Jednou jsem při nastupování do tramvaje pomáhal jedné mladé paní nebo slečně, která měla zlomenou nohu a s berlemi jí nešlo vydrápat se nahoru po schůdcích. Popadl jsem ji za ramena a nechal ji, aby se o mě opřela. Vděčně se na mě usmívala a dali jsme se do řeči. Zjistili jsme, že oba jedeme na konečnou, což bylo ještě dobrých dvacet minut. Povídalo se s ní moc příjemně, při smíchu se jí dělaly ve tvářích dolíčky a měla oříškově hnědé oči, ve kterých to vášnivě jiskřilo.
číst více
Dělám prodavačku v obuvi. S penězi to moc výhra není, ale baví mě to. Ráda boty nakupuju, ale i třeba si je jen tak nazout a projít se v nich, i když na ně nemám, je fajn. A samozřejmě taky ráda poradím s výběrem. Ať už je to muž nebo žena. Já teda raději poradím pěknýmu chlapovi, ale těch do našeho obchodu moc nakupovat nechodí.
číst více
Praotec Čech, tehdy ještě ovšem bez hodnosti praotce, se vydal se svou družinou na pochod, aby uniknul častým válkám, pustošení, vypalování a znásilňování, které války přináší. Samotné znásilňování by, hlavně pro ženy, bylo docela milým zpestřením jinak fádních dnů, ale kdo měl poslouchat ženské reptání, když měly permanentně nasáklé kouřem čerstvě vyprané prádlo? Musel jim naslibovat hory, doly, zlaté kamení, aby alespoň občas byly po vůli.
číst více
Minulé léto jsem jela do Prahy, moje kamarádka tam měla oslavit své patnáctiny.
Bylo tam spoustu jídla, vším jsem se tam cpala, ládovala jsem to do sebe a pak tam přišel nádhernej kluk, nejspíš mu stál, aspoň z jeho džín jsem to mohla vyčíst. Pod stolem jsem si jemně masírovala kundičku a nadrženě na něj čuměla. Pak si toho všiml a tak jsem okamžitě odvrátila pohled.
číst více
Nataša, malinkatá dvaadvacetiletá Ruska, dostala příležitost studovat jeden rok v Praze ekonomii. Samozřejmě toho využila. Matematice vždycky rozuměla, měla však trochu problém s výukou částečně v angličtině a částečně v češtině, její jazykové schopnosti nebyly na nijak oslnivé úrovni. Aby všechno zvládla, napsala si na fakultní nástěnku inzerát, že shání doučování.
číst více
Zase se blížil den, kdy se zase uvidíme. Dva týdny, co jsem od tebe odjel, utekly jako voda a už jsem se nemohl dočkat, až tě zase spatřím. Vztahy na dálku jsou fakticky na hovno, jako bychom už nemohli bydlet spolu. To čekání má na druhou stranu tu výhodu, byť jen tu jednu jedinou, že se na sebe budeme alespoň více těšit, a taky sex bude víc vášnivější. A na ten se těším nejvíc. Jak mě umíš rozpálit, ach, ty moje malá kurvičko, s tebou mám ten nejlepší sex v životě. Nikdo tě nedokáže nahradit!
číst více
Po vyučení jsem nastoupil do jednoho autoservisu a dřel od nevidím do nevidím, aby mi pan majitel zaplatil tak, abych nemusel žít jako nuzák a mohl s klukama občas vyrazit na nějakou tu diskotéku. Proto jsem občas ( když nebyl šéf přítomen) nabídl své služby přímo majiteli porouchaného vozu. Jednoho červencového večera, když jsem jako poslední zamykal dílnu se objevila paní středního věku a skoro s brekem mne prosila, zda bych se nemohl podívat na její auto – nejde jí prý nastartovat.
číst více
Po krásné probdělé noci, plné sexu, si tak hovím v posteli a najednou se zvonek může rozzkočit. Podívám se na hodinky a vzpomněla jsem si, že jsem byla na desátou domluvená s Kájou. Natáhla jsem na sebe jen krátký župánek a šla jsem otevřít. Za dveřmi stál Kája a když jsem se lépe podívala, tak nestál sám. Na jeho kraťasech bylo dobře vidět, že mu také už pěkně stojí péro. Vzala jsem ho za ruku a vtáhla dovnitř.
číst více
Jmenuji se Simona a budu vám vyprávět svůj příběh.
Bylo mi 24 a byla jsem stále panna. Ne že bych byla nějaká ošklivka, dlouhovlasá blondýna, měřím 175 a vážím 65 kilo, prsa mám stále ještě pevné trojky. Celkem dost kluků se o mě snažilo, ale nikdy to nebyl takovej te můj vysněnej ideál. Takže můj sexuální život se točil kolem červené knihovny a vlastní ruční práce.
číst více
Chodil jsem s Martou asi dva měsíce, ale pořád mi nechtěla dát. Doteď jsem na ni netlačil, ale dnes už jsem byl rozhodnutý, že ji dostanu. Už když jsem šel pro ni domů, ocas mi stál neskutečným způsobem - každý krok jsem cítil na svém krví nalitém žaludu. Cestou jsem si v hlavě sumíroval, jak to na Martu skoulím, abych se jí konečně dostal nejen ke kalhotkám, ale i pod ně. Nevím, proč to tak oddaluje. Panna už není a v osmnácti už by tolik zábran mít nemusela.
číst více
