Co si budeme povídat: jsem mladá žena, vypadám docela k světu, nejsem úplně blbá, ale ráda to předstírám. Dokážu toho využívat. Mám svoje ženské zbraně. Možná jsem vypočítavá mrcha. Ale líbí se mi to. Takže když mi nedávno začal zlobit počítač, pořád se sekal, byl pomalý, občas se sám od sebe restartoval, burcovala jsem svoje kamarády mužského pohlaví a oni se mi pro mé hezké oči a hezký zadek na to přišli podívat. Celkem čtyři, ale v podstatě přišli jenom na to, že i když mi tu bednu vyčistili od všech možných hovadin, po pár letech používání by to chtělo udělat reinstal.
číst více
Tak takhle nudné školení jsem už dlouho nezažil. Celý den čumět do notebooku a předstírat zájem o řeči jakéhosi páprdy, který zná výborně teorii, ale o praxi v životě nezavadil, bylo deprimující. Jak jinak, stále častěji jsem v myšlenkách utíkal k představám, co bude, až tohle představení skončí.
číst více
Dálkový autobus se řítil širokou asfaltkou k Brnu. D Když jsem nastoupil v Újezdu, zaujal jsem sedadlo za nějakou blondýnkou, neměla víc než dvacet, bylo na ní vidět, že jede už dlouho.
Napolo ležela na sedadle, měla ho poklopené, zatímco to k oknu bylo v normální poloze, vzniklou mezerou jsem : viděl její ňadra, která napínala halenku s rozepnutým knoflíčkem u výstřihu, nohy v riflích měla šikmo na rantlu plechové stěny, dost rozevřené, pravou ruku měla položenou na ňadrech a levá visela do klína, pospávala.
číst více
Paráda, tak jsem se tenhle tejden stihla po odpolednech jen tak poflakovat po obchodech a zavítala jsem taky do mýho oblíbenýho ‘Spodního prádla’, a co by člověk netušil… čekal tam na mě krásnej (pro mě dosud naprosto neznámej) úlovek! Když jsem vešla, tak kromě stálýho doprodeje miniaturních bikin zas nic tak novýho, ale co mě zaujalo, byl nějakej novej věšák v rohu. Pokud jsem si dobře pamatovala, tak tam minule ještě nestál.
číst více
