Již pár dní se mi v noci zdají divoké sny, a ráno se probouzím s vlhkem v rozkroku. na prostěradle je podivná skvrna, zkoumám co seto stalo rukou si prohlížím přirození, je citlivé na každý dotek, přetahuji kůžičku tvrdne mi, párkrát to udělám je to příjemné, stisknu rukou trochu víc pohyby ruky po mém přirození se najednou zrychlují ze špičky mi vystřikuje nějaká tekutina, je to stejně lepkavé jako skvrna na prostěradle, ve svých třinácti letech je to poprvé co něco takového zažívám, zkoumám co se to děje, a na internetu se dozvídám, že je to normální, že jsem onanoval.
číst více
Nevím co mám dělat,jsem už tak šíleně nadržená, až mě z toho všeho, kundička bolí, pár měsíců bez chlapa udělalo své a navíc už nejsem nejmladší,takže najít si nějakou známost, jen tak na jednu noc, není tak jednoduché. Musím nějak zahnat myšlenky na sex. Celý týden pršelo, tak jsem vyrazila do lesa na houby, bylo krásné vlahé ráno. Hodinu jsem se brouzdala lesem s plným košíkem, když jsem uslyšela nějakou hudbu, vydala jsem se směrem k těm tonům.
číst více
Jednoho podzimního dne jsme se chystali na oslavu narozenin našeho kamaráda Petra. Pojal to dost velkoryse a pozval nás do penzionu, který celý rezervoval, což bylo fajn. Opít se a rovnou ulehnout. Jana se začala oblékat a já ji pozoroval, jak se nejprve svléká a pak si chystá pěkné spodní prádlo v rudé barvě, samodržavky, saténovou košili a úzkou sukni po kolena.
číst více
Když se Diana opravdu rozparádí je k nezastavení. Jsem rád, že se mi daří ji rozpálit. Vždy má pak nepřítomný pohled a mění se v lačnou sexuchtivou saň, která dostane, co si umane. Její nápady a vášeň zase naopak vzrušují neskutečným způsobem mě.
Měl jsem narozeniny. Diana už mě týden napínala, že pro mě má speciální dárek. Vždy když mi to připomínala, blýsklo jí vzrušením v očích. Dovedl jsem si představit, jakého druhu asi její překvapení bude a moc jsem se na něj těšil.
číst více
Jako malá holka jsem si hrála raději s klukama a to mi vydrželo i přes pubertální věk. Neměla jsem žádnou kamarádku, ale kluků jsem kolem sebe měla stále houfy.
Když mi bylo 17 máma se stále zlobila, že si se mnou lidi budou vyplachovat hubu, že jsem samý kluk. Tehdy jsem se s mámou poprvé pohádala a řekla jí, že když se s klukama kamarádím, neznamená to že s každým spím.
číst více
Tak takhle nudné školení jsem už dlouho nezažil. Celý den čumět do notebooku a předstírat zájem o řeči jakéhosi páprdy, který zná výborně teorii, ale o praxi v životě nezavadil, bylo deprimující. Jak jinak, stále častěji jsem v myšlenkách utíkal k představám, co bude, až tohle představení skončí.
číst více
Seděl jsem s Jirkou už nad pátým půllitrem piva, a přemýšleli jsme, čím letos Karla o jeho narozeninách dostaneme. Jsme už několik let nerozlučná trojka kamarádů, a zavedli jsme si takovou tradici kanadských žertíků, které jsme si nadělovali k narozeninám. Jirka byl svobodomyslný výtvarník, a já jsem byl kastelán na zdejším hradě.
číst více
„Už to přichází! Dělej, kurňa, dělej, Aneto tak kruci dělej!“, řval na mě Vlado. Ze středu ke kraji jezdil těžkými dlouhými závěsy, které normálně každý večer zakrývaly delší prosklenou stěnu obýváku, a přitom skučel jak divokej pes. Venku se strhávalo na obrovskou bouřku, všude se setmělo a v kuchyni u linky mi blikavě skomíralo světlo. Ve vzduchu bylo cítit vlhko a nepříjemné napětí, z kterého mi běhal mráz po zádech. A z Vlada mi běhal taky.
číst více
To byl teda vodvaz…včera jsem s kámošema zase jednou po dlouhý době děsně zachlastal… všichni nalitý jak nějaký prasata po výživný „šlichtě z ječmene a sladu“, totálně knocked out. Uff. Vyhodili nás z poslední otevřený nálevny v okolí, asi tak na časovým rozhraní mezi posledníma zavíračkama v jakž takž slušnejch hospodách a násilnejma přesunama vožralejch do ne moc slušnejch nonstopáčů. Fujtajbl (!), ještě teď je mi blbě, když si na to chlastání vzpomenu.
číst více
Byl takový divný den a já se doma nudila, tak jsem se sebrala a šla jsem do kavárny Hvězda si na chvíli sednout. Doufala jsem, že tam určitě bude někdo ze známých na pokec . Když jsem tam vešla, tak jsem hned viděla sedět u stolku Květu. Ta mě také spatřila a už na mě volala, abych si šla k ní sednout. „To je dobře, že jsi přišla, Míšo, musím Ti něco říci, co se mi stalo předevčírem.
číst více
