Bol piatok a s kamarátom sme mali ako vždy vo zvyku niečo ako "hot-chat". Písali sme si o tom, ako bude vo mne a ako ho vystrieda a podobe. Ešte nikdy predtým sme spolu nespali, aj keď bolo vidno, ako po mne túži a ja po ňom tiež. Bol trochu majetnícky a ja som dominantná.
- Sadla by si mi na ňho?
číst více
V místnosti je pološero na prostý klid. Ležím na posteli, ponořená do světa myšlenek, odpočívám. Oči bezděčně bloudí po pokoji a v tom pohled padne na dveře z ložnice. Spatřím Tebe, stojíš ve dveřích a tiše mě pozoruješ. V obličeji se zračí radost z pohledu, který se Ti naskytl. Potichu přicházíš blíž a Tvé rty vykouzlí úsměv. Skláníš se ke mně a nastává dlouhý, něžný polibek. Vše vypadá tak nevinně. Po těle projede vlna tepla, která obklopí každou částečku mne a vytrhne mou mysl ze snění.
číst více
Jedu na kole a jsem vcelku už dost unaven a proto využívám možnosti zastavit se u vodní nádrže, která se náhle objevila v lese přede mnou. Opírám kolo o lavičku, která je na břehu. Je pěkně teplo a já si sundávám boty, abych si ochladil nohy ve vodě. Odpočívám. Náhle můj zrak zaregistruje pohyb - další cyklista, který se blíží z druhé strany. A ona to je cyklistka! Zastavuje a opírá své kolo o strom u břehu. Jsem trochu v zákrytu, ale přes větve vidím, jak si sundává nejen boty…
číst více
Tu noc jsem nemohl ani dospat, jak jsem se těšil na zítřejší den. Vstal jsem už v 5 hodin. Minut pro mne byli jako hodiny hodiny jako dny. A to jsem nevědel, že to nejhorší mělo nastat. A to být s Kačkou ve škole a tvářit se tak jako by se včera nic nestalo. Jediné co jsme tak mohli bylo po sobě v hodinách koukat. Díky nepozornosti jsem dostal 3 pětky, ale mě to bylo fuk, jen už jsem chtěl konec školy. Předposlední hodinu se nám obou podařilo překecat učitele,že potřebujeme na záchod.
číst více
Napsat krátkou erotickou povídku mě lákalo již delší čas. Když jsem přemýšlel o tématu, tak jsem samozřejmě zavzpomínal na ženy, se kterými jsem měl tu čest se ve svém životě setkat. Nu, a protože skutečnost dokáže být sama o sobě mnohem zajímavější než fantazie, rozhodl jsem se psát pouze o tom, co jsem sám zažil. Z důvodu diskrétnosti některé detaily lehce zamlžím a jména pozměním. Na vás je pak posouzení, zda mám v přepisu svých vzpomínek pokračovat.
číst více
Tenhle den začal jako každý normální. Vstal jsem s postele, umyl se najedl se a čekal na kamaráda, který mě každé ráno vyzvedával. Do školy jsme dorazili ve třičtvrtě na osm. Tenhle den se mi tam moc nechtělo, měli jsme psát test z matematiky, kterou já moc nezvládám. Začala hodina. Seděl jsem v lavici a snažil se nemyslet na ten test.Se zazvoněním se otevřeli dveře a dovnitř vtrhla Zástupkyně ředitele s prosbou zda si může půjčit pár dětí na pomoc.
číst více
Bylo to na počátku osmdesátých let, byl jsem osm roků ženatý a po vojně. Koupili jsme si auto zn. Škoda a začali plánovat kam budeme jezdit až bude dovolená.Přišla na řadu mapa.Rozhodnutí bylo jasné.Budem postupně projíždět všechny zajímavé oblasti Čech.Začneme Severní Moravou pak příště Jižní Moravu,Jižní Čechy,Západní Čechy.Pocházíme ze Severu Čech a to projedeme o víkendech.V katalogu jsme si našli pension a zavolali tam a předběžně provedli reservaci.
číst více
Do současné práce jsem nastoupil zhruba před dvěma roky, bylo mi tehdy 30, byl jsem svobodný, nezadaný, bez závazků. Nastoupil jsem do kanceláře, o kterou jsem se dělil jen s jednou spolupracovnicí, jmenovala se Pavla. Kancelář ředitele byla hned vedle, v budově byla ještě jedna kancelář, kde sídlila naše další kolegyně Jana, zbytek zabíraly sklady. Zástupce ředitele se svou asistentkou byli v naší pobočce v sousedním městě.
číst více
Míša. Krásná holka, co mě vždycky ohromně fascinovala. Pro mnohé možná nenápadná a všední, ale tahle drobná, pod uši střižená blondýnka, s tělem, dalo by se říct až malé holky, ve mně vzbuzovala cosi nevysvětlitelného. Odjakživa na ní bylo něco zvláštního a tajemného, ale nikdy jsem nemohl přijít na to co. Tedy „nikdy“ - až do jednoho horkého letního večera a právě o tom jsem Vám chtěl povědět.
číst více
Síla myšlenky, část 3.
VIII.
Zítra domů
Probudil jsem se krátce před obědem. Ještě v polospánku jsem si zajel rukou do rozkroku a v první chvíli jsem se zarazil nad novým rozměrem svého čůráka, ale hned jsem s uspokojením musel konstatovat, že se mi nové rozměry zamlouvají. A určitě se nebudou zamlouvat jen mě, zvlášť když je můžu, jak jsem hned pro jistotu vyzkoušel, můžu měnit podle libosti. A jelikož ruce už byly také v pořádku, během chvilky jsem se vystříkal na nemocniční prostěradlo…
číst více
