Zase jedno nudné pošmourné ráno, a cesta autobusem linky 390 do práce. Každý pracovní den, stejné ráno, stejní lidé v autobusu městské dopravy. Jako každé ráno, to abych si navodil dobrou náladu, se bavím pozorování lidí, obzvláště potom ženského osazenstva naší linky. Hraji si pro sebe takovou hru, vždy si vyberu nějakou ženu, a nenápadně ji pozoruji, a popouštím uzdu své fantazii.
číst více
Při příležitost kolaudace nového bazénu jsme se rozhodli udělat velkou párty pro lidi, kteří se na stavbě podíleli.
Nakonec přišli tři muži, já, manželka a moje sedmnáctiletá dcera. Byl pěkný slunný den a manželka se i dcerou převlékly do plavek.
Když vyšly ven ze šatny, jejich zadnice přitahovaly pohledy všech mužů. Jak dcera, tak manželka nosily tanga a černé šňůrky měly zařezané hluboko mezi půlky.
číst více
I.
"Ahoj, jsem Tereza, je mi dvacet a můžete mě tu ode dneška potkávat každé úterý a čtvrtek dopoledne," bylo slyšet skrze pootevřené dveře do malého sálu fitka. "Vedu tu nejen lekce aerobicu, ale i zumby a pilates. Doufám, že se spolu budeme setkávat pravidelně."
Měla sympatický hlas. Celkově byla sympatická a zaujala mě hned na první pohled, když kolem mě procházela skrz posilovnu do malého sálu. Vůbec si mě nevšímala.
číst více
Sestřina svatba„Takže teď si budete věrní až do konce života?“ Tuhle otázku jsem nadhodil spíš z legrace. Moje starší sestra Karolína neměla o kluky nikdy nouzi a při jejím vzhledu se nebylo čemu divit. Opálená zelenooká překrásná brunetka s pevnou postavou. Docela mně překvapilo, že se vdala už ve 22 letech. Já měl 20 a na svatbu ani pomyšlení. V místnosti s námi byli ještě moje holka, Nikola.
číst více
Byl parný červenec, pátek a ještě k tomu třináctého. Od rána se mi nedařilo a byla jsem ráda, když jsem kolem 18 hodiny vypadla z práce a ujížděla po strakonické silnici do své chalupy. Kousek za Prahou se objevil stopař. Nikdy jsem ještě nezastavila, ale tentokráte ano, ani jsem nevěděla proč. Byl to muž kolem třicítky, v obleku, s malým kufříkem a usedl vedle mne aniž by se zeptal kam mám namířeno.
číst více
Jirka byl klasickým typem člověka, který by se v dnešní moderní terminologii dal označit asi jako exhibicionista. Ne, že by chodil po parcích v dlouhém plášti a odhaloval se před vylekanými ženami... Jeho záliba spočívala v něčem jiném. Rád své sexuální aktivity provozoval někde, kde ho mohl nějaký kolemjdoucí nachytat, popřípadě kde ho někdo mohl vyloženě vidět. Občas si psal s různými ženami a posílal jim své nahé fotky v různých pózách, čistě jen proto, že se mu líbila představa, že se na něj kouká někdo cizí, hodnotí jeho tělo a třeba se mu hlavou začnou honit různé představy.
číst více
Moje šéfka je vážně kus, to se musí nechat. Kdybych mohl, tak ji z fleku ošukám. Ocas mi stojí snad vždycky, když ji vidím. Ty její kozy, dlouhý nohy i vlasy, minisukýnky, vysoký boty a hadříky zdůrazňující každou její křivku přímo křičí "pojď, vem si mě a pořádně mi to udělej!!!!" Jen ten její nepřístupný výraz schovaný za tlustými skly brýlí mě vždy odradí.
číst více
Začalo to celkem nenápadně. Do toho dne jsem byl přesvědčený, že tyhle chatové místnosti jsou jen o fantaziích, ale k realitě mají všichni hodně daleko. Jak jsem se ale pletl. Na chatu jsem jeden večer narazil na manželský pár. Velmi dobře se s nima kecalo, jak jinak než o sexu. Po několika úvodních větách a vzájemném oťukání jsme zjistili, že jsme všichni naladěni na stejnou vlnu.
číst více
Konečně chvilku klid... Radek odešel s klukama ven a já tak mám aspoň chvilku pro sebe. Jsem ráda, protože poslední dobou spolu trávíme takřka veškerý čas a mě už to leze na mozek. Dokonale znám všechny jeho rituály, co asi tak řekne a jak se u toho zatváří. Snaha překvapovat jeden druhého se někam vytratila a o nějaké vášni v posteli nemůže být řeč....jak je to vlastně dlouho, co jsme spolu spali naposledy?
číst více
„Ty hele, půjdeš se mnou teda na tu poštu? Potřebuju si něco vyřídit." Přemlouval jsem svého spolužáka Vojtu.
„No moc se mně teda nechce, ale že to jseš ty..."
Z intru to bylo na poštu jen pár minut, takže se nechal lehce přesvědčit. Byli jsme na intru v malém městě, takže jsme měli všechno u ruky. Jediná nevýhoda bylo to, že často nebylo co dělat nebo kam jít.
číst více