Je krásné červnové dopoledne roku 2000 a já se toulám bez cíle městem a přemýšlím, co bude dál. Městský úřad v Ústí n.L.zrušil náš odbor a já jsem se ocitla bez práce. A jak se tak courám po Masaryčce,vidím u hotelu velký poutač:“ Pojď mezi nás“ s fotografií městského strážníka. Přečetla jsem si co,kdy a kde a šla jsem si pro informace. Službu mající strážník mi vysvětlil,že přibírají i děvčata jestliže splní fysické testy a předal mi dotazník. Po příchodu domů jsem šestistránkový dotazník vyplnila,přidala fotku a ráno ho odnesla na služebnu.
číst více
S manželkou jsme se zase pohádali, proto jsem sebral z věšáčku klíče od chaty a rozhodl se, že víkend strávím tam, hezky v klidné vesnici. Doufal jsem navíc, že tam bude naše sousedka. Mnohokrát se mnou totiž vedla dvojsmyslné řeči, ze kterých jsem vydedukoval, že by mi klidně přidržela. Nikdy jsem jejích návrhů nevyužil, aspoň zatím... Nějaké výčitky svědomí bych rozhodně neměl, vím totiž, že ta moje mi nejmíň jednou nebo dvakrát zahnula, tak proč já bych se musel ovládat. Teď po divoké hádce jsem byl navíc napumpovaný adrenalinem, a tak jsem si představoval, co všechno bych s naší sličnou sousedkou dělal.
číst více
Neotáčej se ! A pššššt ! V tu chvíli mi někdo zavázal oči a tlačil mne do výtahu. Opakuje se to každou středu, kdy pracuji až do 20 hodin a můj přítel v tento den navštěvuje na venkově svou matku. Klíče, ozvalo se ve výtahu a já je poslušně odevzdala do jeho ruky. Jen co odemkl byt, cvakla na mých rukou pouta. Jsem rád, že nekřičíš a nemusím Ti dávat roubík zašeptal a jazykem mi přejel přes rty. Otřásla jsem se. Jsem Ti odporný ?
číst více
Potřásla jsem mu rukou, abych mu popřála k jeho narozeninám, naklonila se k němu a dala mu lehkou pusu na tvář. Najednou jsem cítila, jak se ve zlomku sekundy jeho ruka přesunula na moje záda a přitáhla mě. Byla jsem teď tváří přímo proti němu a vpíjela se do jeho očí. Na nic nečekal a začal mě líbat. Snažila jsem se bránit, ale držel mě tak pevně, že jsem se nemohla ani hnout a jeho jazyk byl tak hluboko v mých ústech, že mi bránil vydat jedinou hlásku.
číst více
Markéta seděla za žehlícím prknem zaposlouchaná do příjemných melodií z rádia. Mě hudba taky přivedla do uvolněné nálady, přesto jsem pozornost věnoval spíše pohybům Markétiných štíhlých paží. Jejich ladné pohyby mě doslova fascinovaly. Vím, co se svýma rukama dokáže za kouzla v mém rozkroku.
číst více
To byl teda vodvaz…včera jsem s kámošema zase jednou po dlouhý době děsně zachlastal… všichni nalitý jak nějaký prasata po výživný „šlichtě z ječmene a sladu“, totálně knocked out. Uff. Vyhodili nás z poslední otevřený nálevny v okolí, asi tak na časovým rozhraní mezi posledníma zavíračkama v jakž takž slušnejch hospodách a násilnejma přesunama vožralejch do ne moc slušnejch nonstopáčů. Fujtajbl (!), ještě teď je mi blbě, když si na to chlastání vzpomenu.
číst více
Pan Omáčka byl se mnou moc spokojen a dobře nám zaplatil. Než za mnou však začali chodit dlaší zákazníci, vymohl si, že bude první, kdo mě ošuká do zadku. Zase sem při tom ležela přikurtovaná, tentokrát ale čelem dolů. Byla sem zvědavá, jaký to bude. Nejdřív mi tam nacpal oslintanej prst a to bylo docela nepříjemný. Když mi tam ale strkal pinďoura, tak řekl, ať se uplně uvolním a povolím svěrače, jako když kadím.
číst více
Jdeme spolu sami do sklepa, už po cestě se tě nenápadně dotýkám a sotva za námi zaklapnou dveře skočíš na mě a začneme se divoce líbat, nestačím ani zamknout a už mě táhneš ke stolu, tvoje polibky jsou žhavé, rychlé, oblečení ze sebe navzájem strháváme a každé odhalené místo hned zakryje nedočkavá ruka, která hladí a masíruje každý centimetr, líbání přechází v kousání, nehty se zarývají do kůže, a místností se rozléhá sténání nás obou,
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
Zážitky, co sem sem popsala minule, se pak mnohokrát opakovaly. Když se pan Omáčka od tety dozvěděl, že ze všech výměšku pánského těla nejradši polykám čůrání, smál se tomu a opravdu mi pak celkem často čůral do pusy a nutil mě i pít čůrání jeho kamarádů. Neušetřil mě však ani polykání mrdky a hoven. Mrdka mi pořád nijak zvlášť nechutná, ale zvládám to. Ze všecho nejvíc nemám ráda polykání hoven a musím říct, že k tomu mě pan Omáčka nutí nejméně často, ale někdy přece.
číst více
