Už několik dní je mně nějak divně, že nemám chuť ani náladu vůbec vycházet z bytu. Sedím doma, nudím se a ještě ke všemu jsem lehce nachlazená. To jsem asi chytila v tom bazénu u souseda. Ale nějak se z toho dostanu, aniž bych musela k doktorovi. Přece si nebudu kazit prázdniny. Janinka je někde pryč a tak jsem si řekla, že si udělám dobře velmi speciálním způsobem. Studenou, syrovou zeleninou.
číst více
Bydlím ve vilový čtvrti. Krásnej baráček se zahradou součástí městský periferie, kolem příroda, klídek, pohodička. K tomu supr práce ve středu města, na dojezd tak maximálně 40 minut, no prostě paráda, co víc si přát, že jo! A život člověku pak v takovejchhle podmínkách utíká, jako když jede kára z mírnýho kopečka na volnoběh.
číst více
Nacházíme se v budoucnosti, nepříliš vzdálené, ale přesto svět vypadá úplně jinak než ten, na jaký jsme byli zvyklí. Dosavadní společnost se před pár desítkami let totálně zhroutila, na mapě najdeme jenom pár států se stejným názvem a žádný se stejným územím. Vznikl nespočet menších států ovládaných mírnou formou autokracie, a tyhle malé diktatury mají nejrůznější pravidla. Někomu by se mohlo stát, že je to totálně postavené na hlavu.
číst více
Vřítila se na nástupiště jako velká voda a hned ke mně: mladíku, prosím Tě neodjel už vlak do Skřivanovic ? Ne, taky na něj čekám, odpověděl jsem a konečně si tu krasavici začal prohlížet. Je to určitě ona. Chlapi jí popsali v hospodě celkem dobře. Postarší, trošku vyžilá, za to pěkně kozatá a mrdavá ženská. Byl jsem půl roku za prací v SRN a co jsem se minulý týden vrátil o ničem jiném se v hospodě nemluví než o ní.
číst více
Blížila se pátá hodina odpolední, a venku už se začínalo smrákat. Znáte to, březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Nejlepší čas něco upíct, obzvlášť když má na velikonoční pondělí přijít ta sousedovic banda koledníků, Standa s malým Pepíkem, Richard s velkým Jaromírem, šilhavej Jožin z vedlejší vesnice a starej vožrala Břetislav. A možná i další, jako třeba malá Adélka. Z tý jediný mě aspoň nebolí prdel, když koleduje. No nic.
číst více
Myslel jsem si, že jsem viděl v životě už všechno. Ale potom jsem se dostal na jakési představení, které bylo tak bohapustě perverzní, že jsem musel svoje názory přehodnotit. Dotáhli mě tam samozřejmě kamarádi, jak jinak. Vůbec bych to od nich nečekal, a navíc to, že se jim to bude tak líbit. Teda, aby nedošlo k omylu, mně se ta podívaná nakonec taky líbila, ale v průběhu jsem si říkal, kde jsem a co tam vlastně dělám… Ale dostaňme se už k samotnému tomu zážitku.
číst více
Rok 2206. Kdybych vyšel na ulici, mohl bych mít žen, kolik budu chtít. Nemůžu. Mezi ženami by se strhla hysterie. Navíc z nařízení vlády těch málo mužů, co na planetě zbylo, musí v zájmu zachování lidstva 2 x týdně na pravidelné odběry semene a plýtvání spermatem při pohlavním styku je tvrdě trestáno. I když je odsemeňovací procedura moc příjemná, přece jen opravdový sex to nahradit nemůže. Tedy alespoň myslím, nikdy jsem ho nezažil.
číst více
Tak takhle nudné školení jsem už dlouho nezažil. Celý den čumět do notebooku a předstírat zájem o řeči jakéhosi páprdy, který zná výborně teorii, ale o praxi v životě nezavadil, bylo deprimující. Jak jinak, stále častěji jsem v myšlenkách utíkal k představám, co bude, až tohle představení skončí.
číst více
„Už to přichází! Dělej, kurňa, dělej, Aneto tak kruci dělej!“, řval na mě Vlado. Ze středu ke kraji jezdil těžkými dlouhými závěsy, které normálně každý večer zakrývaly delší prosklenou stěnu obýváku, a přitom skučel jak divokej pes. Venku se strhávalo na obrovskou bouřku, všude se setmělo a v kuchyni u linky mi blikavě skomíralo světlo. Ve vzduchu bylo cítit vlhko a nepříjemné napětí, z kterého mi běhal mráz po zádech. A z Vlada mi běhal taky.
číst více
Nevím co mám dělat,jsem už tak šíleně nadržená, až mě z toho všeho, kundička bolí, pár měsíců bez chlapa udělalo své a navíc už nejsem nejmladší,takže najít si nějakou známost, jen tak na jednu noc, není tak jednoduché. Musím nějak zahnat myšlenky na sex. Celý týden pršelo, tak jsem vyrazila do lesa na houby, bylo krásné vlahé ráno. Hodinu jsem se brouzdala lesem s plným košíkem, když jsem uslyšela nějakou hudbu, vydala jsem se směrem k těm tonům.
číst více
