Jak jsem si to zas tak jednou užívala v tom letním letovisku, tak jsem to zas tak trochu úmyslně přeháněla. No jo, to jsem prostě já, když se rozjedu, tak pak nejsem ani zaboha k udržení. A chlapi pak nevěděj nejenom co s očima, ale taky co mi třeba na všechny ty moje šílený, někdy dost ostrý poznámky, odpovídat. Pcha.
číst více
Po absolvování gymnázia a nepřijetí na vysokou školu jsem přijala nabídku jedné soukromé firmy v Praze. Bohužel pro začátek jsem neměla dost financí na pronájem bytu a tak jsem přijala nabídku své vzdálené sestřenice, se kterou jsem trávila skoro každé prázdniny u babičky a která vlastnila vlastní byt, kde mi nabídla k užívání jeden pokoj. Darja byla o 5 let starší, a už od mých 13 let mne brala jako alibi na své schůzky, které jak je asi všem jasné nebyly nevinné.
číst více
Začnu trochu netradičně nebudu zde psat zadne podrobnosti k do sem ale tohle se my stalo v 15 v 8 třídě ke konci školni horoku. Chemie mi nikdy mpc nešla same 4 a 5 a tak mi jednoho dne nabidla paní učitelka z chemie a tělocviku nabídla soukrome doučovaní. oó ta paní učitelka ta měla krasnou sportovni postavu černé vlasy a zadeček ten byl nádherny relativně velky prsa tak 3. Když sem po viučování přišel na smluvené doučování stalo se něco co jsem nečekal. Sdilela kabinet s učitelkou Aj ta mněla stašně hezky zadek taky tak trochu větší prsa tak 2.
číst více
Nacházíme se v budoucnosti, nepříliš vzdálené, ale přesto svět vypadá úplně jinak než ten, na jaký jsme byli zvyklí. Dosavadní společnost se před pár desítkami let totálně zhroutila, na mapě najdeme jenom pár států se stejným názvem a žádný se stejným územím. Vznikl nespočet menších států ovládaných mírnou formou autokracie, a tyhle malé diktatury mají nejrůznější pravidla. Někomu by se mohlo stát, že je to totálně postavené na hlavu.
číst více
Staří přátelé by si měli pomáhat celý život, to mi odmalička opakoval děda a po něm i táta. Teď jsem věděl, že je to pravda v různých ohledech. Můj nejlepší přítel se jmenuje Bedřich a už dlouho kamarádíme s Petrou. Je to taková správná holka pro všechno, byla vdaná a má báječného synka, ale ten její blbec ji nechal, takže v rámci přátelské výpomoci jí občas já nebo Bedřich odpomůžeme od sexuální frustrace.
číst více
Takže zase se ženu jak šílenec na víkend domů. Posvištím si to pěkně vlakem směrem na východ, sotva to ale bude do „teplejch“ krajin, že. Ten nechutnej maglajz na nádraží mě vždycky odrovná v první minutě. A je to tady znova. Každej tejden to samý. Do hajzlu. Zástup upocenejch lidí, přičemž jeden po druhým se postupně nasírá na zpomalenou pokladní nebo spíš lépe řečeno na kyselou fousatou babiznu, která si snad plete kasu v pátek odpoledne s informacema v neděli dopoledne, nebo co! No sakra!
číst více
Potkávám jí na chodbě a je mi velice sympatická a já přemýšlím jak to udělat abych s ní mohl být chvíli sám. Je sice o něco starší než já ale to mi nevadí, protože jí v očích svítí plamínky a usmívá se na mne tak, že mě to velice dráždí. Jednoho dne zůstávám v práci déle, protože potřebuji něco nutně dodělat a náhoda tomu chce, že se potřebuji paní V na něco zeptat a tak vytočím její číslo služebního telefonu, načež si uvědomím, že tam asi nebude, protože je už po pracovní době.
číst více
Tak si tak hovím ve vaně po náročném pracovním dnu a čekám, až přijde manžel také z práce, protože se už nemůžu dočkat na krásné milování. Dnes mě to už drží od rána a v práci jsem si to musela odskočit třikrát během dne udělat, jinak bych asi některého klienta byla schopna ojet. Najednou slyším bouchnout dveře v chodbě a srdce mi zaplesalo, protože to bylo znamení, že Dušan je už z práce doma.
číst více
Přebírám se starými fotografiemi a v mysli mi poletují útržky situací, při nichž byly všechny tyto fotografie pořízeny. Rodinná setkání, svatby, pohřby, výlety, portréty. Svědectví prchavých okamžiků. Každá chvíle, každý okamžik připadá člověku v dané chvíli jako prostor v čase, který trvá věčně. Plynutí času, nestálost okamžiku si člověk uvědomuje až zpětně, kdy se k nějaké časové epizodě vrací v myšlenkách.
číst více
Je sobota odpoledne a já si tak ležím na válendě a v krajkových kalhotkách si probírám již hodně zvlhlé závojíčky a přemýšlím, jak to dnes provedu abych někde chytla pořádného samce na šukání. Již od neděle jsem neměla ani kousek chlapa, natož pak celý ten kousek. Jsem už nadržatá jak stepní koza, když mě z toho probírání vyruší telefon. „Ahoj Aneto, co děláš, nechtěla bys jít večer na takovou menší párty? Mám tady na hotelu dva senza borce a byli by povolní něco přeříznout, co Ty na to?“
číst více
