Miluju penisy, vocasy, péra nebo jak se jim všelijak říká, těm brkům semenonosnejm, no prostě tyhle nástroje doslova zbožňuju! Tu jejich pevnost, tvrdost a výkonnost… ten pocit, když pořádnýmu chlapovi svlíkám kalhoty a vytahuju mu ho na světlo boží… no to se nedá ničím na světě nahradit! No ano, je to přímo boží! Absolutní rozkoš! A k tomu všemu mě dost fascinuje ta různost penisoidních tvarů a velikostí…
V příštím životě chci bejt chlap, v tom mám jasno. Rozhodla jsem se tak už dávno, když jsem měla to štěstí okusit prvního samce.
číst více
Jednou večer jsme se domluvili s mojí kamarádkou Jančou, že si pořádně zasouložíme. S mým kámošem jsme si postavili takovou chatku a říkáme tomu vila. Jednou v neděli u nás v hospůdce se mě zeptala, jestli by jsme si nešli dát sex se vším všudy. Samozřejmě jsem jí odpověděl, že chci a to strašně moc! Bylo na ní vidět, že je nadržená, takže ji to potěšilo, a jak! Domluvili jsme se, že já tam půjdu a ona za mnou přijde za chilku, aby to našim kamarádům nebylo hned jasné.
číst více
Bylo mi 16, když se to stalo. Máme dobré vztahy s naší sousedkou paní Horovou (55 letá paní), a proto když někam odjížděla, dostal sem za úkol postarat se o její zvířectvo a zalívat květiny. Jednou odjela za svými příbuznými, a tak sem nastoupil a staral se jí o domov. Chodil sem tam denně celý týden. Když sem tam šel poslední den, čekalo na mě velké překvapení.
číst více
Rok 2206. Kdybych vyšel na ulici, mohl bych mít žen, kolik budu chtít. Nemůžu. Mezi ženami by se strhla hysterie. Navíc z nařízení vlády těch málo mužů, co na planetě zbylo, musí v zájmu zachování lidstva 2 x týdně na pravidelné odběry semene a plýtvání spermatem při pohlavním styku je tvrdě trestáno. I když je odsemeňovací procedura moc příjemná, přece jen opravdový sex to nahradit nemůže. Tedy alespoň myslím, nikdy jsem ho nezažil.
číst více
Jak jsem si to zas tak jednou užívala v tom letním letovisku, tak jsem to zas tak trochu úmyslně přeháněla. No jo, to jsem prostě já, když se rozjedu, tak pak nejsem ani zaboha k udržení. A chlapi pak nevěděj nejenom co s očima, ale taky co mi třeba na všechny ty moje šílený, někdy dost ostrý poznámky, odpovídat. Pcha.
číst více
Už několik dní je mně nějak divně, že nemám chuť ani náladu vůbec vycházet z bytu. Sedím doma, nudím se a ještě ke všemu jsem lehce nachlazená. To jsem asi chytila v tom bazénu u souseda. Ale nějak se z toho dostanu, aniž bych musela k doktorovi. Přece si nebudu kazit prázdniny. Janinka je někde pryč a tak jsem si řekla, že si udělám dobře velmi speciálním způsobem. Studenou, syrovou zeleninou.
číst více
Kamaráde, tak to jsi přepískl, říkal jsem si v duchu. Ocitl jsem se totiž na oslavě kolegových narozenin. Bylo mu 25 a jeho hosté patřili do jeho věkové skupiny a já „starý kořen“ měl oslavit za dva roky čtyřicátiny. Oslava to byla bujará a já alespoň pozoroval ta nádherná mladá tělíčka přítomných holčinek co v opilosti ztrácely zábrany a ochotně je nabízelo přítomným mladíkům, kteří toho samozřejmě využívali a odváděli si je na odlehlá místa, kde prováděli ty neřestné ale nádherné věci, které jsem už já skoro půl roku postrádal.
číst více
Už dlouho jsem neměla v kundě mužský ocas a protahování mé nadržené píči několika umělými ocasy už mne nebavilo. Stále si brousím zoubky na svého souseda, od kterého odešla přítelkyně, když se jednou nečekaně vrátila domů a v její posteli se válela nějaká nadržená kurvička. Od té doby Pavel – můj soused omrdával mnoho čubiček, kterým to asi moc dobře dělal, neboť jsem přes zeď několikrát slyšela jejich výkřiky .
číst více
Takže zase se ženu jak šílenec na víkend domů. Posvištím si to pěkně vlakem směrem na východ, sotva to ale bude do „teplejch“ krajin, že. Ten nechutnej maglajz na nádraží mě vždycky odrovná v první minutě. A je to tady znova. Každej tejden to samý. Do hajzlu. Zástup upocenejch lidí, přičemž jeden po druhým se postupně nasírá na zpomalenou pokladní nebo spíš lépe řečeno na kyselou fousatou babiznu, která si snad plete kasu v pátek odpoledne s informacema v neděli dopoledne, nebo co! No sakra!
číst více
Otvorila som oči. Bolo ráno, 28. februára 2014 a ja som ležala v posteli zahádzaná perinami. Prvé, čo mi preletelo hlavou bolo, že dneska podvečer bude oslava. Takže z toho vyplýva, že musím vybaviť ešte kopu vecí. Vyliezla som z postele a išla som raňajkovať. Potom som robila typické babské úpravy pred oslavou, ako je umyť sa, vybrať šaty, nalakovať nechty,...O 2 poobede som bola strašne unavená, tak som si išla ešte nachvíľu zdriemnuť.
číst více