Včera večer mi volala Květa, jestli mám nějaké plány na víkend? Na jejím dotazu by nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebyla půlnoc a její hlas nezněl tak rozechvěle, jakoby právě přemáhala nějaké vzrušení. Druhý den ráno jsem jí volal nazpět, že nic nemám a co ten včerejší uvzdychaný telefonát měl znamenat? Už byla zpět ve své kůži, jen se smálaa a prý uvidím, když přijedu k ní na chatu.
číst více
Neotáčej se ! A pššššt ! V tu chvíli mi někdo zavázal oči a tlačil mne do výtahu. Opakuje se to každou středu, kdy pracuji až do 20 hodin a můj přítel v tento den navštěvuje na venkově svou matku. Klíče, ozvalo se ve výtahu a já je poslušně odevzdala do jeho ruky. Jen co odemkl byt, cvakla na mých rukou pouta. Jsem rád, že nekřičíš a nemusím Ti dávat roubík zašeptal a jazykem mi přejel přes rty. Otřásla jsem se. Jsem Ti odporný ?
číst více
Potřásla jsem mu rukou, abych mu popřála k jeho narozeninám, naklonila se k němu a dala mu lehkou pusu na tvář. Najednou jsem cítila, jak se ve zlomku sekundy jeho ruka přesunula na moje záda a přitáhla mě. Byla jsem teď tváří přímo proti němu a vpíjela se do jeho očí. Na nic nečekal a začal mě líbat. Snažila jsem se bránit, ale držel mě tak pevně, že jsem se nemohla ani hnout a jeho jazyk byl tak hluboko v mých ústech, že mi bránil vydat jedinou hlásku.
číst více
Markéta seděla za žehlícím prknem zaposlouchaná do příjemných melodií z rádia. Mě hudba taky přivedla do uvolněné nálady, přesto jsem pozornost věnoval spíše pohybům Markétiných štíhlých paží. Jejich ladné pohyby mě doslova fascinovaly. Vím, co se svýma rukama dokáže za kouzla v mém rozkroku.
číst více
Dobrý den, možná začínám divně, ale i tak. Jmenuji se Martin, dnešním dnem počínaje už mi je třiadvacet let. Vyrůstal jsem na předměstí malého města. Nebudu lhát a řeknu, že jako malému se mi tam nelíbilo. Ale příběh započíná někde jinde, a to u mé matky. V době, před sedmi lety.
Matky, takřka jako ženy, jsem si nevšímal. Bohužel, v těle se bouří hormony a nastala puberta. Začala už v patnácti, ale tak nějak, jakože vyjde Měsíc, tak se i projeví puberta.
číst více
Chat, nové slůvko, které značí komunikaci mezi lidmi – známými, neznámými, cizími i přáteli. Také já jsem chatu dlouho odolávala, až jsem na konec do něj vstoupila rovnýma nohama. Samozřejmě, že jsem nevyhledávala mužské protějšky, ale ženy.
První kontakt, první písmenka, věty. Pak jsem našla na chatu Dorku. Netrvalo dlouho a zakrátko jsem si připadala, že ji znám hodně dlouho a od té doby jsme obě strávily při písmenkování dosti času, a povídaly si o našich, i těch našich nejtajnějších růžových snech, ale pak jsme si daly rande na ICQ, které nám umožnilo soukromé hovory a možnost se vidět a slyšet.
číst více
To byl teda vodvaz…včera jsem s kámošema zase jednou po dlouhý době děsně zachlastal… všichni nalitý jak nějaký prasata po výživný „šlichtě z ječmene a sladu“, totálně knocked out. Uff. Vyhodili nás z poslední otevřený nálevny v okolí, asi tak na časovým rozhraní mezi posledníma zavíračkama v jakž takž slušnejch hospodách a násilnejma přesunama vožralejch do ne moc slušnejch nonstopáčů. Fujtajbl (!), ještě teď je mi blbě, když si na to chlastání vzpomenu.
číst více
Moje manželka je krásná, chytrá a zvrhlá. Musím říct, že jejímu sexuálnímu apetitu nestačím. Ne snad fyzicky nebo představivostí, ale ona prostě potřebuje stále nové impulzy, novou motivaci, nové zážitky, aby byla spokojená a uspokojená. A já pro ni rád vymýšlím scénáře, ve kterých je šukaná různými muži na různých místech, různým způsobem. Zbožňuji totiž její orgasmy.
číst více
Po tom zážitku z dopoledne u Simony jsem si vychutnával do matčina příchodu plně ten zážitek, co mne dopoledne potkal. Nejen sprchování a honění svého nádobíčka v koupelně, ale i sledování pornovidea na počítači se postaralo o výplň času do příchodu matky. Prostě byly to nezapomenutelné hodiny a to jsem ještě zdaleka netušil, jak situace bude pokračovat.
číst více
Helena s kolegou se vraceli domů z jednoho veletrhu, na kterém strávili několik dní. Měli toho oba plné zuby, protože prezentace výrobků jejich firmy byla časově a hlavně hlasově náročná. Řídil Petr, Helena seděla na sedadle spolujezdce. Celé zadní sedadlo i kufr byly plné různých maket, ukázek a brožurek. Jeli z Brna až do západních Čech, takže je čekalo spoustu dlouhých nudných hodin jízdy. Jak se ale ukázalo, zas tak nudné hodiny to nebyly.
číst více
