Sedím u odpolední kávy po dobrém obědě v jedné pražské restauraci a pročítám nedělní Blesk. Došel jsem až k inzerátům a v kolonce „ona hledá jeho“ mě zaujal inzerát : Žena, středního věku, 52 let, 170/72, prsa č.3, blondýna, trochu výstřední, finančně dobře zajištěná ve vl. domě, hledá mladého milence sportovní postavy 180-190 cm. Telefon 774………. Tak jsem chvíli přemýšlel jaké by mohlo být milování s výstřední ženou o dvacet let starší.
číst více
Hledám ženu, kterou dobře finančně zajistím, když mi bude o víkendech poskytovat netradiční sexuální služby. Baculky mají přednost. Následovala e-mailová adresa a já se rozhodla ihned na ní odepsat. Byla jsem už půl roku bez zaměstnání a těch pár korun, které jsem si během několika let co jsem pracovala se rozkutálelo ani jsem nevěděla jak.
číst více
Je tomu přesně 14 let, co se to stalo. Jsem Kristýna, dnes je mi 29 let, jsem úspěšná podnikatelka, mám přítele, a když se vše podaří, tak s mým přítelem budeme mít v budoucnu děti.
Abych se snad vrátila k tomu, co se mi stalo v 15 letech. Nikdy jsem o tom, opakuji nikdy, před nikým nemluvila, vždy jsem se toho bála a snad, abych nelhala, bojím se toho občas dnes. Když jsme před osmi lety končili, tím myslím celou třídu na základní škole, už jsme věděli, kam se rozutečeme, tehdy jsem ještě přesně nevěděla, čím chci za pár let být, šla jsem tedy z donucení rodičů na obchodní akademii.
číst více
Je krásné červnové dopoledne roku 2000 a já se toulám bez cíle městem a přemýšlím, co bude dál. Městský úřad v Ústí n.L.zrušil náš odbor a já jsem se ocitla bez práce. A jak se tak courám po Masaryčce,vidím u hotelu velký poutač:“ Pojď mezi nás“ s fotografií městského strážníka. Přečetla jsem si co,kdy a kde a šla jsem si pro informace. Službu mající strážník mi vysvětlil,že přibírají i děvčata jestliže splní fysické testy a předal mi dotazník. Po příchodu domů jsem šestistránkový dotazník vyplnila,přidala fotku a ráno ho odnesla na služebnu.
číst více
Zvoní budík. Zalepenýma očima pohlédnu na digitální display. 5. červenec 2206, sobota, 9:00 hod. Protáhnu se a výjimečně radostně vyskočím z postele. Po delší době mě čeká příjemný den. Jinak je to samá práce a povinnosti. Jdu do koupelny a pečlivě si upravuji tělo. Oholím si každičký chloupek na těle, jen na kundičce nechám uzoučký proužek. To prý dřív měli muži rádi. Apropó muži. Škoda, že už jich na Zemi moc není.
číst více
Renata je kámoška a má fakt dost dobrou postavu. Aby taky ne, když chodí pravidelně do fitka, kde se občas potkáváme, pokud tedy k návštěvě tělocvičny své líné tělo dokopu. No a když tam natrefím na Renatu, tak je stejně většinou docvičeno, protože trávím většinu času pozorováním jejích poskakujících koziček nebo špuleného zadečku.
číst více
Ve čtvrtek večer mi Radek oznámil, že na chatu s námi pojede jeho kolega Viktor, aby mu pomohl konečně doopravit střechu. Moc nadšená jsem nebyla, Viktora jsem moc nemusela, připadal mi jako velký proutník a bála jsem se, aby Radka nezatáhl do nějakých sexuálních radovánek. Ne, že by nám to s Radkem neklapalo, ale naše manželství bylo po osmi letech stále bezdětné, dle sdělení lékařů z mé strany a to se pak ženské hlavou občas honí různé myšlenky. Radek s Viktorem celý den makali, já lítala kolem plotny, plela zahrádku a večer jsme si na zahrádce opékali vuřty a popíjeli pivko.
číst více
No konečně po dvou dnech přestalo to brutálně hustý sněžení! Hurá! Člověk neví, jestli se má z toho zasranýho počasí radovat nebo brečet. Už jsem myslel, že se toho snad nedočkám. Je to právě celkem 59 hodin a 26 minut, co jsem ji neviděl, jestli teda ty moje přiblbý namoklý hodinky spolu s dalekohledem nelžou. Už mě to sezení tady na posedu fakt přestávalo bavit.
číst více
Zážitky, co sem sem popsala minule, se pak mnohokrát opakovaly. Když se pan Omáčka od tety dozvěděl, že ze všech výměšku pánského těla nejradši polykám čůrání, smál se tomu a opravdu mi pak celkem často čůral do pusy a nutil mě i pít čůrání jeho kamarádů. Neušetřil mě však ani polykání mrdky a hoven. Mrdka mi pořád nijak zvlášť nechutná, ale zvládám to. Ze všecho nejvíc nemám ráda polykání hoven a musím říct, že k tomu mě pan Omáčka nutí nejméně často, ale někdy přece.
číst více
Touha po reálném zážitku byla stále silnější a tak jsem se odhodlal navštívit jedno SM studio. Nepíšu to pro nějakou senzaci. Někteří třeba najdou odvahu, a když jim bude zle, že už nebudou vědět co si počít, zkusí to také... Popisuje se to velice těžko, pocity nejdou ani vylíčit. Opravdu se to musí prožít... Vynechám některé detaily, prostě jednoho dne jsem měl před sebou telefonní číslo a e-mail na jistou Dominu v jednom SM studiu.
číst více
