Po absolvování gymnázia a nepřijetí na vysokou školu jsem přijala nabídku jedné soukromé firmy v Praze. Bohužel pro začátek jsem neměla dost financí na pronájem bytu a tak jsem přijala nabídku své vzdálené sestřenice, se kterou jsem trávila skoro každé prázdniny u babičky a která vlastnila vlastní byt, kde mi nabídla k užívání jeden pokoj. Darja byla o 5 let starší, a už od mých 13 let mne brala jako alibi na své schůzky, které jak je asi všem jasné nebyly nevinné.
číst více
Po rozchodu s přítelem jsem na vztahy a muže obecně zanevřela. Koneckonců v sexu jsem si vystačila docela dobře i sama. Tak jsem se teda soustředila na sebe a na práci. Výsledkem bylo povýšení. Dostala jsem se na stejnou pozici, na jaké byl Robert - do té doby můj šéf. Ten chlap byl záhada. Vždy velmi profesionální a neosobní. Nikdo pořádně nevěděl nic o jeho soukromém životě a on se nesvěřil ani mimoděk na vánočním večírku nebo v kuchyňce u kafe.
číst více
Od mala sme vyrastali so sestrou bez akychkolvek predsudkov a ostichu jeden pred druhym.Nasi rodicia normalne chodili nahy,ked si to rozdavali,tak sme vedeli co robia,so sestrov sme byvali v jednej izbe a nahota bola bezna,ziadne skryvanie sa,otacanie,ked sa ten druhy vyzliekal,alebo neake spehovanie.Ked som mal asi trinast,tak som sa mami opytal,ze ci sa normalne robi krik ked si to rozdavaju s otcom,a ona mi kludne odpovedala"Milacik ,manzelia si nerozdavaju,manzelia sa miluju a sucastou milovania je aj pohlavny styk a kazdy ho preziva inak.
číst více
Viki, na víkend si nic neplánuj, slíbila jsem paní Novotné, že s ní pojedeš na chatu a opravíš jí co potřebuje. Byl jsem parádně nasraný. Za prvé, že mi říká Viki, jmenuji se Viktor a když jsem před rokem přišel na učňák a kluci poprvé uviděli ve sprše moje péro, hned použili větu z filmu Sněženky a machři: Viki, ty vole ty máš ale velký péro. Samozřejmě, že to hned roznesli po učňáku a jedna holka – učnice na prodavačku mne pozvala na rande.
číst více
Přišla jsem domů a rychle se převlíkla do plavek, těšila jsem se jak budu mít pár hodin pro sebe, než se naši vrátí z práce. Ten den bylo hrozné horko. Lehla jsem si na lehátko a slunila se. Bylo mi krásně. Na chvíli jsem asi usnula a když jsem se probudila, uviděla jsem jak na zahrádce pleje nový zahradník. Občas když jsem otevřela oči, tak jsem viděla jak po mně zahradník pokukuje. Řekla jsem si, že s ním pěkně zamávám. Otočila jsem se na záda a sundala si vršek od plavek.
číst více
Život je krásný, někdo ho ale promrhá a někdo zase promrdá. Já jsem s ním udělala to druhé a trochu vám to chci ve zkratce vylíčit.
Narodila jsem se za totality v době, kdy Gott, Neckář, Vondráčková a další zpěváci z té doby se začali šplhat na výsluní naší pop muzik. Otce jsem nepoznala a matka mě brzy nechala na pospas osudu u babičky a utekla neznámo kam.
číst více
To co vám teď řeknu se mi doopravdy stalo před pár lety když jsem nastoupil na střední školu.
Začalo to všechno nástupem na střední školu.Bylo mi 16 a přestoupil jsem z úplně jiného oboru na další (ironicky) úplně jiný. Přestupoval jsem celkem brzy, takže jsem mohl nastoupit hned další týden. Inu co vám mám říkat, přišel jsem do kolektivu kde už na sebe byli zvyklí a poněvadž jsem ,jak hodně lidí kolem mě říká, tichý typ tak jsem zrovna moc dobře nezapadl.
číst více
„Teda pánové, já ženskou nepotřebuju“ prohlásil hajný Bohouš a přerušil svůj projev dlouhým douškem zlatavého chmelového moku. Utřel si vousy potřísněné pěnou a pokračoval:
„Když to tak vezmu, tak za pár minut ježdění v mokré díře, poslouchat po zbytek dne ženské vřeštění, to není pro mě, na to seru.“
číst více
Hodně cestuju, poslední dobou trávím většinu nocí po hotelech a na ženský mi nezbývá moc času a po pravdě už ani chuti... prostě je toho všeho nějak moc, tak si to holt často dělávám sám, to mě naštěstí ještě stále baví... dlouho si ho honím přesně podle chuti, a pak ten výstřik, ten stojí za to!
Před pár dny jsem se vrátil z porady v Portugalsku, kde jsme měli pracovní kongres a schůzky a takový ty manažerský bláboly. číst více
Tenhle příběh se neočekávaně a neplánovaně odvinul během společné návštěvy vinného našimi přáteli. V sobotu jsme byli domluveni že se s nimi zajedeme podívat do Pavlova na zříceninu hradu Děvičky. Chtěli jsme jet původně na motorce, ale jelikož jsme měli cestou navštívit vinný sklep využili jsme nabídky přátel a svezli se s nimi autem. Měli naplánováno že Milena pojede tam a Zdeněk nazpět to aby si mohl dát skleničku.
číst více
