Já a Helenka – ráno (2.kapitola)
Probudil jsem se. Helenka ještě očka neotevřela. Pomalu jsem se přesunul na okraj postele a šel na záchod a do koupelny. Za chvíli za mnou přišla Helenka, byla jen v lehkém župánku. "Dobré ráno. Jak jsi se vyspal?", zněla první ranní věta. "Dobré ráno. Vyspal jsem se dobře," odpovídám. "Je sedm to máme ještě dvě hodiny čas", ona na to. To zní jako výzva na jedno ranní číslo, říkal jsem si. "Jdu si ještě na chvíli lehnout, pak přijď." Šel jsem si lehnout do ještě vyhřátého pelíšku a byl pln očekávání až přijde moje milenka.