První díl
Seděl jsem ve vodním kruhu celý zmatený a asi notnou chvilinku mi trvalo, než jsem si to všechno urovnal a uvědomil. Takže, ono to vyšlo? Sáhnul jsem si na nos, jen pro kontrolu jestli nejsem nalitej, protože mozek říkal že to vyšlo!! Ihned co jsem se vzpamatoval a vůbec si to uvědomil, jsem si musel zahonit, protože mi penis nevešel do plavek a taky jsem nechtěl chodit po celym Chorvatsku s postavenym pérkem.
číst více
Síla myšlenky, část 6.
XIV.
Plány
Za těch pár týdnů jsem se obstojně naučil používat většinu svých zatím objevených schopností, hlavně čtení myšlenek. Teď jsem „četl“ většinu myšlenek jen pokud jsem sám chtěl, zbytek času jsem se je naučil nevnímat. Bylo to mnohem příjemnější, než když na mě cizí myšlenky útočily ze všech stran.
Dobře jsem už ovládal i pozorování a vyhodnocování aury jednotlivých lidí a ještě lépe „modeláž“ lidského těla.
číst více
Praotec Čech, tehdy ještě ovšem bez hodnosti praotce, se vydal se svou družinou na pochod, aby uniknul častým válkám, pustošení, vypalování a znásilňování, které války přináší. Samotné znásilňování by, hlavně pro ženy, bylo docela milým zpestřením jinak fádních dnů, ale kdo měl poslouchat ženské reptání, když měly permanentně nasáklé kouřem čerstvě vyprané prádlo? Musel jim naslibovat hory, doly, zlaté kamení, aby alespoň občas byly po vůli.
číst více
Sousedka má docela pěkný zvyk - pracovat v létě na zahrádce jen v opalovačkách. Moc dobře se na ni kouká. Je radost sledovat snědé tělo s krásnými oblinami, jak čile poskakuje mezi záhonky. A není to pro mě jen radostné, ale i vzrušující. Když se předkloní a vyšpulí mým směrem svůj skvostný zadeček, hned mám v kraťasech řádnou bouli.
číst více
„Tak další!“ Ozvalo se od dveří z ordinace. Byl jsem na řadě, nikdo jiný kromě mě totiž v čekárně neseděl. Právě panovalo odpolední červnové dusno a já měl před sebou konečně za pár dní prázdniny, ovšem musel jsem ještě absolvovat tuto osmnáctiletou prohlídku u lékaře, přesněji řečeno lékařky. Nikdy jsem doktory neměl moc v lásce, i když jsem byl většinu roku zdravý jako řípa, ale tentokrát se mi sem vůbec nechtělo.
číst více
Právě jsem se vrátil z nádraží, kde jsem byl vyprovodit manželku Zuzanu a naše dvě ratolesti. Odjížděli na celý měsíc ke tchýni na dovolenou. Blahořečil jsem svému šéfovi, který mi zatím z naléhavých pracovních důvodů dovolenou neumožnil, protože měsíc galejí u tchýně mi naháněl hrůzu. Měsíc svobody a volnosti ! Co víc bych si ještě mohl přát ? Možná nějakou pěknou kočičku k pomuchlání, ale to musím počkat.
číst více
Krásný letní podvečer na hrázi rybníka ruší jen auto jedoucí po nedaleké cestě. Dlouhé stíny stromů z protějšího břehu už dosáhly i k nám. Do vůně sena a hlíny se mísí vůně tvého těla. Sedíme v objetí na hrázi a já s tvou hlavou na prsou hladím tvé dlouhé ohnivé vlasy. Pozorujeme červánky a ty mě hladíš po stehnech. Najednou mě štípneš, a se smíchem začneš utíkat. Vyrazím za tebou.
číst více
Jsem to snad neměl půl roku nebo co, nadrbanej jsem až hanba a chvílema se mi už dělaj mrákoty před očima, např. když spatřím nějakou pořádnou babu. Hlavně přes den, v práci, když kolem projde Julie, zastaví se Markéta, tak to jsem kolikrát jak na trní. Bych ho snad ze zoufalství strkal i mezi matračky, cokoliv (!), co by mi aspoň na chvilku pomohlo zbavit se toho hroznýho přetlaku. A já vám vážení povím, proč tohle kurva vzniklo!
číst více
My jsme si doma užívaly prázdnin a rodiče si užívali v Itálii. Vyrazili tam společně s taťkovou mladší sestrou Zuzanou a jejím manželem Alešem. Zuzka byla celkem mladá holka s dlouhými špinavými blond vlasy, bylo jí teprve 22 let a Alešovi, také blonďákovi bylo 26. Důvod, proč jezdili Richard a Tamara právě s nimi, jsme ještě tenkrát neznali. Tamara je čistá bloncka s vlasy sotva po ramena.
číst více
Tenkrát mi bylo 16 let a s mou nejlepší kamarádkou Hankou jsme jely již pátým rokem na letní tábor. Tentokrát jsme měly možnost vyzkoušet si, jaké to je, být instruktorkami. Byla jsem na tábor velmi natěšená. Obzvlášť na Háňu. Těšila jsem se na dva týdny strávené v její blízkosti. Radši jsem nemyslela na to, co bude, až se za dva týdny budeme muset rozloučit, ale na to, jak si s ní ten tábor užiju. S Hankou jsme se domluvily a zabraly si druhý stan zleva. První den se nic moc nedělo, nechali jsme děti odpočinout, protože cesta od vlaku na náš tábor je přeci jenom trošičku náročnější.
číst více
