Je sobota odpoledne a já si tak ležím na válendě a v krajkových kalhotkách si probírám již hodně zvlhlé závojíčky a přemýšlím, jak to dnes provedu abych někde chytla pořádného samce na šukání. Již od neděle jsem neměla ani kousek chlapa, natož pak celý ten kousek. Jsem už nadržatá jak stepní koza, když mě z toho probírání vyruší telefon. „Ahoj Aneto, co děláš, nechtěla bys jít večer na takovou menší párty? Mám tady na hotelu dva senza borce a byli by povolní něco přeříznout, co Ty na to?“
číst více
Asi bych mě hned na začátku vysvětlit to slovo Večerka v nadpise. Nejedná se o prodejnu s non stop provozem, ani o romantické večerní kasárenské vytrubování. Mluvím o lidovém označení Večerní školy pro pracující. Na zmiňované VPŠ si doplňovali chybějící vzdělání studenti poněkud postarší. Byli ve věku od 20 do 40 let a ojediněle se vyskytli i starší. Po mnoha letech vyučování na strojírenském učilišti jsem byl přeložen na tuto školu a mohu říci, že k mé velké spokojenosti.
číst více
Život je krásný, někdo ho ale promrhá a někdo zase promrdá. Já jsem s ním udělala to druhé a trochu vám to chci ve zkratce vylíčit.
Narodila jsem se za totality v době, kdy Gott, Neckář, Vondráčková a další zpěváci z té doby se začali šplhat na výsluní naší pop muzik. Otce jsem nepoznala a matka mě brzy nechala na pospas osudu u babičky a utekla neznámo kam.
číst více
Během včerejška a předchozího dne jsem si tedy opravdu užil, a dalo se předpokládat, podle toho, jak se při tom šoustání se mnou matka chovala, že to nebylo asi ani naposledy. Stejně tak se dalo předpokládat, že i Simona se bude snažit opět poznat, jak se dále vzdělávám. Tomu jsem napomohl i tím, když jsem jí asi po dvou týdnech potkal na chodbě a měli jsme na sebe nějakou minutu času, neopomenul jsem prohodit: „Představ si, Simono, že jsem si už zašoustal i s matkou!“
číst více
Vraceli jsme se se sestrou z oslavy mého spolužáka. Už jsme měli být dávno doma, ale nějak se to protáhlo, a tak se už schylovalo k půlnoci. Potichu jsme otevřeli, aby nás matka s přítelem a jeho sedmnáctiletou dcerou neslyšeli a chodbou jsme šli k našim pokojům, když jsme najednou uslyšeli z ložnice mamky podivné sténání a zvuky.
číst více
Takovou výzvu, kterou mi matka dala, jsem musel splnit co nejdříve. Byl jsem nad ní, díval jsem se na její nahé tělo, dokonale se mi nabízející a čekající na to, až začnu prokazovat, že jsem muž, který je schopen ukojit její ženské touhy. Základní dráždění jsme si odbyli na začátku a teď jsem tedy začal s druhou částí. Opět jsem ji políbil a jazykem jsem se jí snažil vrátit, jak mne ona dráždila na začátku. Ke dráždění tu však byly i jiné erotičtější části ženského těla a těm jsem se také začal brzy hlavně věnovat.
číst více
Netušil jsem, že hned první moje milování se Simonou se stane zárodkem dalšího erotického zážitku, ovšem ještě daleko více vzrušujícího, než byl se Simonou, a že k němu dojde ještě tentýž den. Simona zmizela opravdu na poslední chvíli, matka totiž dorazila nečekaně domů snad deset minut po jejím odchodu – prý jim pro vysokou nemocnost odpadla jedna odpolední hodina a já už jsem nestačil zkontrolovat, jak to v ložnici po našem vzrušujícím milování vypadá, což se ukázalo být velice významné.
číst více
(Tento příběh je pravdivý a je mým vlastním zážitkem)
Na samém konci května 1971 jsem jel se svou třídou 8.C na třídenní školní výlet na Sázavu. Jelo nás 25 a dvě úči. 13 holek a 12 kluků. Spalo se ve stanech na louce poblíž chaty, která patřila naší dívčí tělocvikářce a úče na biologii Nováčkové, která jela s naší třídní Ivanou Pečenkovou, jinak učitelkou na matiku a fyziku, s námi.
číst více
Tento příběh není tak zcela klasickou povídkou. Nejenže se skutečně stal, ale v rámci autorské licence nebylo nic navíc přidáno, ani nic zamlčeno. Lidem, kteří mají tendence moralizovat, ho ani nedoporučuji číst. Mohli by totiž utrpět morální újmu. Příběh nás zavede do léta roku 2004, a kdyby to Jan Werich už kdysi nepoužil, mohl se klidně jmenovat „O lakomé Barce“. V tom zmiňovaném roce jsem oslavil pětatřicítku a jeho počátkem se rozvedl se svou ženou, a tak trochu z nouze bydlel u svého strýce v Podkrkonoší.
číst více
Tak jsme s kolegou Karlem přemýšleli, kam letos vyrazíme na dovolenou. Známe se spolu již od studií a již třetí rok pracujeme oba u jedné firmy jako manažeři a velmi se nám daří. Na dovolené jsme byli spolu již loni na Malorce a velice se nám vydařila. Tak jsme si sedli k internetu a začali hledat, kde je ještě co volného a zajímavého. Zavítali jsme do Chorvatska a v jedné malé vesničce na pobřeží jsme narazili na nabídku dovolené v krásných bungalovech a krásném prostředí za velice přijatelné ceny. Bungalovy byly zasazeny v husté zeleni s výhledem na moře.
číst více
