První díl
Seděl jsem ve vodním kruhu celý zmatený a asi notnou chvilinku mi trvalo, než jsem si to všechno urovnal a uvědomil. Takže, ono to vyšlo? Sáhnul jsem si na nos, jen pro kontrolu jestli nejsem nalitej, protože mozek říkal že to vyšlo!! Ihned co jsem se vzpamatoval a vůbec si to uvědomil, jsem si musel zahonit, protože mi penis nevešel do plavek a taky jsem nechtěl chodit po celym Chorvatsku s postavenym pérkem.
číst více
Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více
Krásný letní podvečer na hrázi rybníka ruší jen auto jedoucí po nedaleké cestě. Dlouhé stíny stromů z protějšího břehu už dosáhly i k nám. Do vůně sena a hlíny se mísí vůně tvého těla. Sedíme v objetí na hrázi a já s tvou hlavou na prsou hladím tvé dlouhé ohnivé vlasy. Pozorujeme červánky a ty mě hladíš po stehnech. Najednou mě štípneš, a se smíchem začneš utíkat. Vyrazím za tebou.
číst více
Tenkrát mi bylo 16 let a s mou nejlepší kamarádkou Hankou jsme jely již pátým rokem na letní tábor. Tentokrát jsme měly možnost vyzkoušet si, jaké to je, být instruktorkami. Byla jsem na tábor velmi natěšená. Obzvlášť na Háňu. Těšila jsem se na dva týdny strávené v její blízkosti. Radši jsem nemyslela na to, co bude, až se za dva týdny budeme muset rozloučit, ale na to, jak si s ní ten tábor užiju. S Hankou jsme se domluvily a zabraly si druhý stan zleva. První den se nic moc nedělo, nechali jsme děti odpočinout, protože cesta od vlaku na náš tábor je přeci jenom trošičku náročnější.
číst více
Vracel jsem se.Byla noc.Lampy nesvítily, byl jsem od nich moc daleko.Dával jsem si načas, když přijdu o něco málo pozdě, tak mě snad máma nezabije.Navíc jsem měl ještě dobrých 15 minut.Byl jsem skoro u světel když jsem měl najednou takovej pocit že nejsem sám.Otočil jsem se a za mnou šla dívka.Byla krásná.Měla nádherné dlouhé blond vlasy.Byla hubená a měla nádherné ledově modré oči.Když jsem málem zakopl, jak jsem se na ní jen tak díval, usmála se.Najednou jsem narazil do první lampy, která tam byla.
číst více
Před několika měsíci, se Ludmile rozpadlo dlouholeté manželství, dcera se přestěhovala do ciziny, a ona zůstala v bytě sama. Večery se pro ni staly dlouhé a nudné. Nejvíce jí však chyběl sex. Když už se to nedalo vydržet, použila robertka. Nebylo to, ale ono.
Že se něco děje, poznala i její nejlepší kamarádka Naďa. Nechtěla být vlezlá, a tak čekala, až se jí Ludmila sama svěří. Dočkala se minulý týden. Bylo jí ji líto, a proto se jí rozhodla pomoc.
číst více
Ve 20 letech už má spoustu lidí hodně zkušeností. Včera jsme měli večírek maturitní. Objevila se tam i naše učitelka na dějepis. Nádherné pevně poprsí číslo 4. Zadeček trochu vetší ale dokonalý na plácání. Měla na sobě černé vyzývavé černé šaty s velkým výstřihem. Přes jednoho učitele jsme se dozvěděli, že je již měsíc bez přítele. Nebylo divu že tam ihned všechny zaujala.
číst více
Žila byla jedna holčička, která nosila všechno oblečení červené. Tato holčina se jmenovala Karla Kulková a každý čtvrtek chodila ke své babičce. Už od mala to byla rozverná holka a po lesní pěšině za svou babičkou chodila jen tak nalehko v červených krátkých kraťáscích a červeném nátělníku. Toho si nemohl všimnout rakouský přistěhovalec Wolfgang, který žil v chatce, kolem které Karla Kulková chodila k babičce.
číst více
To léto jsem chytil největší úlovek v mém životě. Ale popořádku. Bude mi třicet a s manželkou jsem už skoro deset let. Brali jsme se mladí, pak přišly děti a už pár let spolu žijeme spíše jako sourozenci. Pořád je milión důvodů, proč „dnes ne“, je pozdě, děti ještě nespí, bolí mě hlava… Jako malý kluk jsem chodíval na rybník pytlačit, jako dospělý jsem si radši udělal lístek, abych si ušetřil případné problémy a hlavně občas vypadnul od rodinného stereotypu.
číst více
Všechen čas strávený čas s naším profesorem, tedy mým Jamesem, je úžasný, miluji jeho dotek a jenom když citím tu jeho neodolatelnou vůni, podlamují se mi stále kolena jako tehdy v třeťáku, když jsem ho viděla poprvé. Mrzí mě to, že se ke mně musí chovat ve škole chladně, prostě nesmí nic dávat najevo. Žárlím, holky se kolem něho pořád motají, není divu, když je tak úžasný! Každý den po škole jsme se někde sešli a byli jsme spolu, našim jsem říkala, že jsem s kámoškama.
číst více
