalu projela od poštěváčku až k řitnímu otvoru a zase zpět a pak si položila ruku na obličej.
číst více
Právě jsem se vrátil z nádraží, kde jsem byl vyprovodit manželku Zuzanu a naše dvě ratolesti. Odjížděli na celý měsíc ke tchýni na dovolenou. Blahořečil jsem svému šéfovi, který mi zatím z naléhavých pracovních důvodů dovolenou neumožnil, protože měsíc galejí u tchýně mi naháněl hrůzu. Měsíc svobody a volnosti ! Co víc bych si ještě mohl přát ? Možná nějakou pěknou kočičku k pomuchlání, ale to musím počkat.
číst více
Dřív jsem pracovala v masážním salonu. Moc mě ta práce bavila, zejména když se mi do rukou dostal nějaký pořádný chlap. Jen mě mrzelo, že v nabídce našich služeb není masáž zadku. Hlavně některým sportovcům bych ji dělala moc ráda. A takových nebylo málo, kteří mi prošli pod rukama. S jedním takovým jsme na toto téma trošku koketovali. Chodil k nám pravidelně každý pátek jako poslední, tak jsem se toho nakonec rozhodla využít.
číst více
No konečně po dvou dnech přestalo to brutálně hustý sněžení! Hurá! Člověk neví, jestli se má z toho zasranýho počasí radovat nebo brečet. Už jsem myslel, že se toho snad nedočkám. Je to právě celkem 59 hodin a 26 minut, co jsem ji neviděl, jestli teda ty moje přiblbý namoklý hodinky spolu s dalekohledem nelžou. Už mě to sezení tady na posedu fakt přestávalo bavit.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
Jakmile se rozhlédla kolem sebe, hned věděla, že je něco v nepořádku. Měla na sobě dlouhou hnědou řízu spadající až na zem, ve které značně vynikaly obliny jejích plných ňader. Od boků dolů byla látka roztržená a při každém pohybu se rozvlnila tak, že odhalovala celý půvab Luciiných štíhlých nohou. Kolem ní vyrůstaly ze země vysokánské stromy s mohutnými kmeny, obrostlé mechem a liánami, které jej obtáčely ve velkých prstencích. Ve vzduchu byla cítit vlhkost a pach čehosi nedefinovatelného. Byla sama.
číst více
Zážitky, co sem sem popsala minule, se pak mnohokrát opakovaly. Když se pan Omáčka od tety dozvěděl, že ze všech výměšku pánského těla nejradši polykám čůrání, smál se tomu a opravdu mi pak celkem často čůral do pusy a nutil mě i pít čůrání jeho kamarádů. Neušetřil mě však ani polykání mrdky a hoven. Mrdka mi pořád nijak zvlášť nechutná, ale zvládám to. Ze všecho nejvíc nemám ráda polykání hoven a musím říct, že k tomu mě pan Omáčka nutí nejméně často, ale někdy přece.
číst více
Dělám prodavačku v obuvi. S penězi to moc výhra není, ale baví mě to. Ráda boty nakupuju, ale i třeba si je jen tak nazout a projít se v nich, i když na ně nemám, je fajn. A samozřejmě taky ráda poradím s výběrem. Ať už je to muž nebo žena. Já teda raději poradím pěknýmu chlapovi, ale těch do našeho obchodu moc nakupovat nechodí.
číst více
Chodil jsem s Martou asi dva měsíce, ale pořád mi nechtěla dát. Doteď jsem na ni netlačil, ale dnes už jsem byl rozhodnutý, že ji dostanu. Už když jsem šel pro ni domů, ocas mi stál neskutečným způsobem - každý krok jsem cítil na svém krví nalitém žaludu. Cestou jsem si v hlavě sumíroval, jak to na Martu skoulím, abych se jí konečně dostal nejen ke kalhotkám, ale i pod ně. Nevím, proč to tak oddaluje. Panna už není a v osmnácti už by tolik zábran mít nemusela.
číst více
